I Am His Fucking Queen //JiKook

3.3 His love

Jimin byl opřený o zeď. Jungkook mu držel obě ruce sevřené nad hlavou a pravidelně vydechova. Chim se pod jeho silou nemohl hýbat a tak jen čekal, co se stane. Jeho srdce bilo jako o závod a cítil, jak se pod nepřetržitým tlakem upíra začíná potit.

Jungkook měl hlavu zabořenou v Jiminově krku a jazykem prozkoumával jeho každý kout. ,,Tak krásně voníš..." zašeptal a zastavil se na jednom místě, kde ho začal líbat. Jimin začal sténat a Jeon skoro vrněl spokojeností.

Odtáhl se od něj a nechal mu na krku fialový cuflek. Nikdo z nich nic neříkal, až upír pustil Jiminovy ruce a odešel si lehnout na postel. Jimin jen dál stál jako z kamene u zdi a pozoroval svého krále.

Jungkook pak ukázal na svůj krk; ,,Patříš mi." Začal. ,,A nikdo jiný se tě nikdy nedotkne."

Jiminovi se zaleskly oči, stále však mlčel, jako kdyby snad přišel o hlas. Necítil se, že by něco mohl říct. Jemný vánek procházel místností a profukoval mu mezi vlasy.

,,Nepůjdeš snad uspokojit svého krále?" Zeptal se. Jimin jen vyvalil oči. Ta slova... svého krále. Honila se mu v hlavě už skoro od doby co Kookieho poprvé uviděl. Bez váhání si to namířil k loži.

,,Hodný kluk. Pojď sem..." Naznačil mu aby si na něj sedl. Jimin seděl Jeonovi ma klíně obkročmo a ruce si položil na jeho hruď.

,,Vidíš, takže přeci jen něco umíš. Kdo tě to naučil, hmm?" Jimin se zarazil. Kdo by ho to kdy měl učit? Z té otázky ho zamrazilo a znovu si vzpomněl na tu ženu, co ho nazvala kurvou. Ztuhla mu krev v žilách.

Jimin
Proč mě jeho slova tak neskutečně svádí? Proč mě nutí ho tak poslouchat? Dělá mi neskutečně dobře se mu podřizovat. Co je to?

,,Necheš tu snad zůstat navždy?" Zeptal se. Proč se ptá na něco takového? Jak by někdo jako já mohl zůstat s někým, jako je on?

,,Někdo jako já... By měl zůstat někde v koutě, kde na něj nikdo nevidí a nikomu nakazí život." A zadíval jsem se znovu ven z toho obrovského okna. Venku byl den, ale kvůli hustému lesu to spíše vypadalo, jako by měla být každou chvíli tma. Bylo to nádherné.

,,Někdo jako ty," začal. ,,By tu měl zůstat a nikam už nikdy nechodit." Zadíval jsem se mu do očí. Má je hluboké jako studna a mám z nich pocit, jako by mi viděl až do duše. Pak jsem však dostal pocit, že bych mu měl něco říct.

,,Nejsem kur-"

,,Kurva?" Odselk mě dřív, než jsem vůbec stihl dokončit větu. Jeho oči byly hluboké a krásné, skoro jsem se v nich dokázal ztratit.

,,Hmm..."

,,Používej slova."

,,A-Ano..."

,,Říkal jsi, že jsi panic, ne? Nemám tak špatnou paměť. A kromě toho," naklonil se blíž ke mně a zkousl si ret. ,,Necítím z tebe nikoho jiného. Voníš novotou." Jeho ret si jeho ostrými zuby zkousl tak silně, že mu z něj začala téct rudá krev.

,,Tvé rty! Teče ti krev!" Bál jsem se, že ho to bolí a chtěl jsem z něj slézt abych našel nějaký hadřík na utření. Cítil jsem v hrudi zvláštní pocit, jako kdybych měl muže před sebou chránit vlastním tělem i duší. Jenže než jsem se vůbec stihl pohnout, jeho hluboký a příjemný hlas mě zastavil.

,,Ta krev je pro tebe."

Rychle jsem zamrkal a pootevřel pusu jako nějaký blázen. ,,C-cože?" Sotva jsem se na něj znovu otočil, přitáhl si mě k sobě a začal mě líbat. Chuť krve se mi roznesla po celé puse a chutnala sladce. Proč? Ani během polibků nezavřel oči. Stále mě sledoval, stejně tak jako já jeho. Nemohl jsem se pořádně soustředit. Bylo to jako by mi dal drogu po které se nemůžu ovládat.