The Fate - Vkook/Taekook [k.th x j.jk]

28. Kapitola

„Takže... žiješ jen s mámou?" zeptal se Jungkook a Taehyung přikývl. „Jo, už to budou dva roky..."
„A co tá-"
„Autonehoda," přerušil ho tiše Taehyung a sklopil pohled, „máma říká, že je to moje chyba. Že můj osud poškodil i ten tátův a tak za to prostě můžu já."
Jungkook zakroutil hlavou a pousmál se. „Není to tvoje chyba, jak by mohla... nemysli na to."
Taehyung se na něj podíval, skenoval jeho úsměv na rtech a u toho si kousal spodní ret. 

Trapné ticho přerušila slečna s otázkou, pokud už budou platit. Jungkook to zaplatil dříve než Taehyung stihl vyndat peněženku. 
„Nechtěl jsem, abys za mě utrácel," povzdechl si Taehyung a Jungkook mávl rukou. „To je v pohodě, umm..."
Jungkook na chvilku znejistěl, ale potom s tichým hlasem řekl: „Nechtěl bys jít ke mně? Na chvilku?"
Taehyung překvapeně zamrkal, ale neřekl nic. Jungkook to už chtěl odvolat, ale Taehyung nakonec přikývl. „Proč vlastně ne..."

Společně došli k Jungkookovi domů a Taehyung jen co vešel, tak slušně pochválil co se jen dalo. „Pěkný obývák... a kuchyň," Jungkook se nad tím zasmál a poděkoval. „Chceš něco k pití?"
„Možná jen čaj..." vydechl Taehyung a začal si o sebe třít dlaně, jelikož venku mrzlo. „Dobře, tak vydrž... posaď se kdyžtak sem," ukázal na židli a vytáhl dva hrníčky, do kterých připravil čaj.

Došli do Jungkookova pokoje a položili si tam hrnky s čajem. „Tak... co teď?" zeptal se Jungkook a Taehyung se zamračil. „To se ptáš mě?"
„Ne, promiň," zasmál se Jungkook a zamyslel se, „film nebo hry?"
„To je jedno... hezky kreslíš," podotkl Taehyung, když viděl Jungkookovy kresby na zdech nebo i na stole. Jungkook poděkoval a Taehyung s ním ihned začal konverzaci o tom.

A tak místo filmu nebo her si začali povídat, a aniž by si to jeden z nich uvědomil už padl večer a Taehyung musel odejít domů.
„Tak... díky za společnost," řekl Jungkook s úsměvem a Taehyung přikývl. „Taky... děkuju."
„Tak zítra ve škole."
„Jo, určitě..."

A Taehyung zmizel za vchodovými dveřmi. Jungkook se na ně zády natiskl, usmál se pro sebe a zavřel oči, přičemž spokojeně vydechl.
„To je... divný."

----

Zlatíčka, přeji vám krásnou noc, sladké sny a zítra krásné pondělní ráno! 

Doufám, že si vás najde štěstí po zbytek celého nového týdne ^^