Byl jsem Král /FF Dramione

První a poslední kapitola

Od války uběhlo dvacet let...

Dvacet let Hermiona svému synovi neřekla kde je jeho otec. Vždy řekla, že až bude dost starý a až bude připravený, tak mu to poví. Dnes bylo jejímu synovi dvacet let. Malý Scorpius už nebyl tak malý... Ale Ginny, jeho kmotra, i Hermiona mu pořád říkali, že je stále dítě.

Dnes se rozhodla, že synovi poví, kde je vlastně jeho otec, a kdo že to vlastně je.

Hermiona seděla v kuchyni, pila meruňkový čaj a četla v knize. No četla... Nešlo jí to. Na písmenka seskládané do vět se nemohla soustředit. Měla nervy v kýblu, vždyť má za pár minut přijít Scorpius, celý natěšený, že se dozví o otci!

Hermiona na konec knihu zaklapla a hleděla z okna. Po chvíli uslyšela krb, ve kterém vzplály plameny. Byl to Scorpius.

Špinavé blond vlasy měl upravené, měl oblečené sako a šedé oči se usmívali na svou matku. Tak moc jí připomínal Draca. Vždy když se na něj podívala.

,,Ahoj Scorpe" obejmula ho a políbila ho na líce.

,,Ahoj mamá" usmál se na ni. Věděla že Scorp je v dobrých rukou, v těch nejlepších. A to v rukou Lily Potterové, Ginnyiné dcery. Scorpius se do ní bláznivě zamiloval už na škole a ona zase do něj. ,,Tak co? Povídej, nemůžu se dočkat" sedl si na židli vedle ní.

,,Ach, broučku" pohladila ho po plavých vlasech a jemně se usmála. ,,Tak moc mi připomínáš tvého otce" zašeptala a nechala osamělou slzu stéct po tváři.

,,Kde je mami? Proč tě nechal samotnou?" Zeptal se Scorp. Byl na svého otce samozřejmě i pořádně nabroušený, neb nechal jeho matku samotnou, a vychovat zrovna jeho v slušného chlapce byl oříšek. Ale Hermiona ho vychovala skvěle...

Hermiona se zvedla ze židle a otevřela dvířka od linky. Vytáhla odtamtud starou požmoulanou obálku a sedla si zase vedle Scorpiuse. ,,Tvůj otec je tam nahoře mezi hvězdami." zašeptala.

,,Cože?" Scorpiuse zamrazilo.

,,Tvůj otec před dvaceti lety zemřel. Chvíli po tom co ses narodil. Když tě viděl, tak malého a rozkošného, oči mu zářily jako nikdy." Hermiona si setřela slzy. ,,Jmenoval se...Draco Lucius Malfoy" zašeptala.

,,Tak proto mám střední jméno Draco" zašeptal, nikdy mě nenapadlo..." neukončil větu. ,,Co se stalo?" Scorpius svraštil obočí.

,,Tvůj otec byl moc dobrý člověk." Zašeptala ,,Byl to smrtijed to ano, ale z donucení" řekla smutně. ,,Tvůj otec Voldemorta zradil, nevěděla jsem, že kdyz přeběhne na naši stranu, tak... kdybych to věděla, nikdy bych ho nenabádala..." setřela si slzy a nadechla se. ,,Tvůj otec byl smrtijed z donucení" začala pomalu znova. ,,Přeběhl na naši stranu, když jsem tě měla v bříšku. Kvůli mě a tobě přeběhl, ale v tu chvíli ani jednomu z nás nedošlo, že když ho chytí...popraví ho. Bylo nám to v tu chvíli jedno. Při porodu byl se mnou, držel mě za ruku, stíral pot z čela a líbal mě na něj. Když tě úplně poprvé držel v náruči... Nikdy jsem ho neviděla šťastnějším. Do tvého jednoho měsíce bylo vše v pořádku. Každou sobotu byl s námi, hrál si s tebou." Znova si setřela slzy. Scorpius dobře poslouchal a chytil matku za ruku, věděl že pro ni musí být těžké vracet se do minulosti. ,,Po tvém jednom měsíci už se v sobotu neukázal, ani v jiný den. Nevěděla jsem co se stalo, nikdo z řádu to nevěděl. Nedal o sobě vědět." Zašeptala a stiskla Scorpiusovi ruku. ,,Po bitvě o Bradavice, které jsem se kvůli tobě nezúčastnila, jsem se setkala s Narcissou, s maminkou tvého otce. Neozval se ani týden po válce, to už jsi měl dva a půl měsíce. Narcissa mi pověděla, že Draca za zradu mučili." Pustila Scorpiusovu ruku a začala si stírat slzy, které jí kanuly po tvářích už zcela samovolně.