Po dlouhém uklidňování Taeyeon ji Jin odvezl domů a rovnou tam zůstal na návštěvě, jelikož se znal s jeho rodiči a neviděl se s nimi dlouho.
Jungkook ale ve škole na chvilku zůstal. Většina už byla pryč, ale on tam seděl opřený o skříňky a přemýšlel.Nechápal vůbec nic z toho, co se stalo. Taeyeon tedy jeho spřízněná duše nemůže být, ale Taehyung taky ne. Přeci jen... je to chlapec a jak by potom mohl mít svou vlastní rodinu? Jungkook takhle přemýšlel asi jednu hodinu a potom vyšel ven. Byla strašná zima a tak se zachumlal co nejvíce to šlo do své bundy a vyšel na autobus.
Dojel domů celkem pozdě, udělal si něco jednoduchého k jídlu, dal si rychlou hřejivou sprchu a lehl si do postele. Hned na to mu někdo zavolal...
„Halo?"
„Jungkooku...?"
„Oh, Tae?" podivil se Jungkook, když slyšel chlapcův hluboký hlas.
„Jo, umm... Zítra je sobota a já nemám co dělat. N-nechtěl bys jít někam?" zeptal se tiše Taehyung po telefonu a Jungkook ztuhl. Chtěl říct ano, ale věděl, že by Taehyung potom nejspíš trpěl...
„Ale co-"
„Kašlu na osud," zamumlal Taehyung s tichým uchechtnutím a Jungkook si skousl ret.
„Tak dobře... mám pro tebe přijít?"
„No... napadlo mě, jestli bych n-náhodou u tebe nemohl dnes přespat. Menší... problémy doma."
„Jo, vlastně proč ne," usmál se Jungkook a Taehyung přikývl, i když to Jungkook nemohl vidět.
„Tak... otevřeš?"
„Ty už tu jsi?!" vyjekl Jungkook a Taehyung se tiše zasmál. Jungkook hovor ukončil a vyběhl po schodech ke dveřím. Hned co je otevřel, tak viděl Taehyunga s batohem na zádech. Jungkook ho pozval dovnitř, udělal oběma čaj a společně si sedli na gauč.„Jak dlouho si čekal?" zeptal se Jungkook, když usrkl ze svého čaje. Taehyung pokrčil rameny a skousl si ret. „Asi hodinu? Nevěděl jsem, pokud ti to nebude vadit nebo tak, takže jsem hledal tak trošku... odvahu?"
Jungkook se zasmál a mávl rukou. „Kdykoliv ke mně můžeš přijít, máš tu dveře otevřené. Když jsem volal mámě, tak se i po tobě ptala."
„Oh, kde vůbec-"
„Jeli někam kvůli práci..."Po krátkém tichu Jungkook začal hledat nějaký film a když konečně nějaký našel, tak stejně v polovině s Taehyungem usnuli.
Když Taehyung začal pociťovat mírnější bolesti, tak ze spaní se přitiskl na Jungkooka, který nepohodlně usnul. Oba dva se opřeli o toho druhého a nakonec si našli společnou polohu na spaní, aby se vyspali pořádně. A tuhle noc Taehyung kupodivu spal jako zabitý bez jakýchkoliv obtížností.
----
Dnes o biologii jsem zničehonic dostala chuť psát nějaké cute Vkook moments v The Fate, takže dnes prostě musím dopsat části tak, abych dala Vkook dohromady nebo to mé srdíčko nezvládne. :))
Jaký byl den / celý týden? ^^
Před námi zas víkend ><
ČTEŠ
The Fate - Vkook/Taekook [k.th x j.jk]
Fanfiction<Dokončeno> Lidé dovršení patnácti let zjistí svůj osud a nemohou se mu vyhnout. Kim Taehyung - věčně usměvavý chlapec. Jeho osud ho ale změnil. Co když se jeho osud, ze kterého vyplývá, že má být navždy sám, se protne s úplně opačným osudem...