The Fate - Vkook/Taekook [k.th x j.jk]

70. Kapitola

Taehyung políbil Jungkookova líčka a mírně se usmál. „Ani nevíš, jak dlouho jsem si to přál..." vydechl tiše a Jungkook se zasmál. Taehyung ho ještě krátce políbil na rty a potom se odtáhl. „Doufám, že odteď bu-"
„Ano, budu tvým přítelem, nedramatizuj to," zasmál se Jungkook a vtiskl mu na rty dětskou pusu. „Nechceš se vrátit ke mně domů?" zeptal se Jungkook a Taehyung pokrčil rameny. „Teď už ale pěšky nejdu, takže počkáme na autobus."

Oba dva tedy došli na zastávku a naštěstí o minutu déle přijel autobus, kterým dojeli k Jungkookovi. „Udělám nám čaj," řekl Jungkook a odešel do kuchyně. Taehyung šel za ním a pozoroval ho. „Co je?"
„Nic, jen-"
„Neříkej, že se díváš na ,svého krásného přítele'," přerušil ho Jungkook s úsměvem a Taehyung si povzdechl. „Tak to neřeknu, no..."
„Hej! To je strašné klišé..." řekl Jungkook a Taehyung pokrčil rameny. „Nemáš rád klišé?" zeptal se Taehyung a Jungkook zakroutil hlavou. 

Taehyung si stoupl za Jungkooka a ruce mu položil na boky. Bradu si opřel o jeho rameno a zašeptal mu do ucha. „Ani takovéhle klišé?" objal ho zezadu a Jungkook se zasmál. „Ne a teď vypadni nebo tě opařím."

„A co třeba tohle..." zamumlal Taehyung, zvedl Jungkooka, když položil konvici s vařící vodou a vysadil ho na linku tam, kde bylo místo. Vměstnal se mezi jeho nohy, za stehna si ho přitáhl blíže a podíval se na něj nahoru s úsměvem. „Taehyungu, já tě vážně opařím..." vydechl nevěřícně Jungkook a Taehyung se zasmál. „Kvůli tobě bych to i vydržel..."

„Je nádherné, jak se pořád usmíváš..." zašeptal Jungkook, když se Taehyungovi nesmýval úsměv ze rtů. Taehyung pokrčil rameny a přiblížil se k Jungkookovi. „To víš... jsi můj důvod pro úsměv."

----

Přeji vám dobrou noc, sladké sny a přeji hodně štěstí po celý týden! Pokusím se opět vydávat alespoň jednu denně, ale nic neslibuji... ^^