The Fate - Vkook/Taekook [k.th x j.jk]

77. Kapitola

Ráno bylo takové... rušné.

Ozvalo se totiž odemykání a Jungkook se zděsil. Místo toho, aby pozoroval Taehyunga, jak spí, tak s ním začal třást. „Tae, Tae! Rychle, o-oblékni si něco!" vyjekl Jungkook a Taehyung otevřel oči. „Co, co se děje?" zašeptal tiše a promnul si oči. Jungkook se natáhl na zem pro boxerky a řekl: „Rodiče se nejspíš-" 

„Jungkooku?!" vyjekla jeho máma, když viděla, že na jejich gauči leží Jungkook a Taehyung... Úplně nazí, pod malou přikrývkou a rudý jak raci. 
„Co se děje zla-..." odmlčel se Jungkookův otec a prohlédl si ty dva. „No teda... Jungkooku."
Jeho otec se zasmál a Jungkook sklopil hlavu. Taehyung si mezitím stihl obléct alespoň boxerky. „Omlouváme se, netušili jsme, že se dnes vrátíte..." omluvil se Taehyung a Jungkookův otec mávl rukou. „Teď se vykašli na omluvu, spíš se běžte pořádně obléknout. Potom si promluvíme."

Jungkook s červenými líčky zvedl své boxerky, které mu předtím spadly z ruky a nasadil si je. Potom s Taehyungem na sebe hodili i tričko a někde našli i kalhoty. „Bože, bože, bože..." bláznil Jungkook a Taehyung se zasmál. „Tohle je fakt jak z nějakého filmu... nebo nevím z čeho. Proč tak blázníš?"
„Rodiče neví, ž-že jsem na kluky... nebo spíš z větší části na kluky," vydechl Jungkook a Taehyung vypadal překvapeně. „Ahh... Teď už to nejspíš ví."
„Ne, vážně?" vydechl ironicky Jungkook a Taehyung pokrčil rameny. Rychle se poupravili a došli do kuchyně, kde seděli rodiče. Rychle si tam sedli a Jungkook ihned sklopil hlavu.

„Takže... Jungkooku," oslovila ho máma a Jungkook pomalu zvedl hlavu. „N-no?"
„Můžeš mi to vysvětlit? Jak to, že o ničem nevíme? Myslela jsem, že máš rád nějakou holku..."
Jungkook si skousl ret a nevěděl, co odpovědět. Taehyung ho poplácal nenápadně po stehně a tiše vydechl. 
„Omlouvám se ještě jednou... Nevěděli jsme, že přijdete takhle brzo, ale Jungkook vám to chtěl říct. Bohužel jste tu nebyli a Jungkook vám nic takového nechtěl říkat přes telefon." 

„Zlato, přece nebudeme dělat scény. Je to normální v dnešní době a neříkej, žes to nečekala," zasmál se mladšího otec a Jungkook se zamračil. „Jak jako nečekala?" zeptal se nechápavě a jeho otec se zasmál ještě jednou. „Když tu byl Taehyung, choval ses divně. Když ses s někým pohádal a pak si zářil radostí, že ses s někým usmířil, ihned jsem poznal, že mluvíš o Taehyungovi. K tomu doktor Lee je můj nejlepší kamarád a všechno mi řekl, když jsi byl malý. Že budeš mít zpečetěný osud s někým stejného pohlaví a teď jsem velice rád, že je to Taehyung, jelikož je to moc milý chlapec."

Jungkookův otec se podíval na Taehyunga a praštil ho ,hravě' po zádech až Taehyung nadskočil. „Nebo spíš už milý muž."

Všichni se na něj koukali jako na Boží zjevení... Oči a ústa dokořán a nechápavý pohled.

----

Hai, píšu rychlou kapitolku než půjdu na odpolední. 

Trošku jsem ji protáhla^^ 

Přeji vám ještě jednou, ať si užijete víkendos a pořádně si odpočinete na další utrápený týden <3