Jungkook zůstal doma dalších pár dní. Bylo mu stále zle, cítil se na umření a ještě k tomu sám. Jin a Jimin jeli na školní výlet, takže ho ani nenavštěvovali... Taehyung mu přestal volat, jelikož na něj Jungkook vyjel s tím, že ho otravují jeho hovory.
Jenže Jungkooka neotravovaly... Alespoň ne v tu dobu, kdy byl sám. Rodiče byli pryč, kamarádi byli pryč a přítel mu nevolal. Cítil se strašně osaměle až ho to bolelo... A to doslova.
Znovu pociťoval bolest, ale tentokrát šla vzestupně. Nejdříve to bylo takové menší štípnutí, ale poté se to štípnutí proměnilo v bodnutí. Každá část jeho část těla byla v bolestech a Jungkook to nedokázal snést. Začal se třást, plakal a snažil se, aby ta bolest šla pryč, ale nešlo to... Jeho břicho ho bolelo ze všeho nejvíce. Malinko si přejel po svém břiše až na hruď a snažil si každý kousek těla promasírovat a uklidnit...
Jenže potom bylo to nejhorší... Nedokázal dýchat. Jeho hruď se mu tak stáhla, že nedokázal dýchat... Když měl pocit, že omdlí, tak se dokázal nadechnout, ale přesto s tím kyslíkem zápasil. Hmátl po telefonu, i když nevěděl proč...
Podíval se na kontakty a jeden stiskl. Nejdříve šlo slyšet pouze vyzvánění, ale poté i věta, že člověk hovor nezvedl... Jungkook si povzdechl, schoulil se do klubíčka a hlasitě vzlykl, když cítil další vlnu bolesti.
Jenže v tu chvilku mu zazvonil telefon a tak hovor ihned přijal. Roztřesenou rukou si k uchu přiložil telefon a ihned slyšel uklidňující hluboký hlas... „Jungkookie?"
----
Upsík c:
ČTEŠ
The Fate - Vkook/Taekook [k.th x j.jk]
Fanfic<Dokončeno> Lidé dovršení patnácti let zjistí svůj osud a nemohou se mu vyhnout. Kim Taehyung - věčně usměvavý chlapec. Jeho osud ho ale změnil. Co když se jeho osud, ze kterého vyplývá, že má být navždy sám, se protne s úplně opačným osudem...
![The Fate - Vkook/Taekook [k.th x j.jk]](https://img.wattpad.com/cover/200543103-64-k544311.jpg)