#Someday

16. část - He's back.

ráno

Probudil mě křik z obýváku. Rychle sem přehodila nohy přes postel a seběhla dolů. Stála tam máma a celý obývák byl vzhůtu nohama. ''Co se tu stalo?'' křičela na mě. ''J-já nevím'' koktala jsem a viděla jsem všude střepy, rozházené věci. ''Tak já přijedu domů a něco dřív a najdu tady tohle???'' řvala čím dál tím víc. ''Ale já fakt nevím co se stalo! Věř mi!!'' začala mi stékat slza po tváři. ''To je divný! Kdo by se sem vloupal a udělal tu jenom tak nepořádek? A ty jsi nic neslyšela?'' Řvala na mě a začala to uklízet. ''Ne, nevím nic vždyť ti to říkám.'' Máma jenom pokroutila hlavou a uklízela dál. Vyběhla jsem schody a šla do pokoje. Za chvíli bych stejně vstávala do školy tak to už nemá cenu jít spát.

Vysprchovala jsem se a oblékla. Šla jsem si vyfoukat vlasy, vyžehlila jsem si je a trochu jsem se namalovala. Do tašky jsem si naházela potřebné věci a sešla jsem schody dolů. V kuchyni stála máma a dělala snídani. ''Dáš si taky?'' usmála se na mě. Co se to s ní děje? Nejdřív na mě řve a teď je na mě moc milá. To není normální. ''Jasně, děkuju. Jakto, že jsi přijela dřív?'' usmála jsem se na ní. ''To je na dlouho, pak ti to vysvětlím. Za jak dlouho jdeš do školy?'' podávala mi talíř. ''Děkuju. Asi za 15 minut. asi půjdu pěšky, autobus už nestíhám.'' usmála jsem se a zakousla se do toustu. ''Já tě odvezu jestli chceš. Stejně si s tebou chci promluvit.'' usmála se. ''Dobře děkuju''

Sedla jsem do auta a zapla jsem si pás, máma udělala to samé schvíli po mě. Dala rucen a volant a rozjela se. ''Tak co jsi chtěla porbrat?'' zeptala jsem se. Byla jsem docelá nervózní protože vůbec nevím na co myslí. ''No víš, volala mi paní O'Brien.'' dělala velké pauzy mezi slovy.''A-a proč?'' musela jsem koktat, protože mi přišlo, že sem tu otázku říkala snad 5 minut. ''Kvůli Dylanovi. Prý se jí neozval od té doby a mám se tě zeptat jestli o něm něco nevíš. Pochop jí má o něj strach. Už přišla o jednoho syna, nechce přijít i o toho druhého.'' snažila se pousmát. ''já-já vím. Zastavím se za ní dneska po škole.'' snažila jsem si udržet hlas ale stejně se mi na konci zlomil. ''A viděla jsi ho?'' ptala se. ''NO, vlastně jo.. Včera..'' máma zastavila na kraji a podívala se na mě. ''Včera??'' vyvalila na mě oči. ''Jo, poprvé od té chvíle co zmizel. Přišel se mi omluvit a říct mi, že to chce vrátit zpátky.'' snažila jsem se pousmát ale spíš se mi chtělo brečet. ''A-aha..''

Přišla jsem do třídy a sedla jsem si ke Kim. ''Ahoj'' usmála se na mě. ''Ahoj'' snažila jsem se taky usmát ale myslím, že to spíš vypadalo jako nějakej divnej ksicht. ''Stalo se něco??'' podívala se na mě vážně. ''No, tak trochu. Včera se u mě objevil Dylan.'' Kim na mě koukala s otevřenou pusou. ''A-a co chtěl? Co se stalo? Povídej.'' Sundala jsem si mikynu a všechno sem jí řekla.