Complication ( CZ )

Zvu tě na kafe

" Co ty tu chceš?" ani jsem nemělachuť ho přivítat jinak.

"Ahoj, jdu se na to kouknout" usmál se na mě,jako by se nic nestalo a propalovalmě těma jeho hnědýma očima.

Chvíli jsem mu donich koukala a pak jsem uhnula pohledem.

" Na cose jdeš jako kouknout? Tady není nic k vidění "

" Tobě to Lili neříkala? Chtěla, abych se kouknul na filtraci v bazénu"

Sakra proč mi neřekla ani tohle? A proč zrovna poprosila jeho? Měla šanci mi to říct ráno, když jsem jí říkala, co se mi s ním přihodilo. Nevěděla jsem, co mám v tu chvíli dělat. Jestli ho mám vyhodit nebo pustit dál. Znovu jsem se zadívala do těch jeho tmavých očí a ustoupila. Jen jsem nevěděla, jestli dělám dobře. On se opět usmál a vstoupil. Zavedla jsem ho na zahradu k bazénu. Celou dobu jsem na sobě cítila jeho pohled. Hned se dal do práce. Když si po chvíli sundal tričko, úolně mi vyrazil dech. Naskytl se mi pohled na dokonale vypracované a potetované tělo. Ráno jsem neměla možnost si ho prohlédnout. Když ke mě zvedl hlavu, okamžitě jsem ucukla.

" Chci se ti omluvit, asi jsme to přehnali "

Bum, vrátila jsem se zpátky na zem a opět viděla toho namachrovaného a nadrženého frajírka.

" Asi? Zayne to si ale teď deláš srandu ne? Využily jste mě. Musely jste vědět, že jsem byla mimo!!! "

" Ness, opravdu mě to mrzí, ale znáš Harryho "

" Cože? A Harryje jako kdo? Tvůj táta? Máš snad svojí hlavu ne? Dodělej to prosím rychle"

Co si o sobě vůbec myslí? To jako poslouchá Harolda? Prý znáš Harryho. No neznám a ani nechci. Nechci znát ani jednoho z tý jejich podělaný bandy. Naštvaně jsem si v kuchyni sedla na barovou židličku a podívala se ven na Zayna. Jak někdo tak hezký může být zároveň tak blbý. Nevím, jak dlouho jsem nad ním přemýšlela, ale z tokumyšlenekv mém mozku mě vyrušilo odkašlání vedle mě.

" Tak teď už by to mělo bez problémů fungovat "

" Jo děkuji. Co budu dlužná? "

V tu chvíli jsem měla chuť si dát facku, protože se po téhle větě Zaynovi rozzářili oči.

" Pojď se mnou na večeři "

Nevěřícně jsem na něj koukala a nevěřila vlastním uším. To mě chce znovu nějak ponížit? Zakroutila jsem hlavou na nesouhlas.

" Ne nepůjdu "

" Ness prosím nemůžeme začít znovu? "

" Nemůžeme, nechci. Co na tom stále nechápete? "

Seskočila jsem ze židličky a šla ke dveřím. Otevřela jsem je a podívala se na něj. Zayn sklopil hlavu a ve dveřích se ještě otočil.

" Snad mi jednou odpustíš"

Zrovna sito mířím k jezírku. Potřebuji opět pročistit hlavu. Pořád mi běhá v hlavě včerejší noc a dnešní odpoledne.Přemýšlím, o co vlastně Zaynovi jde. Jenže než stačím něco vymyslet. cítím, jak mě někdo zatáhl za paži a strhl k sobě. Když se trošku vzpamatuji, uvědomím si, že ležím na zemi a sledují mě studánkové oči. Naše obličeje jsou nebezpečně blízko. Rychle vstanu a podívám se na kluka přede mnou.

" Co- co se stalo? " oči mi těkají z Nialla na silnici a zpět.

" Málem tě srazilo auto. Jsi v pohodě? "

" Jo asi jo, děkuji.Nejspíš jsi mi zachránil život "

" To je samozřejmost. Pojď zvu tě na kafe. Myslím, že ho potřebuješ. "

Než stačím cokoliv říct, už mě Niall táhne směrem k nejbližší kavárně. Nemám ani sílu odporovat. Posadili jsme se do rohu a chvilku bylo ticho. Když nám donesli kafe, jako by to uvolnilo atmosféru a konverzace šla sama. Myslela jsem, že nebude možné, abych se bavila s jedním z těch idiotů. Ale Niall je velmi příjemný společních. Pořád jsem se smála jeho vtipům a historkám. Překvapilo mě, že pochází z Irska a Louis je jeho bratranec. Bavili jsme se dlouho, protože když jsme odcházeli byla už tma.

" Nialle, ještě jednou děkuji. Jak za záchranu, tak za příjemný zbytek dne"

" To já děkuji tobě, že jsi mi dala šanci tě poznat "

Přiblížil se ke mě a obejmul mě. Byla jsem z toho dost zaskočená, ale obejmutí jsem mu oplatila. Poté jsme se rozloučili a každý se vydal ke svému domovu. Myslím, že po dnešku mám nového kamaráda. Jenže jen co jsem otevřela dneře mi zase bylo smutno. Nemám ráda samotu.

Jelikož jsem za dnešek byla dost vyčerpaná, dala jsem rychlou sprchu a zalezla do postele.

To si snad někdo musí dělat srandu. Nadzvedla jsem hlavu, abych lépe viděla na budík. Osm hodin. Který magor zvoní v neděli v osm ráno? S nechutí jsem vylezla z postele, oblékla si župan a docourala jsem se ke dveřím. Když jsem je otevřela neveřila jsem vlastním očím. To co tam leželo mě překvapilo.

Tak tu máme další část, co na ní říkáte? Co si myslíte o Zaynovi a Niallovi? A copak bude to překvapení před dveřma?