Že By Feministky?

19 2 0
                                    

Tak tahle storka se stala mně (Anežka), Verunce a Elišce (kamarádka o které asi moc zmínek nebude). Představte si že jdete ráno do školy a jako každé jiné ráno si jdete zakouřit před tím než vstoupíte za ty brány pekelné alias do školy. A přijde k vám úplně random chlápek kterej je už v 7 ráno nalitej jak duha a začne na vás mluvit. Jelikož my tři jsme velice příjemné a přívětivé osůbky tak jsme si s ním povídaly,v půlce debaty o tom jak je podle něj vláda na hovno a že pracuje jako někdo v,, Evropské unii,, Což asi nejde když tam vtrhnete ožralý jak tank a pořád melete o tom že filosofie je základ. Také jsem se velice diskrétně (zařval to na celou ulici) že já (Anežka) jsem filosofka a že mám prdel z ocely a duši dokořán, při čemž máchl rukou že stát u něj na jeden metr dostanete vypínáka. No nic pokračujeme po tom co jsem mu už asi po dvacáté velmi striktně připomněla že cigareta co má v papuly už je tak deset minut po smrti si ji konečně zapálil a víte co je celkem na hovno? Po tom co si tak,, jemně,, popotahl z té tyčinky plné nikotinu mu celý,, kotel,, (to žhavé na cigaretě) kompletně vypadl na zem při čemž naštvaně odhodil vajgl do kanálu který byl za Verčou takže málem dostala tečku do čela díky bohu už ne žhavým vajglem. Potom co jsem mu slušně oznámila že na to že je sedm ráno je dost slušně nakalenej docvakl půlku placatky bílýho Božkov rumu a velice chytře ji hodil přímo na mě a kdybych neměla reflexy nebo byla tak zkalená jako on bych tak dva týdny nosila slušnou bouli přímo uprostřed čela a ano to chcete. Díky bohu jsem dala hlavu dolů takže placatka nalítla do,, okrasného,, keře patřící naší drahé škole. Pak se nás samozřejmě,, slušně,, zeptal na rodinný stav jako je třeba jestli jsme pořád slečny nebo už paní a jestli máme děti. Pardon ale v prváku fakt nebudu mít deset děti a manžela. Pak jsme se už po dokouření naší drahé cigaretky plazily do školy naším velice,, nadšeným,, tempem. Tento,, pracovník Evropské unie,, nás srdečně doprovázel až k bráně a prohlašoval že je jasné že já (Anežka) jsem vůdcem naší,, skupinky,, potom co se mu dostalo odpovědi,, Jistě že jsem vůdce naší skupinky feministek,, se otočil a zřejmě šel vybrat další večerku v našem,,, městečku,,. A tad máte samozřejmě ponaučení z celého příběhu - DO PRÁCE SE NECHODÍ NACHCANYÝ JAK DUHA!

Taak další kapitola je tuu!! Díky za přečtení další Storky z mého života.

           ~ Anežka

Ze života středoškolačekKde žijí příběhy. Začni objevovat