Jednoho krásného dne se Anička rozhodla, že Urašimě ukáže hrad svého přítele. Hrad se nacházela uprostřed hlubokého lesa. Anička moc nevěděla, kde přesně hrad stojí, protože kdykoli do něj šla se svým přítelem, byla hluboká černočerná tma. Jelikož ani jedna z kamarádek neuměla používat buzolu, kompas či podobnou podle nich nepotřebnou věc, asi 36,4 krát se ztratily. Po dlouhém hledání hrad našly. Urašima byla ohromená:
,,Ooo, ten je velký!"
,,Že jo, taky jsem to netušila, v té tmě mi to ani nepřišlo."
,,Nemyslíš si, že si tímto velkým hradem něco kompenzuje?"
,,No dovol..."
,,Není normální mít v 16 gigantický hrad, avšak je normální mít zkrátka malé péro."
,,Opakuji ti, že si tím nic nekompenzuje!"
,,..."
