13. Zapadlá krčma (465 slov)
V koutu zapadlé krčmě seděla skupinka čarodějů, kteří popíjeli již několikátý drink a mnoho z nich nebylo zcela střízlivých.
„Řekl jsem vám n- *škyt* někt-dy, že se k sobě hroozně hodíte?“ a roztáhl ruce na ukázku míry. Severus trochu překvapeně sledoval zrzovlasého Nebelvíra. A pak následně musel říct: „Tohle ti, Weasley, budu přehazovat hodně dlouho.“ Snape se po minulé zkušenosti s alkoholem, kdy si ani nevzpomínal na průběh večera, rozhodl dnes tolik nepít.
„ALE JDĚTE! Severusi, říkám že mi máte říkat Ron- slyšíme? R-O-N!“ hláskoval mu.
Harry vedle něj se začal smát, až se několik zákazníků otočilo směrem k nim.
„Pane profesore, ochutnejte náš nový lektvar! Bude se vám hodit na noc!“ podstrkovalo mu jedno z dvojčat – nemohl říct jestli Georg nebo Fred, vždy měl problém je rozeznat.
Trochu skepticky si přičichl k obsahu, avšak kromě silného aromatu vanilky nic necítil. Tázavě se podíval na dvojici mladíku, kteří se k jeho nedávnému překvapení přebarvili na modrou a tak vypadali bláznivě než předtím.
„Žádný jed, to bychom Harrymu neudělali.“ Dříve by to okamžitě zavrhl, ale Harry ho ovlivňoval v mnoha ohledech. A jeden z nich byla důvěra ve.. známé.
Odhodlaně lektvar vypil a očekával účinky.
K jeho zděšení se dvojčata začala okamžitě culit a oba dva řekli: „Dnes se Harry nevyspí!“
Nejdřív nechápal jejich narážku a tak prostě do sebe kopl další panák a vyhledal Harryho ruku.
Minuty ale plynuly a on pocítil první následky lektvaru.
Tělesné teplo sálající z Harryho bylo náhle skoro hmatatelné, cítil vůni vanilky zcela jasně jako kdyby ji snad mohl i ochutnal a Nebelvírovo ruka na jeho stehnu s emu zdála být nesmírně neodolatelnou a – u Salazara -cítil, jak tvrdnul a kalhoty mu byly náhle těsnější..
Ti proklatí šprýmaři!
Chtěl si opatřit pohodlnější polohu a tak si poposedával, čehož si nejspíš Harry všiml.
V jeho očích si všiml pobavení ale i zlomyslný záblesk. To neznačilo nic dobrého.
„Máš nějaký problém, Ssverussi,“ ten malý had! Moc dobře věděl, jak na něj působilo, když vyslovil jeho jméno se sykavkami.
„Prosím, pojďme domů,“ poprosil ho znovu a naposled, jak si přislíbil, a snažil se ignorovat zvyšující se vzrušení.
Harry se nad ním pro tentokrát už smiloval.
„Už budeme muset jít, ještě musíme zařídit pár věcí kvůli tomu, že budeme kmotři. Tak de mějte!“ Se všemi se rozloučil a s některými i obejmul- Nebelvíři -a oni konečně mohli zmizet, ale smějící se dvojčata spozoroval.
V duchu vymýšlel, na jakou melodii je přinutí pomocí lektvarů tancovat nebo jestli nemá vymyslet něco horšího.
Ještě před přemístěním k sobě přivinul Harryho a naléhavě ho políbil.
Pak je pohltil pocit při přemístění a on měl pocit, že musel nalézt vedlejší účinek lektvaru; protože slyšel tichý zpěv magie kolem nich a to mu pouze přidalo energii na velmi dlouhý a vyčerpávající večer.
ČTEŠ
Čtyřiadvacet melodií |SS/HP|
ФанфикJelikož prosinec bezpodmínečně vtrhl do našeho světa stejně jako každý rok a s očekáváním chce učinit každého dospělého opět nevinným tvorem. V kouzelnické společnosti započaly přípravy na jeden z příjemnějších svátků- a to jsou Vánoce. Ale i přes p...
