Vrah z Tokia

4. Kapitola

Levi

Jako obvykle jsem seděl ve svým oblíbeným baru, když se sem přištrachala nějaká ženská zahalená do tmavý bundy s kapucí na hlavě. Vypadala jako mokrá slepice ale co. Její chyba. Nemá se jako největší pitomec v noci toulat po městě, ještě k tomu když lije jako z konve. Na druhou stranu já mám co říkat. Sám mám na hlavě kapuci a není mi vidět do tváře. Holt nechci aby mi každej očumoval obličej. Dokonce se taky courám v noci při dešti...nojo nojo dobrý stačí!

Po pár minutách přišla k mému stolu. Co čekáš Levi, u všech ostatních stolů je narváno a k baru si asi taky sednout zrovna nepůjde. Upřímně taky bych nešel. Nedivím se jí když tam posedávají ožralci. Z mýho přemýšlení mě vytrhl její hlas.
,,Ehm ahoj. Můžu si přisednout? Nikde jinde už není místo." Nějaká nervózní..to se mi líbí. ,,Jo jistě. Proč by ne?" ,,Díky." Odpověděla mi s úsměvem a sedla si naproti mně.

Tuhle bych mohl dneska v noci vykuchat a nabodnout na trám. Vypadala by tam skvěle.

,,Jmenuju se Hanji Zoe." usmála se. Má pěknej úsměv..,,A tvoje jméno smím- li se zeptat zní jak?" Kurňa potřebuju rychle něco vymyslet. Kdybych jí řekl jak se jmenuju doopravdy, mohlo by se mi to časem vymstít.

,,Eh...Shiki. Shiki Yobazu." Plácl jsem první věc co mě napadla. ,,Těší mě Shiki." Řekla a natáhla ke mne ruku na potřesení. Ze slušnosti jsem jí přijal. ,,Můžeme si tykat?" Zeptala se po chvíli. ,,Jo." Odpověděl jsem jednoduše.

,,Skvěle. Normálně, neřekl bys jakou práci nám dává najít jednoho vraha."
Ne zase ty její kecy..už mi pomalu leze krkem. Takhle ukecanou ženskou jsem snad ještě neviděl. ,,Řeší to celý ústředí a mě tím navíc pověřili jako hlavního vyšetřovatele. Je to děs. Jo což mi připomíná, nechoď do ulice Shonova 9. Včera se tam stala vražda, kterou jestě prošetřujeme. Chudák ženská. Ten vrah jí usekl prsty na rukou a ještě k tomu jí vykuchal. Kdo by tohle dělal?? Jakej člověk by to měl zapotřebí??" Třeba já? Ale o tom ty nic nevíš a nikdy se to ani nedozvíš.

,,To vážně netuším." Stejně jako ty, že právě naproti tomu vrahovi sedíš. Takže ty jsi vyšetřovatelka jo? Ještě k tomu všemu dokonce hlavní. Tak to abych se tě co nejdřív zbavil..
,,Hele, Shiki?"
,,Co"
,,Nemohl by sis sundat tu kapuci? Jsem trochu nervózní když má člověk s kterým mluvím zahalenou tvář, že mu do ní nejde vidět."

To si myslí, že jsem nějakej cvok kterej jí bude poslouchat? ,,Promiň, ale nemohl."

,,Proč? Já si ji taky sundala." A zase se usmála. Je nějak moc vysmátá. To vždycky takhle reaguje když potká novýho člověka? ,,Prostě ne."

,,Dobře. Nutit tě nebudu." Fajn přiznávám. Tohle mě trochu překvapilo. Je celkem milá. Ne Levi! Na co to zase myslíš. Ovládej se sakra! Je to úplně obyčejná,normální ženská!

,,Děje se něco Shiki? Vypadáš rozrušeně."

,,Co? Ne jsem v pohodě.." Jasně Levi. Úúúplně..

,,Dobře. Když myslíš." Nasasila trochu vážnější výraz. Co jí je?

O chvíli později byl u baru slyšet. Křik. Jak jinak než že se tam zase strhovala rvačka mezi opilci. Bylo by mi to ukradý kdyby do toho nezatáhli i mě.

,,Hej ty nádhero!" Otočil jsem k němu hlavu. ,,To bylo na mě?"
,,Jo ty! Kdy mi konečně zaplatíš ten chlast co jsem ti nedávno kupoval?!"
,,Nic ti platit nebudu jelikož ti nic nedlužím imbecile." Hádám, že se teď naštve a vyrazí mi dát přes hubu. A jak jsem si myslel tak se ji stalo akorát s tou změnou že jsem nedostal výprask já ale on. Dřív než stihl něco udělat ležel na zemi.

,,ty šmejde!! Jak si dovoluješ?! Chlapi pomozte mi! Na něj!" A takhle se strhla velká barová pranice. Zapojila se i Hanji a musím říct že na ženskou je v boji na blízko vážně celkem dobrá. Taky že je to vyškolená vyšetřovatelka co taky čekat že?

Z mýho dumání mě dostala rána pěstí přímo do tváře od jedný gorily, která po mne vrhala vražedný pohledy. Bohužel když člověk ztratí rovnováhu a spadne na zem, přijde při tom i o kapuci, co mu zahalovala obličej. Nějak by mi to extra nevadilo kdyby na mě Hanji nekoukala jak na ducha svatýho. Naštěstí barmanovi zůstal všechen rozum( pokud teda nějakej měl) a zavolal policii, která se do pár chvil dostavila na místo a všechno vyřešila, díky bohu bez sebemenších problémů. Být takhle blízko policii... Kdyby tak oni věděli, že stojí v jedný místnosti s vrahem, po kterým tak usilovně pátrají. Co vám budu nalhávat. Radši jsem se vypařil ven a zamířil rovnou domů. A samozřejmě Hanji mi byla rovnou v patách. ,,To se takhle stává často že se tam lidi takhle skoro až brutálně perou?" Co jí na tom tak udivuje?
,,Jo. Je to normální. A ty bys měla jít už domů." Nemusí za mnou přece pořád lézt jak nějakej ocásek ne? ,,Však já jdu. Mám to stejnou cestou tak jsem si říkala,že půjdu s tebou a trochu ještě pokecáme." Povzdechl jsem si. Ona je prostě neodbytná. ,,Nechci nic říkat, ale nejses nějakej malej? Kolik vlastně měřís? Typovala bych ti aji věk malej, tak 20 možná 25." Proč každej dává důraz na mojí výšku?! Copak já můžu za to, že jsem malej?! ,,Sakra musíš se ptát zrovna na takovýhle kraviny?! Měřím 160 no a co? Navíc pro tvoje info mi je 36!" Začal jsem tam na ní horlivě chrlit odpovědi. Naštvala mě a ona naopak dělá, jako by se nic nestalo. Naopak se...začala smát?! ,,Co je tady tak vtipnýho?!" ,, Ne nic jen...že...počkej chvíli.." Pořád se smála a začínala mi docházet trpělivost. Má jediný štěstí, že to pak dořekla. ,,Směju se, protože jsi mi konečně řekl něco pořádnýho. Vždycky jsi mi zatím odpovídal tak jednoduše. Proto jsem tě chtěla tak trošku...řekněme vyprovokovat? A hned vidíš jak to šlo!" Plácla mě přes záda.

Nechová se k někomu, koho právě před pár minutama potkala, až moc přátelsky a mile? Je to divná ženská..
,,Jsi divná víš to?"
,,Jo vím. Říká mi to spousta lidí" Uchechtla se. ,, Že na někoho, koho si právě potkala se chováš až moc podezřele mile."
,,Co tě žere? Na ústředí je samá práce ohledně těch vražd a jinde přátele nemám jelikož jsem sem teprve nedávno přijela na požádání o pomoc. Tak se chci odreágovat a najít si pár nových přátel. Nic složitého." Aha jasně. Tak přátel. ,,To jako že já jsem teď tvůj novej kámoš jo?"
,,Jasně! Vypadáš jako fajn chlapík! Navíc ode mě nejsi ani tak moc věkově daleko, je mi 30." Je první člověk, co mi řekl, že vypadám jako fajn chlap..tohle se mi fakt jestě nestalo. ,,A protože se s tebou skvěle kecá" Vytáhla z kapsy od bundy kousek papíru s fixou a napsala na něj svoje telefonní číslo, který mi pak i s papírkem na kterým to bylo napsaný, strčila do ruky. ,,Tak někdy zavolej a pokecáme znova!" Zářivě se usmála a následně se otočila na panelák za sebou. ,,Nic tady bydlím takže ti děkuju, že jsi mě doprovodil a nezapomeň mi brnknout!" Dořekla a poslední co jsem viděl, byla její postava mizící ve dveřích paneláku.

Jen jsem tam stál jak solnej sloup s papírkem v ruce než jsem si uvědomil jednu věc...

JÁ JI CHTĚL ZABÍT A NEUDĚLAL JSEM TO!!