~Team Player~ (Yoonmin)

•5•

Pov. Jimin

Další den v práci jsem byl zatím sám, protože bylo ještě brzo.
Přemýšlel jsem nad Yoongi-hyungem. Nikdy bych si nepomyslel že ho potkám.. Takhle.
Asi jsem byl zamýšlený až moc, protože jsem do někoho omylem narazil a spadl mi tác sevšpinavým nádobím po zákaznících. ,,M-Moc se omlouvám!" řeknu a kleknu si k rozsypanému tácku. ,,To je v pohodě. Taky jsem měl dávat pozor... Jimine?" podíval jsem se na dotyčného, který mě oslovil. ,,Ouu.. Namjoon-hyung?" (Jste si mysleli co? 😁😂) jen se pousmál a pomohl mi s nádobím. ,,Děkuju. Co ty tady tak brzo?"  ,,No... Šel jsem do studia, protože se mnou chtěl Yoongi mluvit, ale když jsem tam došel vypadal dost děsivě, což on vypadá po ránu pořád. Tak jsem se rozhodl mu jít koupit nějaký silný kafe." musel jsem se pousmát nad tím, jaký má Yoongi-hyung respekt i když je vysoký jako já. ,,Tak co mi doporučuješ?" zeptal se mě na jednou hyung a já začal přemýšlet. ,,Hmm... Podle toho co si mi pověděl hyungu, bych to viděl na Doppio Espresso (neboli dvojité espresso)? Je vážně silný, myslím že to Yoongi-hyunga trošku rozveselí." ,, Tak já dám na tebe." Jen se usměju a doběhnu za kasu. Začnu připravovat na to espresso a při tom si pobrukuju písničku Just right od Got7 (nwm proč zrovna tuhle). Když zapípal kávovar, vylovil jsem víčko a nasadil ho na kelímek. Nevím co mě to napadlo, ale vzal jsem maličký kus papíru a napsal na něj " Přeji hezký den, hyungu" a dal to k tomu. Kafe jsem předal Namjoon-hyungovi a ten se na mě pobaveně podíval.  ,,Mám od tebe Yoongimu ještě něco vzkázat?"  ,,N-Ne,  jen mu prosím neříkej, že ten vzkaz je ode mě." proklínám se za to koktání. ,, No dobře. Tak zase někdy, ahoj." řekne a s úsměvem a kávou v ruce odchází pryč. Já si jen povzdechl a šel se věnovat ostatním zákazníkům.

Pov. Yoongi

,,Doprdele Hoseoku! Nemůžeš dávat pozor?!" zaječí rozčíleně Jin-hyung a já jen nepřítomně přihlížím. ,,Hyungu nebuď sprostý! Byla to nehoda!" asi sis teď vykopal hrob Hobi. Jin se na něj podíval vražedným pohledem a mě už to začalo nudit. Jen jsem se zvednul a už se na mě oba dva podívali. Že já nezůstal sedět. ,, Yoongi ty taky vypadáš jako by si chtěl umřít. Trochu úsměvu!" já se na něj jen nepříjemně podíval. ,, Hyungu, od doby, co jsem tady, jsem neměl kafe a ty mi říkáš abych se usmíval? Navíc já bych opravdu radši umřel." ,,Vážně první věc co uslyším po příchodu sem je že chce někdo umřít?" ozve se někdo ode dveří. Jen se podíváme tím směrem. No ovšem Namjoon. ,,Ahoj zlato. Konečně někdo, kdo mě aspoň trochu ocení." zabručí Jin-hyung a rozejde se k němu. Bože proč toho musím být svědkem? Hoseok si je jen prohlížel, ale nic neříkal. ,, Na, Yoongi. Koupil jsem ti kafe, aby se s tebou dalo pracovat." podal mi kafe a já si všiml nějakého papírku se vzkazem. Stálo tam "Přeji hezký den, hyungu" Trochu jsem se pousmál. ,,Hej Namjoone? Od koho to je?" ten se jen usmál. ,,Nesmím to říct, ale koupil jsem ho v té útulné, malé kavárně 20 minut odtud." jen jsem to odkýval a dál koukal na papírek v mé ruce.