Prolog

5.9K 139 13
                                    

Bouřkové oči se střetli s těmi hnědými, její oči zářily jako teplý karamel. Hleděli na něho s láskou, a touhou kterou k němu cítila. Rty měla lehce pootevřené, a zrychleně dýchala. Stáhl si košili když rozepla poslední knoflík, uhrančivě sledovala jeho nahou lehce svalnatou hruď. Byla jako bílý, hebký porcelán, dokonale voněl a když prstem přejela kolem jeho pupíku spokojeně přivřel své oči.

Nebyla to jediná věc které si všimla. Znamení zla na jeho levém zápěstí, přesunula svůj prst na ten kus tetování který zdobil jeho ruku. Myslela si, že bude chladné nebo, že z něho ucítí něco špatného. Ale necítila nic, na povrch bylo hebké a neškodné.

"Bojíš se?" Zašeptal hebký hlas jejího milence. Pečlivě studoval její výraz který se nijak neměnil. "Ne, nemám čeho se bát. Nebojím se když jsem s tebou. Bojím se jen o tebe, když s tebou nejsem." Zašeptala tiše, její rty se jemně chvěli.
Vychutnával si každé slovo které vyšlo z jejích líbezných úst. Byl to med pro jeho zničenou duši, ona byla jeho spása v časech které zažil, a které ještě přijdou.
V jeho očích to nebyla mudlovská šmejdka, nýbrž žena která se jednou stane majitelkou Malfoy Mannor, jeho bohatsví a jeho srdce které si už vzala. Propletl si s ní své prsty, a ruce jí zvedl nad hlavu. Jemně přesto vášnivě zajmul její rty měkké a poddajné rty, a jediným ladným pohybem, nespojil jenom jejich těla.

Ale i jejich duše.

Jak svůdná lvice, k jedovaté zmiji přišlaKde žijí příběhy. Začni objevovat