Tajemství vlků 1: Tajemství Alfy (DOKONČENO✔️)

IV. Po tolika měsících

V táboře vládla noc. Tiché krajině vládl měsíc.
Zrzavá vlčice poklidně oddechovala v noře Omegy, ale nespala. Nedokázala usnout.
I po protestech smečky si Beta vydupala, že nechce tu cizinku vidět v noře s hlídkaři. A je jí jedno, že je hlídka.
Dial se vyplížil ze své nory. Rozhlédl se po táboře. Opatrně přišel k noře Bety. Ta spala. Štěstí pro něj.
Vydal se k noře Omegy. Nakoukl dovnitř a šeptem svou milou oslovil: ,,Alasko."
Ta střihla ušima a zvedla hlavu k východu z nory.
Pohlédla na hnědobílého vlka, který na ni hleděl.
,,Diale," špitla, na tváři se jí vyrýsoval úsměv.
,,Alasko," vydechl, bez pozvání vešel do nory a přešel až k ní. Ona se posadila.
A než se nadála, tak leželi stočení do klubíčka bok po boku na zemi a Dial jí projížděl čumákem v srsti, ona mhouřila oči a slastně mručela.
,,Chybělas mi. Strašně moc. Každý den jsem doufal, že se objevíš, že se přidáš do smečky, že budeš se mnou," zamumlal jí do srsti.
,,Bála jsem se," přiznala se.
Dial překvapeně zamrkal a mírně se odtáhl: ,,Bála? A čeho?"
,,Tvých rodičů, smečky, toho jak by reagovali, kdybych přišla jako tvá družka. Nemohla jsem... Prostě... Musela jsem jít. A každý den se za to proklínala. Chtěla jsem se vrátit, být s tebou. Ale ten strach... Ten byl větší..." Sklopila uši a podívala se na tlapky.
Její druh se k ní víc přitiskl. ,,Teď už tě nenechám odejít, neutečeš mi," zašeptal jí do ucha, které vzápětí olízl.
,,Ani to nemám v plánu, Diale," usmála se na něj.
,,No to doufám," usmál se spojil jejich čumáky v polibek.
Alaska se odtáhla. ,,Nebude to smečce divné? Že je z tebe cítit pach už po první noci?" Optala se opatrně.
,,Možná. Ale nemají se co šťourat v mém soukromí. Je to má věc s kým budu trávit nebo nebudu trávit čas," ušklíbl se.
,,A... Ta Beta? Netvářila se vůbec nadšeně, když mě viděla..." Zaváhala.
,,Asadrim se nepříjemně tváří na všechny," zamručel Dial.
,,Kromě tebe," povzdechla si Alaska.
,,Al... Je to Beta zvolená mými rodiči. Rodiče ji zvolili, mysleli si, že bude ideální Beta, má družka a matka mých vlčat," tiše zavrčel.
V Alasce hrklo: ,,Matka? Tvých... Vlčat?"
,,Která nikdy nebudou. Jsem věrný jen a pouze tobě, Al," přitiskl se k ní a nasál její pach.
,,Diale..." zašeptala.
,,Jsi moje družka?" zamručel jí do ucha.
,,Jsem. A ty můj druh," usmála se.
,,Nic to nezmění?" Zeptal se s úsměvem.
,,Nic," přitakala.
,,V tom případě... Půjdeš se mnou?" Položil další otázku.
,,A kam?"
,,Otázky pokladám já," odpověděl pobaveně a olízl jí čumák.
,,No... Tak dobře," uchechtla se.
,,Tak pojď," kývl, vstal na tlapky a vydal se ven z nory. Rozhlédl se po táboře a zamířil ven z tábora.
Alaska ho ihned následovala.
,,Diale, řekneš mi alespoň, kam jdeme?" Sykla zvědavě.
,,Nene, nech se překvapit," zazubil se a proplétal se lesem k obrovskému houští.
,,Co tady budeme dělat? Aem... Je to jen... Obyčejné houští, Diale," namítla celá zmatená Alaska.
,,Tváří se tak, že?" Ušklíbl se Dial. ,,Jen těmi křovisky projdi," pobídl ji a šťouchl jí do boku čenichem.
,,Do-bře," kývla opatrně a začala se prodírat houštím na druhou stranu. Byla ráda za to, že jde o křoví bez trnů, jinak si dokázala představit, jak by smečce vysvětlovala ty škrábance, když během minulého dne je ještě neměla.
Nakonec vylezla u nádherné mýtinky u které se nacházelo průzračně čisté jezírko, na jehož dně se nacházely kamínky a oblázky.
,,Páni..." Vydechla ohromeně.
,,Je tu krása, že?" Usmál se na její druh, který se objevil vedle ní.
,,Ano," kývla, přistoupila blíž k němu a opřela se o něj hlavou.
,,Našel jsem to náhodou. A dal si slib, že to ukážu té pravé, když se objeví," přiznal se a shlédl na ni.
Alaska k němu naopak vzhlédla. V očích jí jiskřilo.
Zničehonic se rozesmála.
Dial překvapeně zamrkal. ,,He? Al? Co je? Co se děje? Co je tak vtipného?"
Alaska však nebyla schopná odpovědět. Jen se smála. Za chvíli se svíjela na zemi.
,,Alasko! Co je tu k smíchu?!" Vyjekl popuzeně.
,,T... Ty teda vypadáš! To listí a větvičky!" Smála se dál.
Její druh se zmateně podíval na svá záda, tlapky a hruď. Ušklíbl se a pak si prohlédl svou smějící se družku. ,,Že to říkáš zrovna ty..."
Rázem bylo po smíchu. Alaska ztuhla a začala se převaloval aby se prohlédla. Jak zjistila, i její srst byla plná větviček a listí.
,,No... To vypadáme," pronesla s povzdechem vlčice a vyskočila na tlapky.
,,Jako strašidla," uchechtl se Dial.
,,No jo..." Přikývla.
,,Ale ty jsi moje strašidlo, Al," zazubil se a povalil Alasku na zem.
,,Diale!" Vyjekla překvapeně a v tu ránu ležela zády na zemi a Dial stál obkročmo nad ní.
,,Jen moje," prohlásil s úsměvem.
,,Ano. Jen tvoje," přikývla Alaska a políbili se.
Dial uskočil stranou a Alaska se zvedla. Pak si lehli vedle sebe a naslouchali tichu noční krajiny.
,,Je to tu vážně nádherné, Diale. To ticho, klid, příjemné okolí," rozplývala se zrzavá vlčice.
,,Já vím. Proto jsem to chtěl ukázat jen tobě, protože jsi má družka. A chci abychom spolu měli nějaké místečko, kde spolu budeme moct trávit čas beze zbytku smečky," usmál se hnědobílý vlk a nasál pach své družky.
,,Naše místečko," zamumlala jeho družka.
,,Přesně tak," přikývl.
,,To zní krásně," vydechla.
,,Že ano?" Usmál se a podíval se na ni. Ona se podívala na něj. A brzy již byly jejich čumáky spojené v dlouhém procítěném polibku.
,,Miluju tě, Diale," zašeptala Alaska, když se mohla na chvíli odtáhnout.
,,Já tebe taky, Alasko," zašeptal nazpět a znovu ji políbil.

/Tak toto byla kapitola věnovaná vyloženě Dialovi a Alasce. Doufám, že jste nedostali cukrovku. 😂😅
Musím se přiznat, že už teď jsem si je moc oblíbila. 😁

Wolfy2743🐺\