Ubytování

702 4 0
                                    

Konečně přišel čas, kdy jsme odjeli na dovolenou.. jeli jsme autem a když jsme přijeli na náš hotel, vybalila jsem si, a chystala se uložit ke spánku. Když jsem usnula, cítila jsem chladno, tak jsem se snažila přikrýt, ale nešlo to.. otevřela jsem oči a uviděla jsem nějakého starého pána, který vůbec nevypadal, že by se chtěl kamarádíčkovat.. Nesl mě v náručí a tak jsem ho uhodila pěstí. ,,To jsi neměla dělat děvenko!" Odhodil mě na něco měkkého. Bylo to auto. Zřejmě jeho, protože do něj nasedl a nastartoval. Snažila jsem se otevřít dveře ale byly pojištěné a když jsem se ho snažila uhodit do hlavy (byla jsem na zadním sedadle) nešlo to! Mezi předními a zadními sedadly bylo pleksisklo.. tak mi nezbývalo nic jiného, než čekat kam mě odveze.. bohužel jsem ale usnula.



Když jsem se probudila, byla jsem v nějaké místnosti, měla jedno okno úplně nahoře a bílé stěny. Pokusila jsem se dosáhnout na to okno ale bylo příliš vysoko.. v tu chvíli tam vešel ten chlap co mě včera unesl se snídaní a nějakým papírem.. zakřičela jsem na něj kde to jsem a co si to dovoluje mě unést! On řekl klidně ať poslechnu a za chvíli budu zase u rodičů. Řekl, že každé ráno budu mít na stolku snídani, a papír s rozpisem. Odešel. Nasnídala jsem se a přečetla jsem si to.. bylo tam napsáno: ,,Každé ráno po snídani se zesleč a zavaž si oči. Počkej, až pro tebe někdo přijde. Poté jen budeš dělat svou práci."
Měla jsem takový divný pocit že ta práce asi nebude nic hezkého, ale udělala jsem to, co jsem si přečetla a čekala.

Znásilněná u moře 😟Kde žijí příběhy. Začni objevovat