Brácho, vypršel ti čas {M&M incest}

- Bála jsem se o tebe.. -

Ráno jsem měl telefon plný zpráv od Marcuse..

Od zpráv typu:

„Kde jsi ty zmrde"

„Pokud se do týdne nevrátíš, rozkopu ti hlavu"

„Nemám si do koho kopnout."

„Vrať se nebo na tvém místě skončí Emma" u téhle zprávy mě to zaskočilo ale vím, že Emmě by opravdu nikdy neublížil a jen vydírá..

Po zprávy typu:

„Chybíš mi"

„Vrať se prosím."

„Jsi v pořádku?"

„Promiň za všechno.."

Tyhle zprávy mi vykouzlili úsměv na tváři. Ten však vymizel, když jsem si uvědomil že to dělá jen abych se vrátil a on měl zas koho mlátit..

Ještě chvíli jsem takhle přemýšlel nad rodinou. Napsal jsem mamce zprávu ze jsem v pořádku a že se nemusí bát.

Pak mi napsala Emmi.

(E-Emma, T-Tini)

E: Martinusi? 😫

T: Ano zlatíčko moje? ❤️

E: Kde jsi. Chybíš mi. 😭

T: Pryč. Neboj se. Jsem v pořádku a hned jak budu moci, přijedu. ❤️❤️

E: Tak přijeď hned. 🤧

T: Nejde to Emmi.. Nejde..

E: Proč ne? Je to kvůli mě?

T: Nad tímhle ani nepřemýšlej. Není..

E: A vadilo by ti kdybych se domluvila s mamkou že bych za tebou dojela?

T: Mě určitě ne ale ani máma neví, kde jsem. A ani nechci aby to věděla..

E: Však si mě někde vyzvedneš. Promluvíš s mamkou a bude to. Prosím 🥺🥺🥺

T: Emmi.. Já vážně nevím...

E: Prosiiiiiiim 🥺🥺

T: Tak dobře. Ale je Mac doma?

E: Není. Proč?

T: To je dobře. Tak já jdu zavolat mamce a domluvím se s ní. Ano?

E: Jooo. Jsi ten nejúžasnější bratr na světě. ❤️❤️

Tuhle zprávu jsem si přečetl a šel zavolat mamce. Je od Emmi hezké že chce být se mnou..

S mamkou to nebylo lehké ale zvládl jsem to. Nechtěla pochopit, proč nechci, aby věděla kde jsem. Ale nakonec jsem ji přemluvil aby Emmu posadila na vlak. Že si ji vyzvednu.

Chvíli po té, co jsem telefon položil, mi začala psát Emma.

Že jsem nejlepší a takové zprávy.

Je krásný že aspoň jeden sourozenec mě má rád..

Telefon jsem dal na nabíječku a šel se dívat na fotbal. Mám ještě 2 hodiny čas a nádraží je 10min rychlou chůzí odsud..

Abych pravdu řekl, ten fotbal byl hroznej. Bylo to jako se dívat na nějaký vesnický debílky. Přihrát to neumí.. Prostě nic. A když mají šanci dát gól přímo do šibenice. Kopnou to úplně jinam..

Měl jsem ještě půl hoďky ale chtěl jsem se projít. Hodil jsem na sebe svetr, vansy a Adidas bundu. Klíče jsem švihl do bundy a svoje airpody napojil k telefonu.

Poslouchal jsem naše písničky.

Mě a Maca..

Když jsme se ještě bavili.

Teď jsme 2 roky spolu jezdili, zpívali a tak v přetvářce..

Kdybych já nebyl tak blbej.

Kdybych mu neřekl, že jsem do něj zamilovanej..

Nestalo by se to..

Z mého přemýšlení mě vytrhlo brzdění vlaku ve kterém měla sedět Emma. Počkal jsem až zastaví a začal se dívat všude kolem sebe.

Když jsem kousek od sebe uviděl dívku s hnědými vlasy, na rtech se mi vykouzlil upřímný úsměv a v očích se vytvořily slzy.

I když jsem jí neviděl jen den, přišlo mi to jako dlouhá doba..

Bylo mi líto že ji teď budu vídat míň a míň..

Rozběhl jsem se za ní a ona za mnou.

Hned jak jsme byli kousek od sebe, kufr pustila a skočila na mě, nohy si obmotala kolem mého pasu, ruce kolem krku a svou hlavičku zabořila do mého ramene.

„Bože" vydechl jsem a nechal své slzy padat na její červenou bundu. Měli jsme stejné. Já černou, ona červenou a Mac modrou..

Držel jsem ji pod stehny a užíval si tento moment s mojí malou sestřičkou.

Když mi odcházeli síly, opatrně jsem ji položil nohama na zem, chytil ji za ramena a odtáhl od sebe.

Také měla červená očka od pláče.

„Neplakej zlatíčko."

„Bála jsem se o tebe.."

643 slov ❤️