Dítě ohně a ledu (#3 Loki & Sigyn) /CZ/ ✔

Brísingové

Věnováno: morfeusarmy2

*Loki*

„Ten zkurvysyn bude litovat, že má penis!"

Rázně se postavil na nohy s úmyslem toho manekýna najít a s chutí ho stáhnout z kůže a vykostit. Ale neoblomný Frey mu vstoupil do cesty a donutil ho zastavit.

„A kdo se postará o Sigyn?! Je v šoku!"

Loki netrpělivě pohlédl ke dveřím, za nimiž by už byl, kdyby ho troufalý Ván nezdržoval!

„Poslouchej mě, Loki. Vím, že se chceš pomstít, ale to já taky. Dej mi dva vojáky a já ti Fandrala přivedu, kam jenom budeš chtít. Ale Sigyn tě teď potřebuje více. Postarej se o ni, a pak se můžeš pomstít. Co ty na to?"

Jötunheimská krev se vařila ve vlastní šťávě (a to už je co říct), zatímco se snažil rozhodnout. Do Helu toužil toho kripla donutit žadonit o poslední dávku vzduchu! Ale Frey měl pravdu. Zase... Kdo tu bude pro lidskou bohyni? Jeho bohyni... Vždyť je úplně mimo. A navíc ten návrh nezněl vůbec hloupě. Ukáže Sigyn svou účast a k tomu dostane Fandrala na stříbrném podnose.

Přikývl. „Dobrá, pojď se mnou."

Dlouhými kroky přešel skrze předpokoj. Každá minuta byla cenná, neboť hrála ve prospěch Fandrala. A tak trochu ještě uvažoval, že by si ho raději ulovil sám. Jenže on lov nesnáší! Tak proč ta náhlá tužba? Poručil jednomu ze strážných, aby šel s Freyem a cestou vzal ještě jednoho einherjara. Bůh slunce poděkoval, než se ale stačil otočit, Loki ho popadl za límec vesty.

„Ať ti neuteče, nebo v Komnatě mistra popravčího skončíš ty."

„Spolehni se," řekl stejně rozhodně, jako opětoval jeho výhrůžný pohled. „A nezapomeň. Instinkt, ne hlava." Potom se mu vytrhl, pobídl strážného a pádil ke schodišti.

Nasucho polkl. Možná strachem, možná nově chutnajícím adrenalinem. Rozkázal, aby ho nikdo nerušil a zaplul dovnitř. Měl před sebou jistý úkol a potřeboval plán. V mysli se mu tvořily různé nápady, ale zarazil je. Unikl mu ze rtů roztrpčený povzdech, jakmile se rozhodl poslouchat instinkt. V sázce bylo mnoho a nemohl se dopustit chyb. Nesměl jednat chladnokrevně, nýbrž empaticky.

Jedno své mysli přeci dovolil. Vzal pohár z tácu a nalil ze džbánu medovinu, jíž mu páže na rozkaz přineslo. Ve své komnatě našel v zásuvce nočního stolku lék na spaní a bez zaváhání ho nakapal do sladkého nápoje. Vešel do komnaty královny a položil pohár na blízký stoleček. Tím byl konec vypočítavému jednání, kdy přímé pohyby doplňoval klidný tlukot srdce. Nyní se dech mírně zrychlil, ale rozhodl se skočit do deliria rovnýma nohama.

„Sigyn, slyšíš mě? To jsem já Loki," zamával jí rukou před očima. Nereagovala. Ztratila se ve vlastním světě, kam se uchýlila plná šoku a děsu.

Zamračil se. Potom svou pozornost věnoval přehozu obtočenému kolem ní jako nit na špulce. Natáhl se pro cíp a stáhl ho pomalu dolů. Dříve krásné levandulové šaty na ni visely pouze za roztrhané cáry. Obnažená ňadra, břicho i stehna svítili na tmavě modrém přehozu jako maják, stejně jako zarudlé fleky na pokožce boků a paží. Lokiho hněv začal znovu nabírat na obrátkách. Zvláštně poté, co zvedla nepřirozeně se chvějící ruce a překřížila je na ňadrech. Prázdné karmínové oči se zalily slanou tekutinou jako jezírka.

„Bastard.“

Začal by přemýšlet, co dál, ale koutkem oka zahlédl černé tenké šmouhy, které se táhly kolem hrdla, pasu a kolen. Naklonil se blíž k ženským kolenům tisknoucím se k sobě a zaujetím zúžil pohled. Pokoušel se zaostřit na miniaturní znaky jakoby obtisknuté na kůži. Slabým dotykem palce se vzor rozmazal.