Nový řád síly

Sithové

(Darth Relius)

"Už týdny trčíme na jednom místě."- Já vím lejdy Tifiate, ale císařův rozkaz zněl následovně: HLÍDEJTE HRANICE NAŠÍ ŘÍŠE A VYČKEJTE NA DALŠÍ ROZKAZY. VŠE PODEZŘELÉ HLAŠTE." Řekl jsem jí.

Císař byl mocný a ty kteří ho neposlechli potrestal. A byl také tak moudrý, že nás dokázal ochránit i před výnosem Dartha Banea. Pravidlo dvou. Defakto vyvraždění všech sithů s tím, že měli zbýt jen dva, Darth Bane a jeho učedník. Ale císař nás před nimi ukryl a vybudoval sithské impérium znovu. Jsme teď silnější a ty kteří by souhlasili s názory Dartha Banea, že pro zajištění nekonečné vlády sithů je nutné, aby přežily jen dva, nejsilnější mistr a učedník, budou ihned eliminováni.

"Ano, máš pravdu Reliusi. Já vím..."- Vážně jsi mi řekla Reliusi?"- Ne já... jen..."- Ani mi neříkej, že ke mně snad chováš LÁSKU." Řekl jsem jí opovržlivě. "Láska vede k světlé straně, to snad víš. Nebo by ses radši stala jednou z těch bláznivých jedijských fanatiků?"- Samozřejmě že ne, lorde Reliusi." -Dobrá. Chci jen, aby sis zapamatovala, že náš sňatek byl čistě v zájmu říše. A teď mi zopakuj kodex sithů."- Mír je lež, je jen vášeň. Prostřednictvím vášně získávám sílu. Prostřednictvím síly získávám moc. Prostřednictvím moci získám vítězství. Prostřednictvím vítězství jsou řetězy zlomeny. Síla mě osvobodí." Odříkávala z paměti.

Byli jsme manželé, ale nevzali jsme se z "lásky". Náš sňatek byl předem dohodnutý, v zájmu našich rodů a rozkvětu říše. Náš vztah byl čistě formální a jediné co mezi náma bylo neformální byly občasné probdělé a vášnivé noci. Tomu se nedala říkat láska, spíše povinnost k zachování rodu a k zajištění další generace sithů. Sithů, kteří by byli stejně jako my, věrní císaři.

Z myšlenek mě vzbudil hlas. "V našem okolí právě vystoupily z hyperprostoru nějaké lodě. Snažíme se s nimi kontaktovat." Řekl mi velitel můstku. Pak mi jeden z důstojníků pokynul, abych začal mluvit. "Tady Darth Relius. Co jste zač a z jakého důvodu jste zde?" Nějakou chvíli se nikdo neozýval a pak...

(Ben)

3 dny jsme cestovali po soustavách v neznámých oblastech. Díky mě mají podrobnou mapu toho co první řád prozkoumal, takže ani ne 30%.

Já jsem na dlouhé cesty byl zvyklí. Přeci jen jsem občas neviděl povrch až půl roku. Ale ti zelenáči z vojenské akademie se téměř hroutili už po dvou dnech. Jen tak jsem se procházel po republikovém křižníku Hope, což znamená naděje. Šel jsem směrem k hangáru, abych zkontroloval svou loď a taky se kouknul co dělá GG-205, když v tom jsem spatřil skupinku vojáků v odpočinkové hale sedících na lavičkách a povídajících si. Přišel jsem k nim a oni se automaticky postavili do pozoru. "Nechte těch šaškáren. Já nejsem váš nadřízený. Jasný?" Mluvil jsem s nimi uvolněným a přátelským tónem a taky jsem nezapomněl přidat typický Solovský úsměv. "Jasný." Řekla s úsměvem vojanda. "Mé jméno je Barbara a hodně vás obdivuji za to, co pro nás děláte." Řekla se zjevným nadšením. "Těší mě Barbaro. Mohu se vás všech zeptat, jak zvládáte cestu?" zeptal jsem se jich. "Abych byla upřímná. Nikdo z nás ještě nebyl takhle dlouho mimo jakoukoli planetu. Už se těšíme na pevnou zem." Řekla Barbara a ostatní jí to odkývali. Chtěl jsem jim něco říct, ale pak jsme vystoupili z hyperprostoru a zapípal mi komlink u pasu. "Co je, Poe?" Zeptal jsem se ho. "Bene okamžitě přijď na hlavní můstek." Řekl mi Poe. "Ok. Už jsem na cestě." komlink jsem pověsil zpátky na opasek a vyrazil směr hlavní můstek.

Vešel jsem na můstek a tam na mě čekal majestátní pohled na neznámou flotilu. Jeden z důstojníků se ozval. "Pane. Neznámá plavidla se s námi snaží spojit. Máme přijmout jejich vysílání?" Poe se na něj podíval. "Samozřejmě. Na co tady čekáte? Spojte nás." Důstojník zmáčkl tlačítko u svého stanoviště a ozval se muž s temným podtónem v hlase. "Tady Darth Relius. Co jste zač a z jakého důvodu jste zde?" Všichni nějakou chvíly mlčeli a pak jsem prolomil to ticho. "Těší mě lorde Reliusi." Zareagoval rychle a pohotově, až mě to překvapilo. "Kdo jsi a odkud víš jak mě máš oslovovat?" Předem jsem věděl na co se zeptá, tak jsem mu ihned odpověděl. "Jmenuji se Ben Solo a jsem vnuk..."- Mě nezajímá čí jsi vnuk ty idiote! Ale odkud víš, že můj titul je krom dartha i lord!!!!"- A ty, ty pasáku nerfů, mě nech příště domluvit. Věděl by jsi totiž, že jsem vnuk lorda Vadera. DARTHA VADERA." Řekl jsem mu podrážděně. "Počkat. Ty myslíž toho lorda ze sithu, který sám zabil stovky jediů?" Zeptal se mě nechápavě a já mu odpověděl. "Přesně ten. A já ve své temné minulosti také zabil pár jediů, konkrétně 9. Ale tím bych se neměl chlubit..." Zase mě přerušil uprostřed věty. "Proč by ses tím neměl chlubit? Je to velký čin a pro mě velká podsta mluvit s někým, kdo zabil jedie." Povzdechl jsem si. "Pro někoho jako jsi ty je to velký čin. Ale oni byli mí přátelé a já je zabil, jen proto, že jsem se nechal ovlivnit temnou stranou a stal se ze mě Kylo Ren. Ale za ta léta jsem si uvědomil, že jdu špatným směrem. Učení jediů i sithů má jednu velkou nevýhodu. A to je to, že odmítají druhou stranu." Pořád nechápal co jsem se mu snažil říct a to mě frustrovalo. "Počkej, zpomal trochu. Ty tvrdíš, že tvůj děda je Darth Vader, že sis dřív říkal Kylo Ren, mimochodem toho o Kylovi vím hodně a taky tvrdíš, že učení řádu jedi i sith je špatné. Je to tak?"- Jo."- Tak co jsi zač, když né jedi, ani sith a už ani Kylo Ren. Mimochodem Ren jsem řekl zvlášť, protože to defakto nebyl sith ale..."- Já vím kdo byl Kylo Ren! Do hajzlu! Nejvyšší vůdce prvního řádu a pán rytířů z renu. Stačí? Vím o sobě víc než kdokoliv jiný. Tak mě o mě nepoučuj! Jo a BTW, abych odpověděl na tvou otázku. Jsem Ben Solo mistr nového řádu síly a věř mi, že jsem dvakrát tak mocný jako Kylo Ren. Protože Světlá strana síly + temná strana síly = dvakrát taková moc."- Ty umíš ovládat temnou i světlou stranu zároveň? Jak?" Zeptal se mě fascinovaný sith a já mu chytře odpověděl. "Pokud nemáš ze mě a mých učedníků strach, tak se za hodinu sejdeme na planetě tam si budeme moci nezávazně promluvit." Myslel jsem, že už hovor ukončí a budeme spolu mluvit zase až za hodinu, ale ne. "Vezmeš s sebou i své vojáky?"- Nejsou to mí vojáci, ale vezmu je s sebou, aby si protáhli nohy a nadechli se čerstvého, nereciklovaného vzduchu."- V tom případě s sebou vezmu pro jistotu i své vojáky."- Jak myslíš. Ale já nemám v plánu na vás zaůtočit. Jen chci těm lidem dopřát pevnou půdu pod nohama a odpočinek v přírodě." Řekl jsem mu a poté mi bylo už jen řečeno, že spojení bylo ukončeno a já se šel připravovat k odletu na planetu.

V hangáru mě odchytila ta mladá vojanda, Barbara. "To prý díky vám se podíváme dolů na planetu." Řekla mi a já se na ní pousmál. "Není za co. Ale varuji vás a řekněte to i ostatním, o nic se nepokoušejte, tam dole proběhne mírové setkání se sithy a já bych se s nimi chtěl rozumně dohodnout." Kývla na souhlas. "Rozumím. Žádná akce se nekoná, jem mírové setkání s nepřítelem." Kývl jsem na souhlas a ona odešla zpátky ke svému komandu.

Je opravdu zajímavé, že jen ona se nebojí se mnou mluvit.

Nikdo z republikové flotily se mnou nemluví, pokud nemusí.

Ale ona jakoby si užívala to, že jsem tady a ona si se mnou mohla promluvit téměř kdykoliv od chvíle co jsem přišel za jejich skupinkou.