Du Riechst So Gut (parodie na Rammstein ff)

Du Riechst So Gut

Moje jméno je Viktorie, je mi šestnáct let a fakt jakože moc miluju Německo. Aby taky ne, jsem z poloviny Němka. Z druhé poloviny jsem Ruska a z té třetí poloviny Češka. Ráda poslouchám metalovou hudbu, protože jsem úplně nejvíc bad emo girl. Nikdy na mně neuvidíte jinou barvu než černou, kromě mých zářivě růžových melírů v černých vlasech, které jsou taky strašně emo a cool.

Moje nejoblíbenější kapela je samozřejmě Rammstein. Znám od nich písničku Du Hast a Amerika, protože ty zná přece každý, ostatní jsou nuda a moc se mi nelíbí, ale Rammstein i přes to moc miluju! Nejvíc toho zpěváka, i když si nejsem pořádně schopná zapamatovat jeho jméno. Till, asi. Mám jeho plakáty úplně všude, nejraději bych ho potkala osobně. Moc bych chtěla žít v Německu, tady v Česku mě vůbec nic nedrží. Jsem samozřejmě sirotek, jinak by můj život nebyl dojemný a nestál za pozornost. Žiju jen s babičkou, která mě miluje, i když si každý večer podřezávám v koupelně žíly, protože jinak bych si tu pozornost ve škole prostě nevydupala, že jo. 

Školu taky nenávidím. Moji spolužáci mě, jako správnou černou ovci, odmalička šikanují, koukají se na mě divně a myslí si, že jsem psychopat. V tom mají samozřejmě pravdu, být psychopat je dneska děsně cool! Taky se jim nelíbí moje tetování, samozřejmě logo Rammstein, nechápu proč. Možná proto, že dneska všichni poslouchají ten debilní pop. Protočila jsem nad tím očima, za pozornost mi přece nikdo z nich ani trochu nestojí. Přece je nenávidím, ne? Z toho důvodu dělám všechno pro jejich pozornost, protože mě ani trochu nezajímají. 

Sedím si tak ve svém pokoji s černými stěnami, stropem, kobercem, postelí, skříněmi a vlastně vším dalším, když se ozve klepání na dveře. Neochotně, s nadávkami, kdo to zase otravuje, se zvednu z postele, kde jsem zrovna kreslila nějaký strašně deep obrázek mrtvých lidí, a otevřu. Za dveřmi stojí babička s hrnkem, ve kterém je asi kakao, a bílou obálkou. 

"Omg, babi! Kakao je pro nicky," vzdychnu trpitelsky, ale hrnek si vezmu. Můžu ho potom někde vylít a uvařit si kafe, protože kafe přece pijí drsňáci, což já jsem! Potom si vezmu obálku. 

"Budeš mít narozeniny," podívá se na mě radostně. "Myslím, že by ti mohly udělat radost." 

Obálku napjatě roztrhnu a vytáhnu její obsah. Když uvidím, co se tam skrývá, vyjeknu tak hlasitě, že u sousedů vysklím okna. "Lístky na soukromý koncert Rammstein pro hrstku vybraných fanynek?!!!" vykřiknu. Nemůžu tomu uvěřit, uvidím je naživo a ještě k tomu jen s pár lidmi navíc! A určitě si s nimi budu strašně moc rozumět, jo. Přesně tak to bude. Budeme bff, to už nějak zařídím. Německy umím naprosto dokonale, naučila jsem se to bůhví kde, možná to mám prostě vrozené, protože, chápete, jsem z poloviny Němka. 

---

Je tady den koncertu. Uběhlo to neskutečně rychle, ale pro mě to byla celá věčnost! Teď, konečně! Stojím v koupelně před zrcadlem už tři a půl hodiny, abych vypadala dokonale. Zvýrazním si obočí, oči obtáhnu tmavě černou linkou, přidám černé stíny, řasenku a na rty rtěnku stejné barvy. Vypadám hustě, trochu jako super cool emo Barbie. Takhle se do mě zákonitě musí někdo zamilovat. A proč ne rovnou Till? Nebo třeba Richard, úplně nejúžasnější bubeník na světě! 

(poznámka autora: jo, tohle jsem vážně někde přečetla)

Na sebe hodím černé tílko, které zvýrazní moji naprosto dokonalou postavu, kterou ale stejně nenávidím. I když vážím sotva padesát kilo na mých sto sedmdesát dva centimetrů, připadám si děsně tlustá, protože v dnešní době na sobě zkrátka musím vidět kdejakou blbou chybu. Černé obtažené džíny doplním o pásek zdobený stříbrnými sponami a černé boty na dvaceticentimetrovém podpatku, na kterých sice vůbec neumím chodit, ale vypadá to dobře. Do kabelky hodím peněženku a mobil, obojí samozřejmě v černé barvě, a vyrazím před vchod, kde už čeká černá Audi se řidičem Rammstein, který mě má vyzvednout. Shodou okolností je to i můj strejda, kterého jsem poznala podle fotky, co mi kdysi ukázala babička.

Nasednu na zadní sedadlo, řidiči peprně vynadám, že jede pozdě, protože kdybych ho jen obyčejně pozdravila, nedala bych mu najevo, že je proti mně vlastně nic. Nevadí mi, že to je moje rodina, jsem víc než ostatní, protože jsem zkrátka vrchol dokonalosti, nemám pravdu? Auto se rozjede směrem k Berlínu. Asi za dvě minuty a sedm vteřin jsem se naučila chodit na těch obřích podpatcích, takže teď vypadám jako topmodelka. 

Samotný koncert popisovat nebudu, zkrátka byl dokonalý. Hráli i ty dvě písničky, které znám. Po koncertě jsem se zvedla a šla ven, abych si mohla zapálit, protože tak bych se jim třeba mohla zalíbit ještě víc. Navíc cigarety k emo holce neodmyslitelně patří, ne? Postávala jsem před halou, kde se koncert konal, kouřila, koukala do mobilu na Instagram a poslouchala, jestli někdo nejde. Po chvíli se opravdu ozvaly kroky. Otočila jsem se tím směrem a zapištěla na celou ulici. Stál tam můj idol, nejdokonalejší zpěvák vesmíru! 

"Tak," promluvil dokonalým hlubokým hlasem, "jak se ti líbil koncert?" 

"Strašně moc! Jste moje nejoblíbenější kapela!" vykřikla jsem a objala ho. On mi objetí k mému nevýslovnému úžasu oplatil!!! Cítila jsem se jako v sedmém nebi, podlamovala se mi kolena. Jediné, co mě drželo na nohou, byly jeho silné ruce. Když jsem ve svých vlastních končetinách našla oporu, pustila jsem ho. On ale potom udělal něco, co jsem vůbec nečekala. 

POLÍBIL MĚ!!!!!!!!!!

Řekl, že mě miluje od prvního okamžiku, kdy mě spatřil. Já jsem mu odpověděla, že já jeho samozřejmě taky. Najednou mi bylo úplně jedno, že je o čtyřicet let starší, protože má přece peníze a vůbec na svůj věk nevypadá, ještě k tomu je slavný, prostě dokonalá partie. 

S Tillem jsme se nakonec vzali a přestěhovali ke zbytku kapely do Berlína. Vůbec nikomu nevadilo, že je mi teprve šestnáct. Máme spolu už čtrnáct dětí a ani jeden z nich nejsme na prášky, to vůbec. Lidi na nás kvůli věkovému rozdílu nekoukají ani trochu divně, jak by taky mohli? Till mi taky nabídl, že s ním můžu nazpívat duet. Okamžitě jsem souhlasila! Stala se ze mě strašně moc slavná zpěvačka a taky stálá součást kapely. Žili jsme strašně šťastně a zamilovaně.

A pak nás srazil autobus.