První dny ve Volteře

122 5 0
                                    

ESME

V těch temných, studených pokojích jsme si vybalili věci a pak jsme se s Carlislem rozhodli, že se půjdeme podívat do města a on mi řekne různé zajímavosti a pověsti. Bylo zataženo, takže jsme mohli být normálně venku a nikdo nic nepoznal. „Carlisle?” řekla jsem tiše, když jsme byli před hradem „Ano Es?” usmál se Carlisle. Sotva se ne mě podíval pochopil o co tady jde. Měla jsem strach o mé děti, o Carlisla, o rodinu, o sebe. Carlisle mě pevně objal a jemně mě na krku hýčkal polibky. Snažil se mě tím uklidnit a musím uznat, že se mu to dařilo. „Lásko ničeho se neboj, já nás všechny ochraním.” zašeptal mi do ucha a láskyplně spojil naše rty. Poté jsme ještě chvíli strávili v objetí a následně se odebrali do hradu. Na chodbě nás zastavila Jane „Carlisle, Esmeraldo. Aro chce, abyste do půl hodiny se dostavili do velkého sálu” řekla studeně, Carlisle přikývl a Jane pokračovala v cestě zřejmě do jejího pokoje. A my pro jednou následovali jejího případu. Sotva jsme tam došli řekla jsem: „Bože, ona mi řekla Esmeraldo... Tak mi asi rok nebo dva nikdo neřekl.” a hned na to jsem se svalila na postel. Emmett se na mě otočil a začal se smát. Jen jsem se na něj zakřenila a on se pochopitelně smál dál.

CARLISLE

„To tě ta procházka tak zmohla?” usmála se Alice „Víš co to je ujít 2 kilometry a ještě nosit ty dvě mimina?!” zakňourala Esme nevrle „Chceš si dát vanu? To pomáhá” zeptala se Bella „Emmrr...” zavrčí Es a přetočí se na bok „Ale no tak Bella má pravdu” zašeptal jsem jí do ouška „Nechceš si spíš něco přečíst?” zašeptala Esme „Tak jo a co by sis chtěla přečíst?” optal jsem se a to už ostatní odcházeli na lov. „Hele asi to vyzní divně, ale nepřečetl bys mi pohádku. Já už jsem asi od desíti let neslyšela pohádku.” zaprosila Esme a podívala se na mě štěněčím výrazem. „Moc rád zlato. Upřímně sám jsem pohádku asi nikdy nevyprávěl, ale máme tu jeden problém.” „Jaký Carlisle?” zarazí se Esme „No víš Es, já žádnou pohádkovou knížku nemám.” vysvětlil jsem, ale v tu chvíli mě něco napadlo „Ale... Možná Renesmee nějakou má” usmál jsem se, chytnul Esme za ručku a šel s ní za Nesie. Byla s Bellou a s Edwardem na zahradě u hradu. Hráli si tam na babu a vypadalo to, že se dobře baví. Jenže v tom se tam objevil Demetri a Felix s tím, že Aro chce, abychom se všichni okamžitě dostavili do sálu. „Co může zase chtít?!” zamumlala Bella tak aby jsme ji slyšeli jen my. Edd na to jen pokrčil rameny. „Jane nám vzkazovala, abychom se tam dostavili za půl hodiny. Ale měli jsme ještě čtvrt hodiny čas. Nevím co může potřebovat tak důležitého.” řekl jsem stejně tiše, jako Bella. Chytil jsem Es kolem pasu a přitáhl si ji co nejvíc k sobě. Myslím, že ani vzduch by se mezi nás nedostal. Po chvilce jsme dorazili k velkému sálu. Cítil jsem, jak se Es zachvěla. „Klid bude to v pořádku.” zašeptal jsem jí do ouška, jemně ji pod něj políbil a začal jí něžně kreslit kroužky na zádech.
Esminka se na mě vděčně usmála a v tu chvíli se před námi otevřely dveře.

ALICE

Vešla jsem s Jazzem a s ostatními do velkého, kruhového sálu, kde už na nás čekal Aro. „Jsem rád, že jste se konečně dostavili.” řekl přeslazeným hlasem. „Co potřebuješ Aro???” zeptal se slušně Carlisle „No... Ples se koná už za dva dny a jestli jste si ještě nepřečetli, má striktní pravidla.” pronesl důležitě „A to se vztahuje i na oděvy. Musíte být celý v černém a musí to být laděno do stylu v jakém byl postavený náš hrad.” přidala se do rozhovoru Jane „Děkuji Jane, pojedete s malý doprovodem do hradních šaten a Jane vás oblékne. Za tři hodiny se sem dostavte a vyrazíte. Můžete jít” řekl neoblomě Aro a pustil nás do pokoje. Hned jsem si vyndala svůj skycák a začala si malovat plesové oblečení pro všechny z nás. Přece nenechám Jane, aby to sama vybírala. To by to vypadalo, jako kdybychom chtěli jít na zasedání upjatých úřednic za roku krále Klacka. Přeci jenom Jane a Alec, který půjde určitě půjde si šaten s námi, jsou starší, než Carlisle a to je co říct. Protože Carlislovi je přw 300 let. Teď momentálně byl se Santiagem v knihovně a z donucení s ním hledal jednu knihu, kterou Aro potřeboval. Byl tam s nimi i Edward. Esme zůstala s námi v pokoji. Měli jsme od Carlisla přísný rozkaz ji ani na vteřinu nespustit z očí. Zrovna teď si hrála s Renesmee a jejími bárbínkami. Hrály si na módní přehlídku. Což jsem oceňovala, jelikož jsem Nesie ušila na barbínky spoustu pěkných a moderních oblečků. Dokonce i Ken, kterému říká Kevin (podle Mimoňů) má plnou skříň. „Je moc pěkný, jak si s Renesmee hraješ” usmála se Bella a sedla si k nim. Nesie jí hned vrátila do ruky bárbínku, jež říkala Terezka a dostala úkol ji pěkně obléknout na párty. Esme se jen uchechtla česala bárbínku dál.

CARLISLE

Byl jsem s Edwardem a Santiagem v knihovně. Upřímně řečeno nejraději bych byl úplně někde jinde, ale to je vám asi jasné. Samozřejmě, že svým dětem věřím, ale znáte to. Když jste zamilovaní a vaše láska je v určitém nebezpečí, chcete být s ní. „Carlisle tak tam za ní běž, já... Teda my to tu zvládneme.” zašeptal Edd „Pro mě za mě si teda jdi, ale jestli bude Aro neštvaný bereš to ne sebe.” procenil mezi zuby Santiago a já jsem s úlevou odešel. Nicméně svůj úkol jsem splnil. Onu knihu jsem našel a to ostaní Aro přikázal Santiagovi. Takže Edward z knihovny odešel pár minut po mně.

Tak máme tu další kapitolu 💗 doufám, že se vám bude líbit ❤️❤️❤️ omlouvám se za gramatické chyby a překlepy 🤓🤓

Přeji pěkné čtení ❤️ Adule911 ❤️

Esmin nový život Kde žijí příběhy. Začni objevovat