miraculous - Ona je moje, Felixi

5.⚠️

Info: curziva znamená myšlenku.

⚠️=15+
_____________________________

Adrien :

Šel jsem otevřít a tam stál Falix. Divím se, že byl vzhůru, když asi za deset minut měla být jedna hodina ranní.

"Ahoj, co potřebuješ?" zeptal jsem se a snažil se vypadat rozespale.

"Adriene, promiň, že tě budím, ale přestala mi fungovat sprcha a..."ani to neodpověděl a už jsem mu odpověděl.

"Jasně, že můžeš "a usmál jsem se on mi poděkoval a odešel do koupelny.

Sednul jsem si k počítači a zapnul si Marinettin instagram. Je tak sladká.
Pomyslil jsem si skoro při každé fotce. Poté Felix vylezl z koupelny a já ho ignoroval a dál se jen díval na tu jiskru v jejích očích.

"Dobrou Adriene a děkuji" řekl když odcházel. Já jsem jen zvedl ruku a dál se na ni díval.

"Je tak úžasná. Proč zrovna já musím mít takovou smůlu, že má ráda někoho jiného" posmutnil jsem, vypnul počítač a šel spát.

Marinette :

S Tikki jsme ten film dokoukaly těsně před půlnocí. Ona mi usnula na rameni. Opatrně jsem ji položila do postele a šla se osprchovat. Bylo to tak příjemné a měla jsem čas přemýšlet.

Ze sprchy jsem vylezla asi po hodině a poté jsem si šla prohlédnout nějaké módní časopisy.

Když jsem je tak prohlížela, tak mi něco došlo. Dostala jsem se totiž na stránku s Adrienem. Rychle jsem začala sbírat všechny jeho fotky z mého pokoje a místo nich začala tisknout naše společné s Chatem, Lukou, Adrienem a mými přáteli.

Upřímně. Potřebovala jsem na to asi dohromady tři krabice. Poté jsem všude začala lepit ty nové fotky, tedy až na ty s Chatem. Pro ty jsem si nechala místo nahoře u postele. Najednou jsem slyšela nějaký hlas na balkoně.

Vylezla jsem za hlasem a tam stál Felix. Já se na něho jen nevěřícně dívala. Co ten tady dělá.

"Ahoj Marinette" říkal to tak zvláštně do ticha.

"Ahoj, ty mě znáš?" otázala jsem se ho.

"Ale samozřejmě" když to dořekl, tak se začal přibližovat a já zase couvat. Proč se přibližuje, ať jde pryč, co chce dělat a jak se sem vůbec dostal.

"Jsi ta nejkrásnější dívka, kterou jsem kdy viděl, nikdo jiný než Já si tě nezaslouží" už jsem neměla kam couvat a on byl čím dál tím blíž. Co to k sakru mele, prosím ať vypadne.

"Marinette, pojď ke mně" a udělal zase ten jeho obličej. Přestaň.

"Ne prosím dost" dala jsem před sebe ruce a snažila se krýt.

"Nevzdoruj, vím že mě máš ráda" chytil mě rukou za bradu a zmáčkl jí, a mně se našpulily rty. Ne dost nech mě, já tě nikdy nepolíbím.

"Věř mi, bude se ti to líbit" řekl a políbil mě. Nejdřív jsem vzdorovala, ale pak jsem začala spolupracovat. On pustil mou tvář a dal mi tu ruku na zadek. Já ty jeho polibky jen prohlubovala. Proč to dělám?

Poté jsem cítila, jak se mu... No to si děláš srandu ne, tak to jako ne. Řekla jsem si v hlavě, ale pomalu jsem si začala klekat. Co to k sakru...

Začala jsem mu rozepínat kalhoty, když v tom začala hrát nějaká hudba. Byla čím dál hlasitější a nedalo se to vydržet.

"Marinette vstávej nebo zaspíš" rozhlédla jsem se a vedle mě byla Tikki a snažila se mě probudit. Všechno bylo při starém, ani ty fotky nebyly vyměněné.