miraculous - Ona je moje, Felixi

6.

Marinette :

"Tikki, já jsem měla příšerný sen" chtěla jsem jí všechno říct, ale pak jsem si řekla, že bude lepší, když pomlčím.

"A jaký prosím tě?" Otázala se, a já vůbec nevěděla, jak odpovědět.

"O tom, že jsem tě ztratila" vyhrkla jsem první věc, co mě napadla.

"Mari, o to se nemusíš bát. Já tu s tebou budu ještě dlouho" řekla a já si oddychla a aby to vypadalo věrohodně, tak jsem ji i objala.

"Tak teď už se jdi připravit" a já se začala oblékat.

Adrien :

"Adriene vstávej" zakřičel na mě Plagg.

"Co je, nech mě být, sýr máš ve skříňce" odpověděl jsem a doufal, že mě už nechá v klidu spát. Najednou někdo zaťukal.

"Adriene, musíte do školy a dnes sebou vezmete i svého bratrance" až po této větě jsem se pořádně probral. Všiml jsem si, že ležím u stolu a na počítači mám Marinettinu fotku.

"Jistě Nathalie, teď už můžete jít" řekl jsem, při odchodu jsem si všiml, jak se podívala na počítač, kde byla fotka mojí Mari. Poté odešla.

"Plaggu, v kolik jsem usnul?" zeptal jsem se ho, když jsem se v koupelně díval na mé kruhy pod očima.

"No tak vím, že v jednu tu byl Felix a poté jsem usnul, takže ti víc neřeknu chlape" vykulil jsem oči, když jsem si uvědomil, že tu byl Felix.

"Plaggu, nevíš jestli viděl, ty fotky?" zeptal jsem se ho celkem vystrašeně.

"Já myslím, že jo" odpověděl a já se začal Třískat hlavou do zdi. Plagg jen nechápavě civěl.

"Děje se něco?" zeptal se dost nechápavě.

"Co když jí to řekne, nebo udělá to samé, co když zjistil, že se mi líbí Ladybug a ublíží ji tím, nebo hůř bude se jí to líbit a zamiluje se do něho" potom, co jsem to odpověděl, jsem se sesypal na zem, jako balíček karet.

"V klídku, uvidíš, že si jí ani nevšimne" pokoušel se mě Plagg uklidnit.

"Snad máš pravdu, protože si nedokážu představit, že by jí někdo ublížil" vzal jsem svůj batoh a odešel z pokoje. V hale už čekal Felix.

"Tak můžeme?" zeptal jsem se ho.

"Můžeme" řekl celkem odhodlaně.

"A těšíš se alespoň?" otázal jsem ho, když jsme šli k limuzíně.

"No pořád je to škola, ale ano těším" usmál se a nasedl do limuzíny vedle mě.

"Doufám, že mě seznámíš s tou tvojí holkou" řekl a jemně se zasmál.

"O kom to mluvíš"

"O té modrovlasé holce s culíky" řekl a mně zaskočilo. Buď mu řeknu pravdu a on na ní třeba něco zkusí nebo mu neřeknu pravdu a Marrinette by se mohla naštvat. Řekl jsem si v hlavě a uvědomil si, že by se na mě mohla zlobit, už nadosmrti.

"Néé, to je moje nejlepší kamarádka Marinette" vyhrkl jsem ze sebe, ve spěchu a doufal, že už se v tom nebude šťourat.

"Dobře, budu ti věřit bratránku" je jako vyměněný. Řekl jsem si v hlavě a oddechl si.