Nový řád síly

Falešná zrada

(Ben)

Přistáli jsme na Dromund Kaas, kde nás přivítala nějaká starší žena se světlou pletí a stříbrnými vlasy. "Císař netušil, že se vrátíte zpět tak brzy, lorde Reliusi. Mě by také vskutku zajímala, identita vašich společníků. V říši jsem je dosud neviděla." Temně se na nás usmála. Zachoval jsem chladnou hlavu a řekl. "Já jsem Kylo Ren a tohle jsou mí učni. Přiletěli jsme, abychom pomohli sithské říši v dobývání galaxie." Najednou se jí v očích na chvíli mihl strach. Ona ví, kdo je Kylo a zřejmě k němu má i respekt a proto hned změnila tón s kterým na nás mluvila. "Omlouvám se můj pane, ale nepoznala jsem vás. Ihned vás dovedu k císaři. On bude jistě nadšen z vaší návštěvy na Dromund Kaasu." Otočila se a vedla nás zástupem lidí z nižších tříd. Nastoupili jsme do luxusního vznášedla a mířili k ohromné citadele v prostředku města Kaas City.

Dovedla nás do nějakého sálu, kde jsme měli počkat, než za námi někdo přijde a odvede nás k císaři. "Nikdy jsem neviděl, že by se člen temné rady takhle choval k někomu, kdo ani není sithským lordem." Začal Relius a přešel k obrovité skříni v tmavém rohu sálu. "Zde jsou uchovány nějaké artefakty a dokumenty." Otevřel jí a cosi vytáhl. Jen co vešel na světlo, jsem poznal co to je. Renův oblek, plášť, maska a meč. "Myslím že se ti to bude hodit." Dodal Relius a podal mi to. "To by se Rey nelíbilo." Odmítl jsem to, ale Tai s tím nesouhlasil, vzal to Reliusovi z rokou a vrazil to do těch mých. "Rey tady teď ale není. A ty máš hrát, že jsi Kylo Ren. Takže se do toho nasoukej než pro nás ten někdo přijde a neodmlouvej MISTŘE!" To poslední slovo na mě téměř zařval. Já nevěděl co mu na to mám říct, aniž bych ho ještě víc vyprovokoval. Navíc měl pravdu, tak jsem se sebral a v tom jediném tmavém rohu místnosti se převlékl s tím, že jsem si na opasek přidělal oba meče. Ten s rudou čepelí na pravo, byl primární a se žlutou čepelí na levo, byl sekundární. Už zbývalo jen si nasadit masku. Držel jsem jí v rukou a prohlížel si ji. Díval jsem se na každičký rudý svár a vybavoval si jak jsem ji získal, jak Snoukovi vadilo, že jí nosil, jak jsem ji rozmlátil ve výtahu potom, co mi Snoke řekl, že jsem jen "dítě v masce" a jak jsem si ji nechal spravit.

Otevřeli se dveře a já si ji honem nasadil a přišel k ostatním. Ve dveřích stál muž s černým hábitem a žluto-červeným zdobením. "Darth Niofén." Řekla uctivě Tifiate. "Darth Relius a Darth Tifiate. Vítejte zpátky. Císař vás všechny už očekává."

Dovedl nás až k císařově trůnnímu sálu. Poté se otevřeli obrovité dveře a my jsme vešli. Ten lord "Niofén" zůstal venku. Kromě nás a obrovitého trůnu na druhé straně místnosti, tam nic nebylo.

Trůn se otočil a my jsme dostali nádherný výhled na císaře.

Netušil jsem ,že dostat se sem, bude tak lehké.

Teď už zbývá jen vyhodit císaře ze hry.

Císař vstal a pomalým, ale jistým krokem si to namířil naším směrem. Čím blíž byl tím lépe byli vidět jeho čistě černé oči plné temnoty. "Vím proč jsi zde, mladý Rene." Jeho hlas zněl jako sama smrt. Temně, chladně, bezcitně a hluboce. Byl jsem rád, že mám helmu. Alespoň neviděl mojí vylekanou tvář.

A jsme v háje.

Prokoukl nás.

"Chceš se ode mne učit a stát se plnohodnotným sithem a tím překonat Dartha Vadera. Přeci jen nejsi sith a tak se mu nikdy nemůžeš vyrovnat. Tedy pokud tě nevycvičí sithský lord a pochybuji že by ses ty... mocný Kylo Ren nechal peskovat někým slabším, než jsi ty sám." Řekl císař, když už byl asi dva metry ode mne.

Teď není ten správný čas ho zabít.

Ještě ne.

Poklekl jsem a řekl. "Jsem vám plně oddán můj pane." Ostatní se na mě podívali, nevěříc tomu co právě slyšeli. Henix, Voe a Relius se vrhli na císaře, který je odhodil jediným mávnutím ruky. Tai a Tifiate uvažovali logicky. Tím, že nic neudělali si zaručili to, že se vyhnou osudu, který měl potkat Henixe, Voe a Reliuse. "Zabij je můj mocný učedníku." Řekl císař a mě přeběhl mráz po zádech. Nemohl jsem je jen tak zabít, tak jsem řekl. "Můj pane. Ti tři zrádci by se nám mohli ještě hodit." Otočil jsem se směrem k nim a pomocí síly je omráčil. Poté se otevřeli dveře a nějací vojáci v rudé zbroji je odtáhli do vězení. "Darth Tifiate. Co tě donutilo vzepřít se příkladu svého manžela?" Zeptal se jí císař. "Jsem oddaná hlavně vám můj císaři." Nevěděl jsem jestli to jen hraje nebo ne, ale Tai to hrál určitě. "Můj císaři. Má oddanost patří jedině vám a Kylo Renovi." Řekl Tai. "Výborně. Nyní můžete odejít."

Přede dveřmi na nás čekali dva strážní v rudé zbroji. Jeden z nich nám řekl. "Následujte mne. Odvedu vás a vaše věrné do vašich nových komnat."

Můj pokoj byl vybavený jen tak na oko, ale přitom luxusně. Velká postel, skříň, stůl z nějaké vzácné dřeviny a pohodlná židle. Ani jsem se nestihl zabydlet a už mi někdo klepal na dveře. Přišel jsem k nim a otevřel je. Dovnitř vlítnul Tai a hned za ním i Tifiate, která ihned zabouchla dveře. "Co si myslíš, že děláš Bene?!" Zeptal se mě Tai. "Klid. Vím co dělám." Snažil jsem se je uklidnit. "A co děláš?!!" Vyjela na mě Tifiate. "Snažím se dostat co nejblíže k císaři! Protože jestli jste si nevšimli, tak je dost silný na to, aby porazil tři uživatele síly! Jedině takhle ho porazíme!" Křičel jsem na ně. "Dobře. Takže budeme dělat to co nám řekne a až přijde správný čas tak udeříme. Je to tak?" Zeptal se Tai klidným hlasem. "Ano." Odpověděl jsem mu klidně.

Trvalo mi tři měsíce než jsem se dostal k císaři tak blízko, že to snad nebylo ani možné. Tři těžké a dlouhé měsíce ale čekání se vyplatilo.

"Můj oddaný učedníku. Jsem z tvého počínání tak nadšen, že bych tě nejraději odměnil svým vřelým obětím." Řekl císař nadšeně. "Ale než to udělám, je tu ještě jedna věc." Usmál se na mě. Vždycky, když se takhle usmál chtěl, ať si sundám masku. Tak jsem to udělal. "Co si přejete můj mistře?" zeptal jsem se ho. "Konečně zabij těch pět zajatců, kteří už tři měsíce tvrdnou ve vězení a nejsou nám k ničemu." Stráže přivedli Voe, Henixe, Reliuse, Tifiate a Taie.

Tai a Tifiate se nedrželi plánu a hned druhý den po naší bouřlivé diskusi se pokusili císaře zabít a já ho přiměl, ať je jen uvězní, že by se mohli také ještě hodit. Jenže císaři už asi došla trpělivost.

Mám obětovat své přátele, na úkor míru v galaxii?

Nebo je osvobodit a pokusit se zabít císaře?