Přijatelná oběť

199 13 2
                                    

(Ben)

Přišel jsem k nim blíže a zapnul meč. Rudá záře zaplavila místnost. Podíval jsem se jim do očí. "Omlouvám se..." Zašeptal jsem tak, aby to slyšeli jen oni a postupně jsem ukončil jejich trápení. Nejdříve Voe. Když jí můj meč protnul srdce Tai s Henixem vyjekli a snažili se bránit, ale síla kterou jsem je chytil, aby na mě nemohli, jim rozdrtila kosti a podržela je na místě, abych jim mohl useknout hlavy. Císař se jen pobaveně díval na ten masakr. Relius a Tifiate nechtěli dát svou kůži zadarmo, ale vzdor byl zbytečný. Chvíli mi trvalo se s nimi vypořádat, to jo, ale přeci jen, kdyby se nebránili nemuseli by umírat v křečích, zatím co do nich pouštím blesky temné strany.

(Tai)

Z cely nás vedli přímo do trůnního sálu. Nevěděli jsme co tam na nás čeká.

Byl tam císař a mluvil k Benovi. Dovedli nás k nim, vyrovnali nás do jedné řady a podrazili kolena. Ben k nám přišel blíž. "Omlouvám se..." Zašeptal tak tiše, že jsem ho sotva slyšel. Pak už se kolem nás rozlila rudá záře jeho meče a já věděl co má v plánu, ale nechtěl jsem tomu uvěřit. Po tom všem co pro nás udělal to teď skončí.

Probodl Voe a já s Henixen jsme křičeli. "Neee...!" Vyskočili jsme na nohy a vrhli se na Bena. On nás pomocí síly chytil a pak jsem vnímal jen, jak mi pod tlakem praskají kosti. Poté, bolest skončila a všechno pohaslo.

(Relius)

Myslel jsem, že se mi to jen zdá, ale ne. Ben opravdu zabil své přátele jen proto, že mu to císař nakázal. Jenže mě a Tifiate jen tak nedostane. pomocí síly jsem mu sebral světelný meč, chystal se zaútočit. Jenže jsem zapomněl, že má ještě ten druhý. Zapnul ho a vrhl se na nás. Odskočili jsme a Tifiate mu vzala i ten druhý meč. Jenže on se nenechal odradit a použil na nás sílu. Srazil nás k zemi a poté jsem cítil jen křeče, horko, bolest a ve vzduchu byl cítit smrad spáleného masa a modrá záře jeho blesků, které nás doslova smažily zažívá, pak následovala jen tma a ticho.

(Rey)

Ben a ostatní byli pryč už tři měsíce. Nikdo nevěděl kde jsou a podle toho co říkali v televizi a co mi potvrdili i Finn, Poe a Rose se vydali zabít císaře potom, co se dohodli s nějakými sithy o spolupráci.

"Neboj Rey. Určitě jsou v pořádku." Utěšoval mě Finn. "Já vím. Cítila bych, kdyby se jim něco stalo a především Benovi." Pak jsem najednou cítila bolest. A nebyla to obyčejná bolest, ale bolest, která mi oznamovala, že Voe zemřela. "Děje se něco Rey?" Zeptala se mně Rose. Podívala jsem se jí do očí a řekla. "Voe zemřela." Pak mnou projela další bolest. "A také Tai a Henix." Samou úzkostí jsem málem spadla z pohovky, ale naštěstí mě Finn chytil. "A co Ben?" Zeptal se Poe.

(Ben)

"Pojď ke mně Kylo a obejmi mě... teď už si to vážně zasloužíš." Řekl mi císař. "Jistě můj pane." Odvětil jsem mu a šel ho obejmout. Naštěstí nevěděl co mám v plánu, protože jsem uměl svou mysl dokonale zakonzervovat. Nikdo kromě mě se do mých myšlenek nemohl dostat. Vůbec nikdo.

Ve stejnou chvíli co jsem ho objal, jeho tělem projela rudá čepel. Odstoupil jsem od něj a jeho tělo padlo k zemi. Připevnil jsem oba meče k opasku, nasadil si už automaticky helmu a odešel jako by se nic nestalo. Ale ještě předtím než jsem opustil citadelu jsem dal rozkaz, ve jménu císaře, ať se všechny lodě stáhnou k Dromund Kaasu.

Přišel jsem ke své lodi a letěl na ten křižník co nás sem před třemi měsíci přivezl. Tam jsem zadal do počítače přesný čas, kdy dojde k explozi.

Po pár minutách jsem čekal se svou lodí na samém konci hvězdné soustavy Dromund. Po asi tak hodině se shromáždili všechny lodě a já čekal jen do zahájení exploze.

Na malém displeji ma palubní desce jsem měl odpočet. "Výbuch za 3... 2... 1... teď." Jen co začal křižník vybuchovat, společně s sebou bral i celou planetu Dromund Kaas.

Cítil jsem jen, jak miliony hlasů najednou utichlo.

Loď vstoupila do hyperprostoru a já měl spoustu času na to abych si srovnal v hlavě co se stalo v trůnním sále.

(Rey)

Už jsem se začala cítit lépe jenže pak jsem ucítila zděšené výkřiky lidí, které rázem ztichli a zbyla jen smrt. Nepřítomně jsem hleděla do zdi, snažíc se vzpamatovat, jenže to nešlo. Snažila jsem se v síle najít Bena, ale marně. "Co se děje Rey? Něco s Benem?" Ptal se mě Finn. Ale já se zmohla jen na dvě slova. "J... já... n... nevím..." Podívala jsem se mu do očí a pak jsem upadla do bezvědomí.

(Finn)

"Co se děje Rey? Něco s Benem?" Ptal jsem se jí, když jsem viděl ten její nepřítomný pohled plný bolesti a strachu. "J... já... n... nevím..." Odpověděla mi podívala se na mě a pak omdlela. "Musí ihned do nemocnice!" Vykřikla Rose. Já a Poe jsme ji vzali a odnesli do vznášedla a ihned jí odvezli do špitálu.

Okamžitě ji přijali a začali léčit. Přišel k nám lékařský droid a řekl. "Dobrý den. Já jsem TE-9985 a můžu vám zaručit, že paní Solo bude v pořádku a zítra už i při vědomí." Podíval jsem se na ní a vznesl dotaz. "Co se jí stalo?" Droid jen odpověděl. "Zažila zřejmě něco tak traumatického, že se z toho zhroutila, ale jak říkám, bude v pořádku. A dítě také." Dodal.

Nelíbilo se mi to, ale museli jsme z nemocnice na noc odejít. Vrátili jsme se k Solovím do bitu a šli si lehnout, abychom mohli brzy ráno vyrazit za Rey. Já a Rose jsme spali na rozkládacím gauči a Poe v pokoji pro hosty. Usnul jsem okolo 8:25.

ze spánku mě vyrušila nějaká rána. "Au! Do háje!" Ten hlas jsem nepoznal, zněl mechanicky, ale droidi přeci necítí bolest. Opatrně jsem vzbudil i Rose a vstal jsem s tím, že jsem si vzal do ruky Reyn meč a zapnul ho. Jeho záře mi dovolila nahlédnout na postavu v černém, která měla na sobě masku. Postavil jsem se do obranného postoje přesně jak mi to ukazovala Rey a pak se rozsvítila světla v chodbě. "Finne, co blbneš?" Ptala se Rose, která si mnula oči a pak vyjekla. "KYLO REN!" Až teď jsem si pořádně prohlédl tu postavu v černém. Černý oblek, plášť, helma s rudými sváry a dva meče u pasu. "Klid." Řekl a sundal si masku. "Co tady blbneš?! A kde jsi to vůbec sebral?" Zeptal jsem se ho.

Nový řád sílyKde žijí příběhy. Začni objevovat