Nový řád síly

Pravda bolí

(Ben)

Když jsem dorazil do Hanna City, tak už byla noc. Rozhodl jsem se, že Rey překvapím a vyrazil jsem domů.

Všechno proběhlo hladce. Vešel jsem dovnitř, vyzul se z bot a chtěl jsem jít do ložnice se přitulit k Rey. Šel jsem po chodbě a málem jsem si ukopl malíček. Celkem automaticky jsem zařval. "Au! Do háje!" Zvedl jsem nohu a chvilku si mnul málem ukopnutý prst. Pak se objevilo žluté světlo jejího meče, ale ona to nebyla. Byl to Finn. Pak se ale objevilo prudké světlo a uslyšel jsem Rose jak mluví k Finnovi. "Finne, co blbneš?" A pak si přestala mnout oči a vyjekla. "KYLO REN!" Uvědomil jsem si, že mám na sobě masku a tak jsem řekl. "Klid." A sundal si jí. "Co tady blbneš?! A kde jsi to vůbec sebral?" Zeptal se mě Finn. "To je na dlouhý vyprávění, ale teď bych si rád šel lehnout k..." Zarazil jsem se, když jsem si uvědomil, že jí tu necítím. Vylekaně jsem se na ně podíval. "Kde je Rey?" Otevřeli se dveře od pokoje pro hosty a v nich stál rozespalý Poe . "Rey je v nemocnici."- Co?"- Bene?" Vyměnil jsem si se všemi pohled a pak Finn řekl. "Rey omdlela, tak jsme ji radši odvezli do nemocnice. Budou v pořádku, ale vzbudit by se měla už někde dopoledne." Snažil se mě uklidnit, ale moc se mu to nepovedlo. "Dobrou noc." Řekl jsem jim a odešel do ložnice. Svlékl jsem se a lehnul si do postele. Než jsem se nadále, už jsem spal.

Vzbudil jsem se časně ráno, oblékl se a šel si dát něco k snídani. Pak se za mnou ozval Finn. "Co tady strašíš, takhle ráno?" Nejspíš jsem ho probudil, když jsem procházel skrz obývací pokoj do kuchyně. "Sorry, jestli jsem tě vyrušil z nějakého pěkného snu." Omluvil jsem se mu. Přišel ke mě a poplácal mě po zádech. "To je v pohodě. Taky nemůžu spát." Usmál se a sedl si ke stolu, zatímco já jsem stál opřený o linku a pil čaj s trochou Corelliánské whisky. "Co to máš dobrýho?" Zeptal se mě po chvilce, jen aby konverzace nestála. "Čaj s trochou Corelliánské whisky. Chceš ochutnat?" Podal jsem mu hrnek. On se trochu napil a pak se zakuckal. "Tyjo. To je síla." Řek a pak k nám přišla Rose. "Čau hoši." Řekla a vlezla do lednice a vytáhla si sendvič. Poté si ale náhle všimla flašky položené na lince a vzala ji do ruky. "Děláte si srandu? Je teprve šest ráno a vy už pijete?" Podívala se na nás vyčítavě. "Klídek. Ta je moje. Finn ani neochutnal." Zalhal jsem a fungovalo to. "Rád si dávám trochu do čaje." Podívala se na mě, jako by mě chtěla zabít. "Co si myslíš, že by ti na to řekla Rey?" Zamyslel jsem se a řekl. "Bene, alkohol je špatný a nezdravý. Okamžitě s tím přestaň!" Dělal jsem si z toho legraci. Ale to už za námi přišel i Poe. "Hele Bene. Nevíš náhodou co se stalo s Taiem, Henixem a Vou? Rey říkala, že zemřeli." Zeptal se vzal Rose z ruky flašku whisky a napil se. "Nechci o tom mluvit." Odsekl jsem mu. "Nesouvisí to náhodou s tím, že se tady promenáduješ oblečený jako Kylo Ren?" Pokračoval Poe. "Nechci o tom mluvit." Znovu jsem ho odbyl.

Naštvaně jsem vyšel z bytu a aniž bych si to uvědomoval, tak jsem si to namířil přímo k nemocnici. Vedla mě tam síla. Vedla mě k Rey. A já ji následoval.

Vešel jsem do jednoho z pokojů. Přistoupil k jedinému zabranému lůžku a sedl si na židli, která byla postavená hned vedle. Vzal sem jí za ruku a pošeptal její jméno. "Rey Solo..." Otevřela oči a posadila se. "Bene!" Vykřikla samým štěstím a objala mě. Pak se ale odtáhla a prohlédla si mě. "Co to máš na sobě?" pousmál jsem se a snažil se jí uklidnit. "Neboj se. Neměl jsem nic na sebe tak..."- Tak ses oblékl jako Kylo Ren."- To je na dlouhé povídání."- Máme dost času, tak můžeš mluvit."- Myslím, že by bylo lepší si o tom promluvit až doma." Navrhl jsem a Rey vstala a převlékla se do civilu.

Doma nás přivítali C-3PO a R2-D2. "Pane Bene, vítejte zpátky." Řekl 3PO. Zavřel jsem za námi vchodové dveře a pak jsme šli do obývacího pokoje, kde na nás čekali Poe, Finn a Rose. "Ahoj Rey." Řekl nadšeně Finn a opatrně ji objal. Posadili jsme se k nim a Rey se na mě podívala. "Už by jsi mi mohl říct co se stalo s ostatníma a proč máš na sobě tohle." Opětoval jsem jí pohled a spustil. "Říká se mi to těžce ale..." Těžce jsem vydechl a pomalu se nadechl. "Hádám, že víš, že před třemi měsíci jsme se spojili s dvěma sithy vyrazili zničit císaře. Bohužel se nám to zvrtlo a... do dvou dnů byli všichni kromě mě... v žaláři. Nedrželi se plánu. Neposlechli mě." Říkalo se mi to těžce, ale musel jsem se s tím někomu svěřit. Musel jsem jí říct pravdu. "Na oko jsem přísahal císaři věrnost. S tím, že jsem tam vystupoval jako Kylo Ren. Proto ten oblek a maska. Tři měsíce jsem mu sloužil a pak... nastala skvělá příležitost ho nadobro zničit... ale mělo to háček." Odmlčel jsem se a podíval se do Reyných očí. "Abych se dostal k císaři tak blízko, že bych ho mohl zabít, musel jsem splnit jeho další úkol, za jehož splnění mě chtěl odměnit obětím. Obětím při kterém bych ho mohl eventuelně zabít."- Co jsi musel udělat?" Zeptal se nechápavě Finn. Ten nátlak vinny jsem neudržel a rozbrečel se. "Já je zabil." Procedil jsem tiše mezi zuby. "Co že jsi udělal!" Vyjel na mě Poe. "JÁ JE ZABIL!!!" Zakřičel jsem na něj a stoupl si. On mě narazil na zeď za mnou a řekl. "Oni ti věřili a ty jsi je zabil jen proto, že to nějaký dědek chtěl?" Nebránil jsem se mu, ale na svou obhajobu jsem mu alespoň odpověděl. "Nezabil jsem je proto abych splnil rozkaz, ale abych mohl zničit tu zrůdu. A potom jsem zničil i celou tu planetu plnou temnoty a s ní i celou jejich flotilu, aby nemohli zaútočit na republiku." Svezl jsem se podél zdi na zem a nic jsem nedělal. Jen jsem tam takhle seděl, mlčel a hleděl do země. "Jseš v pohodě?" Zeptal se mě Finn, ale já mu neodpověděl. Ani jsem se nepodíval jeho směrem.

Rey to po chvilce nevydržela a opatrně si vedle mě sedla. Vzala mojí ruku a dala si jí na břicho. "Já ti odpouštím." Řekla mi něžně. Podíval jsem se jí do očí a v tom jsem něco ucítil. "Cítil jsi to?" Zeptala se mě. Já se usmál a kývnul hlavou na souhlas. "To byl náš syn." Oznámila mi a dala si hlavu na mé rameno. Zmohl jsem se jen na dvě slova, ale i tak to stačilo. "Já vím." Ostatní na nás jen nechápavě koukali. "Rey. Ty mu jen tak odpustíš?" Vznesl námitku pořád ještě vytočený Poe. "Miluji ho. A jestli se ti to nelíbí, tak můžeš odejít. Nikdo tě tady nedrží." Poe se naštval, vzal si své věci a odešel. "Rey. Myslím že jsi na něj nemusela být tak hnusná." Vyčítal jí to Finn. "Ty taky nejsi zrovna svatej. FN-2187" Řekl jsem mu a evidentně se mu to oslovení nelíbilo. "Hele víte co? Já tady taky nemusím být. Pojď Rose, jdeme." Finn vzal jejich věci a odešel. Rose se na nás jen omluvně podívala. Jakoby chtěla říct omlouvám se za jejich chování. A pak odešla za ním.