-1-

264 17 2
                                    

Zhluboka jsem se nadechla a vstoupila do školy. Pár lidí se po mě ohlíželo, ale jinak jsem díkybohu nevyvolala žádný rozruch. Když jsem našla dveře s cedulkou ředitelna, zaklepala jsem a po vyzvání vešla.

,,Dobrý den slečno." pozdravil ředitel, který vypadal celkem mladě.

,,Dobrý den, jmenuju se Theresa May, jsem nová studentka."

,,Ano, vím o vás. Moc mě těší, seznámím vás s pár pravidly a dovedu do třídy," řekl a opřel se o židli, ,,Zaprvé, v areálu školy se nesmí kouřit," řekl a sjel mě pohledem, ,,dále se chodí do hodin včas a delikventy zde netolerujeme." dořekl a já jsem se pousmála. Bylo mi jasné, že naráží na můj vzhled, ale dělala jsem, že jsem vzorná studentka a nepřijde mi vůbec divné, proč mi řekl jen tyto tři pravidla.

,,Dobrá, zbytek pravidel asi znáte z předchozí školy, tudíž se můžeme vydat do vaší třídy." dořekl a vstali jsme. Jako správný gentleman mi podržel dveře a vyšli jsme na chodbu.

Když jsem došli ke třídě, ještě se na moment zastavil a s rodičovským výrazem mi sdělil: ,,Bohužel jste připadla do 3B, což je třída s menšími kázeňskými problémy. Doufám, že se mezi ně nezařadíte stejným způsobem."

,,Nemusíte se bát, pane řediteli," řekla jsem trochu přidrzlým tónem, ,,můžeme už jít?" Na to překvapivě nic neodpověděl a po zaklepání na dveře vešel dovnitř.

,,Omlouvám se za vyrušení, ale vedu vám novou studentku." řekl ředitel a odešel.

,,Takže, ty jsi Tessa, že?" zeptala se učitelka.

,,Čekáte snad někoho jiného?" řekla jsem a pár spolužáků se uchechtlo i přes to, že mi ani učitelce to vtipné nepřišlo.

,,Běž na místo" řekla mrazivým tónem a já jsem pokrčila rameny a došla do zadní lavice k jedné holce, která se na mě otráveně podívala, tak jsem jí otrávený pohled vrátila a sedla si na židli. Učitelka začala říkat něco o druhé světové, takže jsem ji přestala vnímat a zahleděla jsem se z okna.

,,Slečno May, mohla byste mi prosím říct, kdy začala druhá světová válka?" vyrušila mě učitelka. Jen jsem protočila oči, dějepis býval můj oblíbený předmět, ale doby, kdy bych jí s úsměvem odpověděla, byly pryč.

,,Myslím, že když už učíte dějepis, mohla byste vědět základní informace" Řekla jsem znuděným tónem a všechny oči ve třídě se na mě otočily.

,,Jste tady první den a nevíte, jak to tady chodí, takže vám dám ještě druhou šanci. Nechcete být přece první den po škole, že?" řekla nasládlým hlasem.

,,Přesně, jsem tady první den, dokonce je to moje úplně první hodina a vy mě i přes to vyvoláte a nedbáte na to, že jsem úplně v novém a cizím prostředí, kde nikoho neznám" řekla jsem hraným smutným hlasem, ale když na mě ale pořád naštvaně hleděla, vzdala jsem to. ,,Bože, začala 1. září 1939, kdy nacistické Německo napadlo Polsko?" řekla jsem s lehkým ironickým podtónem.

,,Příště si ty připomínky nechte radši pro sebe." řekla a chtěla se otočit k tabuli, ale pak ještě dodala: ,,Po hodině se za mnou prosím zastavte."

Když zazvonilo, všichni si začali balit věci, já jsem si je jen shrnula do batohu a když všichni odešli, s povzdechem jsem došla jsem k učitelce.

,,Tesso, z minulé školy máš výborné výsledky, byla jsi i na mnoha soutěžích. Nikdy jsi neměla ani jeden kázeňský trest, byla bych ráda, aby to tak zůstalo i tady, ano?"

,,Já bych taky byla ráda, aby všechno zůstalo tak, jak to bylo, ale bohužel, něco vrátit nejde. Nashle" řekla jsem a odešla ze třídy.

Fallen starKde žijí příběhy. Začni objevovat