Love in Fire

1. Část

Jeste pred tim nez začnete cist, chtěla bych vas o neco poprosit. Nenechte se první částí hned odradit. Sami musíte vedet ze první části jsou nezáživný a nudný. To je asi vše a přeji hezké čtení.
Probudila jsem se a jako každé ráno jsem rozhrnula závěsy ve svém pokoji. Sluneční paprsky proletěly oknem jako raketa a příjemně mě hřáli. Sešla jsem po schodech dolů a šla jsem do kuchyně, kde už na mě čekal můj bratr, Tayler. V momentě kdy mě uviděl na mě jen křikl ,,čau ségra", na což jsem mu mile odpověděla ,,ahoj Taylere, jak ses vyspal?"
,, vyspal jsem se příšerně, v noci jsi byla namesíčná, UŽ ZASE!!"
Potichu jsem odfrkla ,,Ale prosím tě. Ty toho naděláš!"
Dál už mi nic neodpověděl. K snídani jsem si dala jogurt s ovesnými vločkami a k tomu trochu teplého čaje.
Ještě jsem ani nestačila dojíst snídani a už na mě z pokoje ze zhora volal Tayler ,, Jess! Dělej! Nechci kvůli tobe přijít pozdě!"
Nijak jsem na to radši nezareagovala. Dopila jsem čaj a vyběhla jsem po schodech nahoru. Šla jsem do pokoje pro nějaké oblečení a zaplula jsem do koupelny. Osprchovala jsem se, oblékla jsem se, dala jsem si trochu řasenky a vylezla jsem z koupelny. Mezitím co jsem byla v koupelně, mi na dveře asi 2x bušil Tayler ať už vypadnu. Otevřela jsem dveře a hned se předemnou objevil Tayler a otraveně řekl ,, no konečně! Příště tam jdu jako první já! Přece jenom, starší mají přednost" uchechtl se.
,, jsme od sebe jen o rok!!" Odvětila jsem.
,, jo ale pořád je ti jen 16 a me 17. Ten rok tam pořád je"
,, no jo." sykla jsem na něj
,, nevim proc jsi do ty koupelny nešel když jsem snidala"
,, nechtěl jsem tam jit protoze jsem chtěl počkat az tam budes ty, abych tě mohl prudit." Začal se trochu smát.
Nasadila jsem vážný výraz a v klidu jsem změnila téma ,,mám na tebe dole počkat nebo mám jit do školy bez tebe?" Zeptala jsem se ho.
,, jdi sama, nejspíš půjdu s Megan. Měla by na mě čekat před domem."
Sešla jsem tedy dolů po schodech, vzala jsem si batoh, obula jsem si boty a vyšla jsem ven.
Před domem už na Taylera čekala
Megan. Chvíli jsme na sebe koukali a pak jsem ji pozdravila ,,ahoj."
,,Ahoj" odpověděla mi a usmála se.
,, Nevíš jestli už půjde Tayler? Čekám tu uz celkem dlouho."
,, Jo, měl by tu za chvíli být, ale já už půjdu tak se zatím měj a ahoj."
Neodpovedela mi. Jen se na mě vřele usmála.
Šla jsem po cestě a na konci ulice na me čekala Rose s Davidem.
Už na dálku na mě mávali.
Rose je moje nejlepší kamarádka. Je jen o 4 dny mladší nez ja. David je také můj kamarád ale ne nejlepší.
Došla jsem k nim a oba najednou jsem je obejmula.
Z obou najednou vyšlo radostné přivítání. ,,ahoj"
,, ahoj" odpověděla jsem jim.
,, tak co, umíš fyziku?" Zeptal se David
Ztuhla jsem a vykulila jsem na něj oči ,, cože?!!"
,, jo, dneska přece píšem." Zapojila se Rose
Oklepala jsem se z toho a v klidu jsem řekla ,, no skvělý, tak se to naučím před hodinou no!"
,, Co táta?" Zeptala se Rose
,, nezměnil názor, pořád si stojí za tim ze se prestehujeme."
,, tak alespoň že je to v téhle čtvrti, budes v podstatě bydlet jen o kousek dal. Ber to pozitivně." Řekl David.
,, jo to sice jo, ale nechce se mi odcházet z máminy domu." Odpověděla jsem smutně.
Dal uz bylo ticho, protoze jsme byli před naši školou.
Jelikož jsme měli posledních par minut, rychle jsme vběhli do třídy a začali jsme si připravovat věci.
Celej den ve škole byl stejnej jako každej jinej. Nudnej a příšerně dlouhej.
Konečně byl konec vyučování a mohli jsme jit na oběd. Pořad jsem přemýšlela nad tím jak vymluvit tátovi to stěhování. Táta se chce odstěhovat ze dvou prostých důvodů.
1. Protoze nám před rokem umřela maminka a rika ze ten dum mu ji stále připomíná.
A za 2. Protoze dostal nové místo a k tomu místu i barák do kterého se můžeme nastěhovat.
Přemýšlela sem nad tim a ani jsem nevnimala co se děje kolem mě.
Přišla na mě řada u okénka. Vzala jsem si oběd a s pohledem upřeným na to jídlo jsem si šla někam sednout. Ne dávala jsem pozor proti komu jdu takže jsem automaticky do někoho narazila. Tác i s jídlem spadl na zem a všude byl nepořádek. Koukla jsem se do koho jsem narazila a chtěla jsem se omluvit ale nestihla jsem to. Stal na proti me kluk asi o rok starší nez ja a asi o hlavu vyšší než já.
Řekl jen,, to je v pohodě, nemusíš se omlouvat. Řekl bych spis že za to můžu ja. Pomůžu ti to uklidit. "
,, ne to je dobrý." Odpověděla sem mu.
V ten moment mezi nás vtrhla uklízečka a hnusným tónem hlasu nás okřikla ,, uhněte, ja to radši uklidím!"
Uhli jsme ji a ja sem na nej pořád upřeně koukala.
Přišla ke mne Rose a odtáhla me pryč. Ten kluk odešel.
Zasyčela jsem na ni ,, co to děláš Rose?!!"
Rose mi však s klidem řekla ,, zachraňuju tě!"
,,jakto?" Zeptala jsem se jí
,, Ten kluk, to byl Thomas. Je tu teď novej. Přišel sem tedka v druhým měsíci školního roku. A je to děsnej děvkař!"
Nevěřícně jsem na ni koukala. Jakto ze o něm toho tolik ví a ja nic?!
,, Jakto ze ho znáš?"
,, moje sestra s nim chodila. Vsechno mi o něm říkala."
Zakroutila jsem nevěřícně hlavou a z pusy jsem jen vypustila ,, všichni sou stejný"
Přišel k nám David s jeho kamarádem Georgem a zeptali se nás co se stalo tak jsme jim to řekli.
Po obědě jsme se rozloučili a ja šla rovnou domu.
Když jsem přišla před náš dum stalo tam tátovo auto a ještě jedno které jsem viděla poprvé. Vesla jsem do domu a viděla jsem v obýváku nějakého chlapa který něco řešil s mým tátou.
Přišla jsem k nim a řekla jsem ,, čau tati."
,, ahoj zlaticko, tohle je pan Delert a přinesl nám rict všechny podrobnosti o novém domě a moji nové práci."
Ale ne. Pomyslela jsem si. Uz zase to stěhování.
,, a tati.." začala jsem ,,ano?"
,, musíme se stěhovat?"
,, ano, uz je vše zařízené."
Příští týden uz budeme bydlet v novém domově" usmál se a viděla jsem v jeho očích radost, ale i smutek.
,, Takže domluveno pane Coberte. V sobotu už můžete přijet." Řekl pan Delert.
,, Dobre, děkuji vám mockrát.'' odpověděl táta.