Heart Boom/Yoonmin A/B/O

1

"Ne, nepůjdu tam" zavrčela podrážděná alfa do mobilu. Nevěděl, jestli ho osoba na druhé straně přes hlasitou hudbu slyšela a upřímně mu to bylo jedno.

Nesnášel podobné hovory, měl za to, že jsou zbytečné a hlavně se ho netýkají a taky nikdy týkat nebudou.

"Už s tím sakra nemám nic společného, nejsem ani sponzor!" štěkl naštvaně a třískl se zařízením o stůl.

"Sakra!" zasyčel, když prsty přejel po pavučině na displeji. Zkusmo ještě rozsvítil obrazovku. Krom prasklého skla se zdálo vše v pořádku.

Sakra, budu si muset zase koupit nový

"Budete si ještě přát pane?" osloví ho mladý číšník. Byl hezký, dalo by se říct, že i černovnáskův typ, ale byl beta a ty ho ani přes krásnou tvářičku a, tvarované tělo nedokázaly správně vzrušit.

"Rád bych se přesunul do pokoje" mobil zastrčil do kapsy drahých džín, které mu těsně obepínaly štíhlé nohy.

"Jistě, už jste si vybral, nebo vás mám zavést dozadu?" beta byl zvyklí nabízet omegy, jako zboží. Přestože se podobné zacházení mohlo zdát nechutné, zrovna v tomto podniku se omegy špatně neměly.

Ostatní personál nedovolil objednat si pokoj s omegou úplně každé alfě, jak tomu bylo jinde.

"Myslím, že bych rád toho menšího zrzka, co před chvílí obsluhoval" kývl směrem k místu, kde zmíněná omega před chvílí zmizela.

"Jistě, pokoj 43, pošlu vám ho tam" číšník podal černovlasé alfě klíč s visačkou s číslem.

Pokoj byl zařízený přesně podle jeho účelů. Téměř celou místnost vyplňovala obrovská postel s vášnivě červeným, flaelovým povlečením.

Černovlasý se posadil na postel a čekal. Věděl, že jednorázový sex se nevyrovná sexu s vlastní omegou, ještě když si hodlal koupit nějakou hezkou z třídy A. Jenže tu problém, na žádné aukci ho nikdo nezaujal natolik, aby byl ochotný si ho označit.

Dveře se pomalu s mírným zavrzáním otevřely a dovnitř vstoupil menší zrzek s výraznými křivkami a pihami na tváři. Nebyl nijak moc ošklivý, jak se dalo na omegu z C čekat.

Jen co za sebou zavřel dveře, poslušně si klekl na kolena a dal ruce za záda, aby projevil alfě před sebou patřičnou úctu.

"Na tohle si předem ou hrát nemusíš" ušklíbl se černovlásek, zvedl se z postele, stoupl si těsně před mírně zmatenou omegu a pomocí ukazováčku mu zvedl bradu.

"Hmm... Máš hezké oči, ujisti se, že se na mě budou celou dobu dívat" alfa si příliš nepotrpěl na formálnostech, jako klečení, klanění se a podobné věci, které byli omegy zvyklé dělat. Jemu stačilo, když ho poslouchali v posteli.

"Jak se jmenuješ?" muž chlapce vytáhl na nohy a se rty těsně před těmi jeho čekal na odpověď. Rád uváděl omegy do rozpaků a tento se obzvlášť zdál ještě mladý a naivní.

"S-Sobin" špitl trochu nakřáplým hlasem a otřel se při tom o černovláskovi měkké polštářky. Jako někdo jeho postavení by si to neměl dovolit, tušil však, že tento muž s tím nebude mít problém.

"Dobře, já jsem Yoongi a nechci z tvých úst slyšet jiné jméno" zašeptal a dravě si přivlastnil zrzkovy rty.

***

Yoongi si zapínal kalhoty přičemž párkrát zkontroloval vyřízenou omegu spící v postely. Odhadoval, že odpadl při třetím kole, protože to čtvrté bylo téměř jako s mrtvolou.

Černovlásek ani nepotřeboval rut, aby byl v posteli jak neřízená střela. Vlastní omega by ho dle všeho dokázala uspokojit lépe, ale zatím mu muselo stačit toto.

Nechtěl se s výběrem svého mate příliš uspěchat. Věděl, že přinejhorším by se mohl omegy vzdát a označit si novou, ale věděl, jak tito odhození chudáčci končí.

Sám při rutu využíval bordelů, které měli v nabídce takovéto omegy. Všem bylo jedno, kdyby se nakonec neovládl a označil si ji, protože podruhé už označení neplatilo. Odhozrnou omegu už si nešlo osvojit.

Nechal spícího zrzka v pokoji a vydal se dolů k baru zaplatit. Přesto, že toto byl docela luxusní podnik, cena mu nedělala starosti. Měl dost peněz na to, aby si takto mohl užívat do konce života a ještě by mu v zbylo na hezký náhrobek.

"Budete platit pane?" zeptal se stejný beta, který ho předtím obsluhoval. Černovlasý kývl a vtiskl do nastavených rukou klíče a bankovku, která výrazně převyšovala šumu, kterou mu chtěl beta nahlásit.

"Drobné si nechte, byl jsem se službami velmi spokojen" usmál se, sebral z věšáku, stojícího vedle dveří svou koženou bundu.

"P-Přeji hezký den" slyšel ještě zaskočenou betu u baru stále nevěřícně zírají í na částku v jeho ruce, než za sebou definitivně zavřel dveře klubu.

Konečně se nadechl čerstvého vzduchu, který ve vydýchané místnosti tolik chyběl. Yoongi pochyboval, že se tam vůbec někdy pořádně větralo.

S povzdechem zašátral v kapse bundy po klíčích od svého matně černého sporťák, zaparkovaného těsně u vchodu.

Nebál se nechávat klíče takto nechráněně. Auto si mohl kdykoliv koupit nové a doma má další dvě. Přinejhorším by zavolal řidiči, aby ho vyzvedl.

Tentokrát naštěstí klíče z kapsy nikdo neukradl a auto ho pozdravilo stylovým bliknutím bílomodrých LED světel.

Alkohol ve své krvi neřešil, nebylo by to poprvé a jistě ani naposled, co by platil pokutu. Nikdy ještě nenaboural, ani nikoho nezranil, tak to neviděl jako problém.

Nastartoval a s mírnou bolestí hlavy vyjel směrem domů.

***

Zaháknout nohu za tyč, hluboký zákon, nezapomenout pár pohledů na obecenstvo, obzvláště ty z bohatších poměrů, zhoupnout se v bocích a provaz.

Denní rutina Parka Jimina. Nenáviděl to, nenáviděl svůj osud, který nemohl ovlivnit. Jediné, čím se uklidňoval bylo, že už to nebude trvat dlouho.

Pomalu se zvedl a na kozačkách s  vysokým podpatkem odcupital do soukromí mimo pódium.

Až tam si dovolil vycerpaně spadnout na dřevěnou židly a vydýchávat zběsile tlukoucí srdíčko, jako by mělo puknout už teď.

"Jimine! 58, hned!" uslyšel křik svého šéfa. Věděl, že odpor je marný. Ten člověk byl schopný nadopovat ho adrenalinem a za vlasy ho do toho pokoje dotáhnout, jak už to jednou udělal.

Dopřál si ještě pár klidných vydechnutí, než se opět postavil na ty nechutné boty a vydal se do zmiňovaného pokoje, kde na něj čekala další naddržená alfa.

Už to nebude trvat dlouho, už ne...

Takže je tu první díl nového příběhu, který jsem slibovala...

Asi nebude tak dlouhý jako Hunter, ale kdo ví?

Každopádně doufám, že si ho užijete

BloodyPrincess