Heart Boom/Yoonmin A/B/O

6

Jimin nestačil dojít ani k jeho obvyklé židličce a vyčerpáním se zhroutil na zem. Ruce roztažené do stran, zrychlený dech, jakoby měl každou chvíli dostat infarkt.

Nestíhal mezi nádechy vydechovat, což způsobilo, že se začal nepříjemně dusit, byl jako pod vodou. Panicky začal mávat rukama, jakoby mu to mělo pomoct, ale bylo to jako házet hrách na zeď.

"Panebože Jimi!" matně uslyšel čísi hlas, ale neměl čas na něj reagovat. Ucítil ruce na svých zádech, jak ho podpírají do sedu. Nebránil se, neměl jak ani nechtěl.

"Dýchej... Jimine! Poslouchej mě! Hezky pomalu... Nádech... Výdech... Nádech... Výdech..." Začala osoba uklidňovat roztřeseného omegu a dýchala společně s ním.

"S-Soobin~" špitl a otočil pohled k druhé omeze, co ho momentálně konejšivě hladila po zádech. Jestli tu byl někdo, kdo mohl mít Jimina alespoň trochu rád, byl to právě on.

Chlapec se natáhl pro sklenici vody, kterou s sebou přinesl, ale odložil ji, když viděl, v jakém stavu černovlasý je, a podal ji do klepajících se rukou.

"Jen klid, napij se" pobídl menší omegu v jeho náruči a raději mu sklenici sám přidržoval, aby ji Jimin neupustil, nebo se nepolil.

Pár doušků chladné vody, pročistilo Jiminovi mysl a svlažilo vyschlé hrdlo. S hlubokým výdechem se opřel o silnější tělo a hlavu si položil na Soobinovo rameno.

"Děkuju" zašeptal a nechal se pohladit po vlasech. Doufal, že už si konečně bude moct sundat ty proradné boty, na kterých by dobrovolně chodil snad jen duševně chorý i Lisa nosila nižší.

"Vlastně mě poslal šéf" povzdechl si smutně a znovu prohrábl Jiminovy vlasy. "Ten bohatý muž, co dnes přišel... Chce tě... Mám tě co nejdříve odvést do sedmičky" menšímu po tváři steklo pár neposedných slz.

Nemohl to zvládnout, už jen ten tanec pro něj byl málem osudným. Jak mohl přežít ještě nějakou nadrženou alfu, které bude vydán na milost?

"Hej... Minnie... To nic, zvládneš to, nic se ti nestane" Soobin sám nevěděl, jestli těm slovům věří. Černovlasý na tom byl opravdu špatně, mnohem hůř, než v posledních dnech.

Dál už nemluvili, slova byla zbytečná. Oba moc dobře věděli, že je to dost možná naposled, co se vidí a ani jeden kolem toho nechtěl dělat zbytečné scény.

Soobin si lehoučkého omegu vyzvedl do náruče a nesl ho směr pokoj sedm. Kdyby je takto někdo viděl, jistojistě by měli problém. Vzájemně na sebe příliš sahat nesměli. Ale teď to bylo oboum jedno, navíc Jimin by do pokoje sám nedošel.

Pokoj číslo sedm byl luxusnější, než ostatní. Měl i vlastní minibar a malou koupelnu. Byl také nejblíže ředitelově kanceláři, vlastně jen dveře vedle.

Černovlásův kamarád položil omegu do peřin "Odpočiň si, dokud nepřijde, zůstaň v klidu, dýchej pravidelně, nenech si rozjet tep a..." "Soobine" Jimin zakroutil hlavou na znamení, aby už nemluvil. Nechtěl to slyšet, nechtěl na to myslet.

"Dobře" sklopil hlavu a šouravým krokem šel pryč z místnosti. Ještě naposled se zastavil mezi dveřmi a pohlédl na vyhublé tělíčko, co se ztrácelo v obrovské posteli.

"Drž se, Jimine"

***

"Takže Min Yoongi" obtloustlý chlapík v obleku, který stál maximálně jako tkanička u Yoongiho tenisek si už podruhé ověřoval jeho jméno.

"Ano" kývl otráveně, ale stále se snažil působit profesionálně, jak se od výše postavené alfy očekávalo, a tak se choval slušně, i když mu muž naproti němu přišel nechutný.

"Posaďte se" ukázal na chabě polstrovanou židli před dřevěným stolem, za kterým sám seděl. Yoongi se posadil čistě jen že slušnosti, mnohem raději by postál, než riskovat, že mu oblečení rozežerou stejné potvory, které zničily potah židle.

"Nemyslete si, že se tu snažím sbírat o vás informace pane Mine, jde zdejen o omegu, kterou jste si vybral" šéf podniku se pokusil o přátelský úsměv, nicméně to vypadalo spíš jakoby si právě ukopl mazlíček.

"Ehm... Je s ním něco špatně?" otázal se Yoongi se zvednutým obočím. Bylo mu jasné, že je něco špatně, když nikdo neřešil, že ten prcek zkolaboval uprostřed vystoupení.

"Ah... No on... Je nemocný. Ale nemusíte se bát, jedná se čistě o genetickou vadu, nic infekčního" začal ho okamžitě ten nechutný pasák uklidňovat.

"Jde jen o to, že občas omdlévá a mohlo by se to stát i podobu sexu a hádám, že s mrtvolkou to dělat nechcete, takže kdyžtak mu píchněte toto, do pár vteřin se vzbudí" černovlásek byl překvapen, když se muž přes všechny své špeky dokázal předklonit a prohledávat šuflíjy ve stole.

Mnohem více ho ale zarazilo, když mu do rukou podal poměrně velkou injekci plnou jakési průsvitné, jemně okrové látky.

"Em... Co je to?" podezíravě si prohlédl tekutinu v skeněné nádobce. S trochou fantazie mohla připomínat moč. Možná jen výrazně zředěná, no alfu to odpuzovalo stejně.

"Jen adrenalin, probodí vám ho to, kdyby omdlel" muž o tom mluvil, jakoby to bylo na denním pořádku píchat omeze do žil něco tak nebezpečného.

"A-Ale nemůže mu to ublížit?" nechtěně se zakpktal, což zamaskoval svým pevným pohledem nadřazené alfy. Přestože byl mladší, bylo tu jasně vidět, kdo má navrch.

"U něj už je to stejně jedno" mávl rukou omegův majitel přičemž protočil očima. Bylo vidět, že na  nějaké slušné chování moc nedbal, ale to nebylo to, co by teď chtěl černovlásek řešit.

"Jak to myslíte?" nechápal. Možná mohlo být omegovo tělo na dávky adrenalinu zvyklé od bývalého majitele. Bylo totiž úplně běžné, že si kluby tahoto stylu mezi sebou prodávali své zboží. I když tento chlapec vypadal moc mladě na to, aby stihl vystřídat více majitelů.

"Do dvou měsíců na svou nemoc pravděpodobně umře, takže u něj už nějaká rizika podávání adrenalinu neřešíme" řekl, jako by bylo úplně v pořádku ničit ho. Jen protože byl nemocný.

Yoongimu se z muže před ním udělalo špatně. Využíval omegy čistě jen k obchodu, bylo mu jedno jak se cítí, co je bolí. Dokud měli patřičné otvory byl schopen z nich vyčerpávat, co se dalo.

"Každopádně už by měl být připravený, dovedu vás" obtloustlá alfa se postavila a pokynula i Yoongimu, aby ho následoval.

Všechno bylo zas o trochu jasnější. Proto se zdála beta tak klidná, když omega omdlel. To co mu na pódiu píchla muselo být stejné svinstvo, jaké právě držel v rukou. Pro všechny už tu byl ten drobný černovlásek procházející zbožím.

"Tak, tady to je. Doufám, že si to užijete. Kdyby bylo cokoliv špatně, má kancelář je hned tam"

Všechno je špatně

Aaahh pořád ještě je od sebe dělí jedny dveře.

Tak snad je Yoongi v příští kapitole otevře 😉😉

BloodyPrincess