Heart Boom/Yoonmin A/B/O

10

"Děkuju Sehune, jsem ti to dlužný" černovlasý alfa sedící na zadních sedadlech děkoval mladému řidiči, který pro něj byl i v tak pozdní hodinu přijet.

"V pořádku pane Mine, je to moje práce" usmála se beta za volantem, ale i přes svá slova jen těžko zamaskovala zarudlé oči, unavený hlas a občasné zívnutí.

Yoongi měl svého řidiče rád. Nepracoval pro něj tak dlouho, jako Marry, ale nemohl si na něj stěžovat. Přijel kdykoliv, kamkoliv, na nic se neptal a byl milý. Těžko by za něj sháněl náhradu.

Dokonce ho ani nerozhodil třetí pasažér, kterého do auta alfa zatáhl. Samozřejmě to v něm, jako v každém jiném vyvolalo salvu otázek, ale dokázal je udřet za zuby.

"Ne, myslím, že takovéhle kritické výjezdy opravdu v popisu práce nemáš" zasmál se trošku Yoongi a prohrábl černé vlasy na jeho klíně.

Jimin stále spokojeně spal a nevědomky se tiskl k alfě. Nikdo ho nemohl vinit. Pro omegy byla naprostá přirozenost vidět v alfě oporu.

"Tak jsme tady pane. Budete chtít s něčím pomoct?" Sehun zaparkoval hned před vchodem do jeho sídla, jak byl zvyklí.

"Ne a ještě jednou ti děkuji, nevím, co bych dělal" Yoongi vystoupil z auta a nabral do náruče i spícího Jimina. Zavírání dveří nechal na jeho řidiči, protože měl jaksi plné ruce.

V oknech jeho domu se svítilo. To mohlo znamenat jen jediné, hospodyně byla stále vzhůru a čekala na Yoongiho příchod.

Nebylo by to poprvé. Marry se o svého pána zkrátka bála. Byl pro ni jako syn a alfa jí to vůbec neměl za zlé. Jediné, co mu teď trošičku dělalo vrásky bylo, že Marry rozhodně nebyla tak diskrétní, jako Sehun.

Věděl, že až si nakráčí do haly se spící omegou v jeho náruči, mimo jiné oblečenou jen v krajkových kalhotkách a jeho velké mikině, bude ho čekat velmi dlouhý rozhovor.

Ale nedalo se dělat nic jiného. Loktem neobratně vyťukal kód na dveřích a stlačil kliku. U jeho dveří nehrozilo, že zavrzají, takže do nich bezestrachu kopl a i s Jiminem v náručí vešel do prostorné haly.

"Pane Mine! Už jsem se bála, obvykle jste doma před půlno... Kdo je to?" Jak Yoongi očekával, postarší žena zabodla svůj pohled do omegy, která se mu tiskla k hrudi.

"Já to vysvětlím, jen..." kývl hlavou směrem ke schodům do druhého patra, kde byly pokoje. Beta stále s vykulenýma očima kývla a nechala alfu projít.

Černovlasý chvíli přemýšlel, kam omegu umístit. Pokoje pro hosty nebyly připravené a nechtěl s tím teď obtěžovat Marry, takže zabývala jen jeho vlastní ložnice.

Moderní, prostorný, černobílý pokoj s postelí dostatečně velkou na to, aby se na ní mohli oba dva roztáhnout ruce i nohy a stále by měli svůj osobní prostor.

Položil Jimina na černě povlečenou peřinu. Ten hned jak ztratil kontakt s alfou se schoulil do bezpečného klubíčka, přičemž si do velké mikiny schoval i štíhlé nožky.

"Vyspi se prcku" zašeptal tiše a jemně se usmál. Jimin byl opravdu krásná omega. Měl správně submisivní vzhled. Možná to bylo zapříčiněné jeho věkem, no Yoongiho to uchvátilo.

Alfa za sebou s povzdechem zavřel dveře a cestou ze schodů dolů se připravoval na salvu otázek, které bude muset odpovídat.

Jeho hospodyně však v hale už nebyla. Asi ji napadlo, že bude příjemnější řešit to v nějakém jiném pokoji, kterých tu bylo více než dostatek. Yoongi hned tušil, že vybrala čajový salónek mezi kuchyní a obývákem.

A skutečně. Jen co vešel mohl spatřit starší ženu, která sehnutá nalevala čaj v čínském porcelánu do dvou šálků. Už podle vůně poznal mátu a zázvor.

"Pane Yoongi, kdo je ten omega? Neříkejte mi, že jste ho omylem označil" ani se nestihli posadit a ona plná obav spustila.

"Ne, neoznačil jsem ho" rychle vyvrátil šílenou teorii jeho hospodyně. Vlastně, když už nad tím tak přemýšlel, až tak nereálné to s jeho životním stylem nebylo.

"Ale Yoongi, nemůžete jen tak odnést cizí omegu, musí mít někde svého majitele" Marry spráskla ruce a vzhlédla vzhůru ke stropu.

"Ano, jaksi... Jeho majitel jsem teď já" sklopil pohled, protože moc dobře věděl, že na něj teď jeho hospodyně musí nevěřícně zírat a myslet si, že si z ní jen dělá srandu.

"Yoongi ty ses zbláznil!" Marry se ani nepozastavila nad tykáním a začala svého pána kárat jako malé dítě, co rozbilo při fotbalu míčem okno.

"Tohle je vážná věc! Nemůžeš si jen tak koupit omegu, vždyť se o něj nebudeš umět postarat. Pamatuješ na tu rybičku, co sis koupil? Po týdnu plavala v akvárku břichem vzhůru a omega není rybička" beta vstala ze svého proutěného křesílka a začala nervózně přecházet po pokoji.

"Marry já ho tam nemohl nechat. Utýrali by ho" i alfa se zvedl a stoupl si před svou hospodyně, aby ji zastavil v pohybu. Potřeboval jí vysvětlit situaci dříve, než z něj chytne infarkt.

"Pane Yoongi... Vy jste opravdu alfa se vším všudy" zoufale se pousměje beta a párkrát se zhluboka nadchne, aby mohla o celém tom problému v klidu pouvažovat.

"Tak mi povězte, jak to s tím omegou je" povzdechla si Marry a znovu si sedla do křesílka. Natáhla se pro čaj a vypila najednou téměř polovinu hrnečku, doufají, že jí pročistí mysl.

"Byl jsem v tom klubu. On tančil u tyče. Hrozně mu to slušelo, vlastně jsem se hned rozhodl, že si ho na dnešek zaplatím. Jenže on tam zkolaboval. A víš co udělali jeho majitelé? Píchli mu adrenalin a nechali ho to v slzách dotančit!"

Alfa stále vztekle přecházel po salonku kolem vysokých listnatých květin a rozhazovat rukama. Nakonec ale i on raději vyhledal pohodlí proutěného křesílka.

"Je nemocný Marry, umírá. Ten chudáček měl umřít v tom nechutným baru a jediné, co by pro něj udělali by bylo, že by ho někde pohřbil, protože je to jejich povinnost. Nemohl jsem ho tam nechat" frustrovaně si zajel rukou do černých kadeří a zatáhl za ně.

"Proboha, to je strašné" beta si zakryl ústa hřbetem ruky. Nemohla uvěřit tomu, že se k někdo může chovat tak krutě.

"Co s ním budete dělat?" zeptala se už zcela smířená s tím, že bude od teď vařit pro další osobu.

"Postarám se o něj"

Tak a jsem tu zase

Nevím jak vy, ale já školu vyloženě nenávidím. Přijde mi, že ze mě jen vysává energii a snaží se že mě udělat někoho jiného...

Možná jsem jen moc paranoidní...

No doufám, že jste si část užili

BloodyPrincess