Dramione Jedna noc dělá divy

12. Milé, nemilé překvapení

Uběhlo pár týdnů od toho, kdy se Draco nastěhoval k Hermioně. Hermiona byla šťastná, když jí nevyšel vztah s Ronaldem myslela si, že už nenajde tu pravou lásku, ale objevil se Draco a ona měla zase pro co žít.

Spokojeně spali v objetí, teda spíše spal jen Draco. Hermiona ležela a prohlížela si Draca, když
v tom se jí udělalo špatně. Vyběhla z ložnice a mířila do koupelny, tam okamžitě zamířila
k záchodu.

,,Hermiono." řekl Draco a klekl si k ní, aby ji podržel vlasy. Druhou rukou jí hladil po zádech.

,,Co se stalo?" zeptal se, když vystrčila hlavu z mísy.

,,Já nevím poslední dobou se mi tohle stává furt." dořekla větu a v tom jí to došlo, co to nejspíše znamená.

,,Asi si jen něco blbého snědla to bude dobrý." odpověděl jí a vtáhl si jí do náruče.

,,Musím si jít promluvit s Ginny." vystřelila od něho. Draco se rychle zvedl a vyběhl za ní.

,,Počkej musíš něco aspoň sníst." zastavil jí, když už chtěla oblečená vycházet z ložnice. Ona se mu jen vyhla obloukem. A už chtěla vycházet, ale on ji chytil za zápěstí a otočil jí k sobě. Když ji uviděl v očích měla slzy.

,,Mio, co se stalo?" zeptal se jí.

,,Nic pusť mě, prosím." promluvila na něho smutně on ji pustil a hned vystřelila z domu.

Přemístila se do Godrikova dolu a hned se rozešla k jejich baráku.

,,Mio, co tady děláš? Co se stalo? Něco s Dracem? Pohádali jste se? Nebo co? Mio tak už mluv." vychrlila na ni všechny otázky.

,,Pojď potřebuju s tebou mluvit." koukla na ni se slzama.

,,Tak dobře, jdeme." vzala si kabát a vyšla ven.

,,Kam půjdeme?" zeptala se po chvíli Ginny.

,,Dej mi ruku." řekla Hermiona a Ginny jí nejistě podala ruku.

Hermiona je přemístila na místo, kde nikdo nebyl a Ginny dostala strach.

,,Tak co se děje?" zeptala se Ginny, když se obě posadily na trávu.

,,Asi jsem těhotná." vydechla a slzy, které byly už zaschlé, tak se znovu objevily.

,,Cože, to myslíš vážně?" zeptala se.

,,Jo." řekla a složila si hlavu do dlaní.

,,No ale proč ty slzy, vždyť to je dobře ne. Nebo snad ne?" zeptala se Ginny a položila jí ruku na záda a hladila jí.

,,Jo to je jen... Já jen nevím jestli bude Draco rád... Já bojím se, že mě opustí a potom až se to narodí, tak mi ho vezme... Já prostě se toho bojím." Hermiona vydechla myšlenku, která jí tížila od té doby, co šla poprvé zvracet.

,,Hermiono, zlatíčko, tohle co si řekla je nesmysl. Draco tě miluje. Měla si ho vidět, když jsi byla
v nemocnici, nechtěl se od tebe trhnout. Ten bude skákat radostí jestli je to pravda." řekla
a Hermiona se na ní podívala.

,,Myslíš?" zeptala.

,,Mio já si to nemyslím, já to vím." usmála se na ní.

,,Jenže já nevím, kdy mu to mám říct." řekla.

,,No pokud vím blíží se jeho narozeniny, takže by bylo dobré jít za doktorem, aby ti to potvrdil
a pak můžeme jít vybírat dárek." mrkla na ní Ginny.

,,Půjdeš se mnou k tomu doktorovi?" zeptala se Hermiona.

,,Samozřejmě, půjdu s tebou. Přece bych tě nenechala ve štychu ne." zvedla se a pomohla jí na nohy. Když byla na nohách i Hermiona tak ji Ginny objala, aby věděla, že je tu kdykoliv pro ni.

Když se Hermiona dostala na řadu tak jí doktor potvrdil její domněnky. Když vyšla z ordinace tak se k ní hned vrhla Ginny.

,,Tak co je to tam nebo ne?" zeptala se Ginny a popadla Hermionu, aby mohly jít ven.

,,Jo je to tam." usmála se na ní Hermiona.

,,Tak na co čekáme, jdeme vybírat dárek." vzala jí Ginny za ruku a smály se.

Když byly v krámě s dětskými věcmi, tak hledaly to správné. Ze začátku se jim nic nelíbilo. Potom ale Hermiona nakonec vzala bílé dupačky s názvem na bříšku I love you daddy. Byl to dokonalý dárek.

Po těch všech nákupech se rozloučili a přemístily domů.

Draco přecházel po bytě a přemýšlel, co udělal špatně. Z přemýšlení ho vyrušilo hlasité prásk. Hned na to se otevřeli dveře a do domu vstoupila usměvavá Hermiona.

,,Hermiono, kde si byla? Měl jsem o tebe strach, že se ti něco stalo." přiběhl hned k ní a uvěznil jí ve své náruči.

,,Tohle mi už nikdy nedělej. Je ti to jasný. Takhle mě strašit." plácal páté přes deváté.

,,Jsi v pořádku vůbec? Dost si mě ráno vyděsila." zeptal se jí a dal jí pusu na čelo.

,,Ano jsem naprosto v pořádku." usmála se něho. A vroucně ho políbila.

,,Tak to jsem rád. Nevím co bych si bez tebe počal." řekl když se odtrhli kvůli nedostatku vzduchu.

Toho večera Hermiona usínala jako matka dítěte, které nosila pod svým srdcem. Už se nemohla dočkat až to poví Dracovi tu skvělou novinku. Budou rodina.