Nový řád síly

Vize

(Finn)

"Od včera je Poe nějaký divný." Konstatovala Rose, zatímco jsme si povídali u snídaně u nás doma. "Myslíš si, že za to může to, že ho Ben nepustil k Rey?" Ptala se mě. "Já nevím. Možná." Odpověděl jsem jí. "Ale proč by ho k ní nepouštěl?" Vznesl jsem dotaz.

Odpoledne jsme se sešli s Poem v luxusní restauraci, kde jsme začali plánovat menší výlet na Chandrilu. Já jsem se tam chtěl vydat už jen kvůli tomu, abych se Rey omluvil za svojí přehnanou reakci. Přeci jen dělala to co by udělala každá žena. Bránila svého muže. Rose by pro mě udělala to samé.

"Takže domluveno. Za pět dní se vydáme na Chandrilu, navštívíme Rey a přespíme v hotelu. Protože Ben nás u nich doma zřejmě nenechá." Řekl Poe a pak jsme se všichni sebrali a šli zpátky domů.

(Ben)

Celý den jsem strávil v práci. Měli jsme hodně náročného zákazníka, takže jsme měli do konce týdne práce dost. Montáže různých modifikací, oprava nebo výměna skoro všech součástek a hlavně předělat celý kokpit, tak aby vyhovoval velectěné zadnici toho zazobance.

Překvapuje mě, že takový pracháč, si nesežene nějakého pilota.

I když znám spousty lidí co mají peníze, ale i tak se o sebe starají sami.

Dál jsem nad tím nepřemýšlel a radši jsem dělal svou práci, stejně tak i mí kolegové.

Jen co skončila pracovní doba jsem vyrazil domů. Vysprchoval jsem se a oblékl se do čistého oblečení. Pak jsem vyrazil za Rey.

Byla pořád v tom samém pokoji a zrovna kojila našeho syna. "Máš v plánu tam stát dlouho, nebo půjdeš k nám?" Řekla s úsměvem, nespouštějíc oči z malého Bena. Sedl jsem si k nim na postel. Rey mezitím přestala kojit a pak mi Bena podala. "Jak bylo v práci?" Zeptala se mě a usmála se. "Hodně náročnej zákazník. Jinak se mám skvěle. Dokonce jsem ti připravil i menší překvapení."- A co je to za překvapení?"- Kdybych ti to řekl, tak nebudeš překvapená." Řekl jsem a lišácky se usmál. Podíval jsem se na Bena. Ten spal. "Kdyby mi někdo, před dvěma lety řekl, že s tebou budu mít dítě, tak bych mu nevěřil. A už vůbec bych mu nevěřil že se zřeknu Prvního řádu a Rytířů z Renu." Někdo mi dal ruku na rameno a řekl. "Bylo to správné rozhodnutí." prudce jsem se otočil a za mnou stál Anakin. "Doufám, že nevadí, že jsem se přišel podívat na svého pravnuka." Řekl pobaveně, děda. "Nevadí nám to. Zlato dej Bena do postýlky, ano." Jen co to dořekla, tak jsem vstal a opatrně ho položil do postýlky. Pak jsem se vrátil zpátky a sednul si blíž k Rey.

Anakin se postavil nad Bena a začal něco mumlat. Neodolal jsem pokušení a zeptal se ho. "Dědo. Co to děláš?" Podíval se na mě s úsměvem a řekl. "Jen jsem se díval do jeho budoucnosti. Bohužel pro vás, vám nemůžu nic říct."- vážně nic?" Zkusil jsem ho přemluvit. "Nesmím vám ani nic naznačit. Nic. Jinak by to hodně ovlivnilo budoucnost."- Dobře. Když jinak nedáš." Děda měl pravdu. Kdyby nám cokoliv řekl, tak by to ovlivnilo budoucnost. Ale pořád mi něco vrtalo hlavou.

Co asi viděl?

Jaká bude Benova budoucnost?

(Anakin)

Ben byl vždycky zvláštní osobnost. Nejvíc mě ale zarazilo to, když jsem nakoukl do jedné z možných budoucností mého vnuka a jeho syna...

Viděl jsem je jak sedí v trávě, na louce poblíž Hanna City. Ten malý kluk jako by z oka vypadl svému otci. Byly tak šťastní.

Do chvíle než se nedaleko ozval výbuch. "Tati! Co se děje?" Křičel ten kluk. "Nevím Bene. Každopádně se drž u mě. Coto..." Z mého vnuka se stal skvělý otec. Ale to čemu se divil on, jsem se musel divit i já.

Postava v černém se světelnou tyčí s karmínově rudou čepelí.

"Pojď sem Bene. Nechci ti ublížit." Říkala ta postava něžným, ženským hlasem. "Nech našeho syna být! Radši se vrať domů." Cítila jsem bolest v každém jeho slově. "Proč to děláš? Rey. Pamatuješ? Miluji tě. Chci ti pomoct... stejně jako jsi pomohla ty mě." Sundala se kápi. Teď už jí bylo vidět do obličeje. Nejvíc ale vynikly ty sithské, žluté oči.

"Já nepotřebuji pomoct od takové nuly, jako jsi ty! Jsi ostudou svého rodu! Jsi jen hloupý mechanik!" Temná Rey. Jinak se nazvat nedala. Ta dívka plná světla. Ta která pomohla najít Benovi správnou cestu. Je teď pryč.

Ben se otočil k synovi a kleknul si k němu. Dal mu ruce na ramena, aby tím ještě zdůraznil vážnost svých slov. "Bene. Zůstaň tady. Chci, aby jsi věděl, že lituji toho co teď udělám." Otočil se zpátky k Temné Rey. "Promiň mi to Rey. Ale nedovolím, aby našeho syna svedla TEMNOTA." Řekl vážně, nahlas a s důrazem na slovo temnota.

Začal ho obalovat černý dým. Najednou tam nestál starostlivý otec malého kluka, ale muž oděný jako Kylo Ren. Pozvedl proti ní svůj žlutý meč a řekl. "Jestli ho chceš. Tak musíš projít přese mě." Temná Rey se začala smát."Konečně. To to trvalo. Vidíš to Bene? Tvůj otec je stejný jako já."- Už dávno nejsem ta zrůda, co posluhovala temnotě. To kvůli tobě jsem se změnil. Já tě miluji, Rey. promiň." Jen co to dořekl, začal nemilosrdný boj. Navzájem na sebe útočily a uštědřovali si rány. Dokud je nezastavil dětský křik. "Aaaaaaaa...!" Ihned přestali bojovat a viděli k zemi padat jejich mrtvého syna. Vypli zbraně. V tu chvíli už nebyli nepřátelé. Oba se ale podívali směrem k postavě která za to může...

"Dědo. Co to děláš?" Benův hlas mě dokázal probudit z té noční můry. To co jsem viděl. To co se možná stane. "Jen jsem se díval do jeho budoucnosti. Bohužel pro vás, vám nemůžu nic říct."- vážně nic?" Zkusil mě přemlouvat Ben. "Nesmím vám ani nic naznačit. Nic. Jinak by to hodně ovlivnilo budoucnost."- Dobře. Když jinak nedáš."

Pak jsem zmizel zpátky do světa zemřelých.

Nic z toho nemusí být pravda.

Je tolik různých variant budoucnosti.

Navíc, budoucnost je stále v pohybu.

Nic není jisté dokud se to nestane.