15

2.4K 174 13
                                    

Yoongi si znuzeně podpíral hlavu, mezitím co čekal na výsledky testů krve omegy, která usnula v bílém křesílku hned vedle něj.

Když doktor řekl "Počkejte v čekárně" nemyslel si, že to zabere tři dlouhé hodiny. Za tu dobu se mohl jít někam bavit, nakoupit Jiminovi nějaké oblečení, ale on to musel trávit zde.

Ostatní, co čekali na vyšetření už dávno ztratili nervy a postupně všichni odešli. Alfa se alespoň nemusel bát, že by nějaká alfa chtěla Jiminovi ublížit.

"Pojďte dovnitř pane Mine" dveře se konečně otevřeli a stál vnich šedovlasý muž. Měl unavené oči z neustálé kontroly počítače, aby nic nepřehlédl.

Yoongi kývl a obrátil se na spící omegu. Vypadal neuvěřitelně nevinně a spokojeně, že mu téměř rvalo srdce budit ho.

"Maličký, musíš vstávat" lehce zatřásl jeho ramenem a počkal, dokud sám nezačal otvírat oči. Tiše zamručel a začal se rozkoukávat po čekárně, dokud jeho oči nezastavily na obličeji alfy.

Yoongi jemně pomohl drobné omeze na nohy a pomalu se s ním rozešel do ordinace, aby se mohli dozvědět výsledky testů.

"Pane Mine, půjdu rovnou k věci. Jiminův stav je horší, než uvádějí papíry z jeho posledního vyšetření. Pravděpodobně to způsobilo fyzické i psychické vypětí a únava.

V jeho krvi také byla nadměrná dávka adrenalinu. Chápu že je to řešení, k udržení jeho vědomí, ale zároveň to podporuje i ty hormony, co ho vlastně zabíjí"

Doktor si povzdechl a zakroutil nad bílými deskami v jeho ruce hlavou. Yoongi jen kývl. Chtěl co nejrychleji znát odpovědi a zároveň to co nejvíce oddálit.

Zezadu objal Jimina a chlácholivě s ním houpal že strany na stranu. Věděl, že to pro něj musí být strašné, poslouchat, jak ho jeho vlastní tělo pomalu usmrcuje.

"Se správnou péči vydrží Jimin možná dva měsíce" soucitně se na drobného chlapce usmál. Byla to strašná škoda. Krom této nemoci měl Jimin nejlepší předpoklady k tomu být dobrou omegou.

Byl krásný, roztomilý obličej, dorbné tělo... Zajisté by se dostal do rukou bohaté alfy a ty si většinou omegy rozmazlovali, jako výstavní psy.

"Předepíšu vám nějaké léky proti bolesti a na imunitu. Také bude potřeba ředit krev a obávám se, že klasické prášky by v tomto případě začali zabírat až moc pozdě, takže to vidím na krevní plazmu přímo do žil" vysvětloval doktor, mezitím co vypisoval různé recepty.

"Za týden přijďte na kontrolu nebo i dříve, pokud budou nějaké komplikace, případně můžu přijet i já za vámi, když zavoláte" muž se ochotně nabídl a angažoval do pomoci malé omeze.

Bylo mu ho líto, i když v tom svou roli hráli i peníze, které teď Yoongi doktorovi ochotně dával do rukou. Jimin si ani nechtěl představit, kolik za něj alfa už vyhodil peněz.

"Děkujeme a nashledanou" Yoongi vzal omegu za drobnou ručku a táhl ho zpět přes čekárnu k východovým dveřím.

"Jimine?" oslovil trochu zamyšleného omegu alfa a jemně si ho otočil čelem k sobě. "Potřebuju, aby si teď šel hned vedle mě a za žádnou cenu se mě nepouštěl"

"Dobře pan... Yoongi" ze zamyšlení málem zapomněl na pravidla. Taky se za to hned v duchu patřičně pokáral.

Každopádně poslechl, pevně stiskl Yoongiho ruku a přitiskl se na něj jako klíště. Alfa se musel nad Jiminovou roztomilostí pousmát.

Otevřel těžké dveře a s omegou po boku se vydal vstříct ulicím. Pro Jimina to byla téměř noční můra. Alfy hned začali větřit ve vzduchu a upírat na neoznačenou omegu hladové pohledy.

Yoongi začal automaticky vrčet a až bolestivě si k sobě Jimina po dobu cesty tiskl. Tentokrát naštěstí nikdo neměl dost odvahy se takto rozhořčené alfě připlést do cesty.

"Máš hlad?" zeptal se Yoongi, jen co si sedly do auta. Nebylo tak hezké, jako to co mu ukradly, stále však všude kolem vynikalo a pro Jimina bylo jako kouzelný kočár.

Opravdu, vyhřívaná sedadla, měkká jako obláček, dokonce byla i polohovatelná a alfa Jiminovi přesně snížil opěrátko, aby mohl sedět pohodlně.

"A-Asi ne" odpověděl omega a podíval se alfě do očí. Neklekat si, neříká "Pane", dívat se do očí Jimin si vše pamatoval a snažil se to dodržet.

"Opravdu? Od snídaně jsi nic nejedl" pravda byla taková, že omega trochu hlad měl. Ale nebylo to nic strašného a nechtěl alfě rozhazovat plány.

"J-Je mi fajn" usmál se mile. V tomto nelhal. Nepamatoval si, kdy by se měl v poslední době lépe. Mohl se vyspat v pohodlné posteli, dostával jídla kolik zvládl sníst a všichni na něj byli milý.

"Dobře, dovezu tě do obchodu, koupíš si nějaké oblečení a já mezitím vyzvednu ty léky" Yoongi nastartoval a až nebezpečně rychle jel do zmiňovaného obchodu.

"Nemusíš se bát. Je to jen menší butik s oblečením pro omegy, pracují tam bety" uklidnil Jimina, když si všiml jeho trochu nejistého výrazu.

Omega sice kývl, ale přesto se mu to příliš nelíbilo. S Yoongi po boku se citil bezpečně a představa, že ho někde nechá samotného ho děsila.

Alfa zaparkoval v jedné tiché uličce. Bylo tu jen pár malých obchodů. Knihkupectví, květinářství, zlatnictví a asi i ten obchod s oblečením.

"Tak pojď... Uvidíš, bude se ti tam líbit, už jsem o tom slyšel a prý tam jsou opravdu hezké kousky" Yoongi vyvedl omegu z auta a společně si to zamířili ke vchodu.

Jen co vešli rozezněl se malý zvoneček nad dveřmi, upozorňující na jejich příchod. Jimin musel uznat, že to tu opravdu bylo hezké.

Pravidelně postavené stojany s oblečením a všemožnými doplňky od bot až po sponky do vlasů ve všech možných tvarech a barvách.

"Dobrý den, co si budete přát?" přišla k nim usměvavá beta v pracovní uniformě s logem obchodu. Dlouhé černé vlasy měla v nedbalém culíku a Jimin z ní hned vycítil příjemnou atmosféru.

"Dobrý den, mohl bych tu prosím na chvíli nechat svého omegu? Zabralo by to hodinu, maximálně dvě. Ať si koupí, co se mu bude líbit" Yoongi opět přepl do 'Vznešená alfa' vzhledu.

"Jistě, to nebude problém" kývla beta a věnovala jeden speciální úsměv přímo omeze ve velikém oblečení.

"Děkuji... Dojedu pro ty léky, něco si vyřídím a přijedu pro tebe, zatím se bav" alfa pohladil Jimina po vlasech a předal mu do ruky jednu ze svých kreditek, se kterou by si to tu Jimin rovnou mohl celé koupit, kdyby chtěl.

Yoongi se pohodlně opřel o sedadlo, položil ruce na volant a vyjel. Koneckonců, lékárna nebyla tak daleko, aby mi to zabralo dvě hodiny.

To mi to zase trvalo

Moc se omlouvám za mou lenost

Chápu, že ty kapitoly jsou zatím dost o ničem a plánuji to trochu popostrčit v před, čím dřív, tím líp

BloodyPrincess

Heart Boom/Yoonmin A/B/OKde žijí příběhy. Začni objevovat