Seděla jsem na kameni a koukala směrem k obloze. Bylo zrovna poledne a vesnicí se roznesly zvuky zvonu. Tohle bylo moje nejoblíbenější místo na světě.
"Anno Marie, jsi tady?"
Magdalena, moje nejlepší přítelkyně a zároveň sestřenice. Naše matky jsou sestry a v podstatě jsme spolu vyrůstaly.
"Ano Magdo, jsem tady" odvětila jsem a v duchu se rozloučila s tím pokojným klidem a tichem.
"Mám pro tebe obrovskou novinu, Anno, musíš mě vyslechnout, ihned" vychrlila ze sebe Magdalena.
"Ano, poslouchám".
"Matěj Löebel je zpátky na statku".
Odmlčela jsem se a pravděpodobně na dost dlouho.
"Anno posloucháš mě?"
"Ano Magdo, poslouchám, jen mě to hrozně zaskočilo. Myslela jsem, že se Matěj už...nevrátí".
" A to není ještě všechno, přivezl si s sebou svojí snoubenku. Prý je to angličanka a jmenuje se Diana".
Ani jsem se tomu nedivila. Jeho babička, "lady" Mariana Anna, jak si často a velice ráda nechávala říkat, byla němka. Jeho dědeček, Antonín Löebel, se s ní oženil z donucení. Mariana Anna Löeblová byla přesně tou ženou, který se chce každý vyhnout. Byla panovačná, zlá a narozdíl od pana Löebla dost výřečná a taky poměrně dost hloupá. Tohle manželství ale neznamenalo pohromu jen pro něj, postihlo to celou vesnici. Mariana přišla z bohaté německé rodiny a když na tom ve vesnici byli dost špatně, rozhodla se, jako milodar lidem vykoupit všechna stavení a na oplátku jí všichni muži pomáhali na statku a ženy s domácími pracemi. Mám dojem, že oslovení "lady" si vykoupila taky.
Děti měli Löeblovi dvě, syny Jakuba a Josefa. Jakub je přesná kopie svého otce Antonína, zatímco Josef je naprostý opak. Jakub si vzal poměrně bohatou Anežku Markovou a její hospodářství, Josef si vzal mojí tetu Josefínu, která s mojí matkou žila na faře. Moje matka, Žofie Šnáblová si vzala mého otce Otakara, když jí bylo sedmnáct let. Díky nim věřím, že něco jako opravdová láska je. O tři roky později se narodil můj bratr Marek a o další dva jsem se narodila já, Anna Marie Šnáblová. Vyrostla jsem v malém stavení na konci vesnice, daleko od rodiny Löeblů, od přepychu, jejich statku a hlavně zloby. Žila jsem poklidný život, dokud jeden z jejich tří synů, Matěj, o mě nezačal usilovat. Nejraději bych tohle všechno vrátila zpátky, ale osud udělal nějakou práci za mě. Pokud si Matěj vezme Dianu, bude všechno zas tak, jak má být.
