Arranged Marriage

1. - Taehyung

"Ale to přece nemůžeš!" Rozkřikl jsem se na svého otce, který mi před chvíli oznámil, že se budu ženit.

Jakože... cože? Jak ženit? To mě nemůže nechat žít? Zakňučel jsem.

"Tatínku, přeci mě máš rád, ne?" Zkusil jsem na něj psí oči, které pokaždé zabíraly, ale tentokrát ne.

"Prostě si Mina Yoongiho vezmeš a tečka. Vím, že jsi gay, proto jsem se rozhodl, aby sis vzal muže. Abych tě netrápil se ženou."

Zavrčel jsem.

"Fajn, co z toho budu mít?"

"Zajištěnou budoucnost a taky... já budu moci v klidu umřít, protože o tebe bude dobře postaráno." Mrkl na mě. Měl jsem otce rád, ale někdy to přeháněl.

Vždyť mi bylo teprve 19! Jak mohl? Chtěl jsem si užívat.

"Vždyť ti je teprve padesát, nemůžeš umřít tak brzy," protočil jsem očima.

"Můžu si umřít kdy chci," založil si ruce na prsou a dělal uraženého.

"Fajn, kdy se s ním mám vidět poprvé?" Zeptal jsem se a nasadil úsměv, jako kdyby se nic nestalo.

"Zaplatil jsem vám víkend v jednom našem hotelu. Alespoň mi řekneš, jací tam jsou zaměstnanci. Nikdo nemusí vědět, že jsi můj syn," mrkl na mě.

"Víkend? To jako tenhle víkend?" Vykulil jsem oči.

"Ano, přesně tak. Odjíždíš zítra večer, v osm se ubytuješ v prezidentském apartmá a Yoongi přijede o chvíli později," znovu na mě mrkl. Jak já to nesnáším.

"Fajn, jdu si sbalit." Svěsil jsem hlavu.

"A Tae?"

"Hm?" Otočil jsem se na něj ode dveří.

"Tvoje matka by mě za to zabila, že jsem ti domluvil sňatek, proto jí to neříkej, až se vrátí. Chci se dožít alespoň šedesáti," zasmál se.

Můj otec byl jediný, který se o mě opravdu staral. Moje matka odjela někam na dovolenou, kterou samozřejmě zaplatil můj otec. Využívala ho kvůli penězům.

"Neboj se." Zasmál jsem se trpce.

Odešel jsem z otcovy kanceláře a vydal se do svého pokoje, kde jsem vzal cestovní tašku a začal do ní házet oblečení na víkend.

Poté jsem si vzal do ruky telefon a vytočil číslo osoby, která mě mohla zachránit. Můj bratr Namjoon.

"Copak Tae? Ještě tě to s otcem doma neomrzelo?"

Namjoon byl jediný z naší rodiny, který si nemusel nikoho brát z musu. Zamiloval se do recepčního z jednoho našeho hotelu, kam odjel, aby si všechny vyzkoušel.

"Věděl si, že si mám brát Mina Yoongiho?" Zavrčel jsem.

"Myslíš toho, který je synem šéfa největší společnosti pro výrobu elektroniky?" Zeptal se.

"Jo, přesně toho. Nechci si ho brát, hyung, promluv s ním nebo něco, prosím." Zakňučel jsem jako raněné zvíře.

"S tímhle nemůžu nic udělat, bráško. Přijedu v sobotu na oběd, dobře?" Navrhl, ale zavrtěl jsem hlavou.

"O víkendu jsem pryč. S ním. Otec nám zamluvil pokoj v prezidentském apartmá." Povzdechl jsem si.

"Tak tohle je vážné. Ozvu se ti za chvíli, mám tady nějakou práci, která nepočká," zasmál se a položil to. Jasně, zase s Jinem.

Protočil jsem očima a telefon hodil někam na postel. Podíval jsem se na tašku s mými věcmi. Jen jsem doufal, že to nebude arogantní blbeček, který by neudělal něco, co bych nechtěl. To bych nepřežil.

Podíval jsem se na hodiny a zjistil, že je osm večer. Raději jsem si dal sprchu a šel spát. Tohle bude dlouhý víkend.