. Jeli jsme kempovat a můj mladší bráška, už seděl v autě, na místo jsme dojeli asi za dvě hodiny a kdybych věděla co se stane nikdy bych tam nejela.
Přijeli jsme na místo a táta vybaloval stan. Já jsem se jen tak válela v karavanu a poslouchala svojí oblíbenou písničku. Táta za chvíli přišel a řekl: ,, Hej pojď něco dělat, přines třeba nějaké dřívka na oheň". ,,už běžím". Kempování miluji a tento den byl pro to stvořený, krásný západ slunce a skoro ani mráček na obloze, co víc si k narozeninám přát. Sbírám dřívka, ale mám pocit jakoby mě něco sledovalo.
Ignoruji to. Tátovy jsem je přinesla a byl nadšený. ,, Wau tolik, to můžem marshmallows a buřty opékat celou noc". Byla jsem ráda, že má ze mě táta radost. Můj bráška si to taky užíval a tancoval tak hloupě. Šli jsme spát a já jediná spala v karavanu, samozřejmě, sluchátka a mp3 nesmí chybět. Každou noc usínám při hudbě.
Když jsem se probudila, nikdo venku nebyl. Stany byli potrhané a na zemi byla krev. Slyšela jsem jenom šoupání nohou a jak se někdo ke mě blíží myslela jsem, že to jsou rodiče. Bylo to něco strašného, jako člověk co má shnilou kůži a blížilo se to ke mě. Běžela jsem do karavanu, balila jsem si do batohu: vodu, sušenky a pár konzerv, kartáček a pokapanou fotku od mých slz. Vykoukla jsem z okýnka a ta věc byla pryč. Otevřela jsem dveře.Běžela jsem tak daleko, jak jen to jde. Ty věci byli skoro všude nevěděla jsem, kde mám rodiče, co mám dělat a jediné co mi dávalo naději bylo to, že je snad najdu. Začalo se stmívat a já nevěděla, kam jít. V dálce jsem uviděla starou chatu.
,,Halóóó"
,,Je tu někdo"
,,pšššt!"
*Celá vystrašená, protože to byl cizí člověk* ,,k---k--do jste?"
,,Já jsem Stanley"
V duchu jsem si říkala: ,,nejspíš o dva roky starší, takže hrozba nehrozí"
,,Máš tu rodiče?". Zeptala jsem se.
,,Ne, ale je tu se mnou jeden pán"
Řekl mi osobě, co má rád a celkem jsem se s ním spřátelila. Pomohlo mi to zapomenout na realitu, což bylo super. Seznámil mě i s ,,neznámým mužem,, a byl fajn. Jmenoval se Will. Plánovali jsme jít k obchodním domům, pro více vody a jídla. Will nás začal učit co je důležité, aby jsme přežili.
Po třech dnech jsme si sbalili nejdůležitější věci a vydali se do obchodu. Během cesty nás naučil, jak zabít neživé. V obchodě jsme našli spoustu užitečných věcí např. dezinfekce, náplasti, obvazy a spostu jídla. Miluji sladkosti, takže jsem si jich pár vzala i pro Stanleyho. Všechno vypadalo tak klidně, ale nemrtví se vrátili do obchodu. Nevěděli jsme, jak utéct.............................
Oops! This image does not follow our content guidelines. To continue publishing, please remove it or upload a different image.
