Arranged Marriage

11. - Taehyung

Snažil jsem se Yoongimu dovolat, ale bez úspěchu. Popotáhl jsem. Nechtěl jsem, aby se mu něco stalo. V duchu jsem se proklínal. Proč jsem mu to vůbec říkal, sakra?! 

Nevím, jak dlouho jsem seděl na posteli a proklínal sám sebe, když se ozvalo zaklepání. Otevřel jsem a ihned jsem spatřil svého otce, vedle něhož stála moje matka. Ušklíbl jsem se sám pro sebe. 

"Yoongi je u nás, odmítl se pro tebe vrátit, proto tu jsem já. Jen je škoda, že jsi nevyužil nějaký z našich hotelů, synu," řekl, ale natáhl své ruce a já se mu zavrtal v náručí. 

"Jak malé dítě," zamumlala má matka. 

"Nikdo se tě na nic neptal, mami," vyprskl jsem. 

"Ty hajzle, mám ti ukázat, kdo je tvoje matka?!" Vykřikla a hrubě mě chytila za vlasy. 

"Tak a dost! Takhle se k našemu synovi chovat nebudeš. Trpěl jsem ti ty tvoje dovolené a zálety nějak dlouho. Ale teď už ne, Jisoo. Požádám o rozvod," vyprskl na ní můj otec. 

"A-Ale miláčku," zkusila nasadit psí oči, které jsem získal po ní, ale neměly na otce takový efekt. 

"Jak jsem řekl, rozvádíme se. Vím, že máš něco s tím chlápkem, co se stará o naši zahradu. Už ze začátku se mi nelíbil a nějak podezřele často odlétal se ženou na dovolené." 

Podíval se jí do očí a ona už nic nemohla říct. Vzal jsem svou tašku a šli jsme s otcem do auta. Matku jsme tam nechali. 

"Vím, že ti Namjoon říkal všechno. Je mi to líto, ale chtěli jsme alespoň tebe ochránit. Bohužel se nám to nepovedlo, noční můry máš pořád." Řekl a stiskl mi rameno, zatímco se na mě usmál. 

"To je v pohodě. Pořád platí ta svatba, nebo to chce zrušit?" Zeptal jsem se na něco, co mě trápilo od té doby, co se za Yoongim zavřely dveře. 

"Vysvětlili jsme si to. Dal jsem mu přečíst poslední vůli jeho otce spolu i s dopisem. Pořeb je za týden, všechno jsme s jeho kamarádem zařídili. Mimochodem, po tom pohřbu se stěhuješ k němu. Snad ti to nevadí, že to je takhle narychlo," podíval se na mě, ale dál se věnoval řízení. 

"Vůbec," odpověděl jsem. Domů to trvalo chvilku. Ihned jsem se rozešel k postavě, která seděla na gauči. 

"Omlouvám se, Yoongi," popotáhl jsem mu do trička. 

"To je v pořádku, chápu to. Uvidíme se v sobotu." Usmál se na mě a já přikývl. Zvedl se z gauče a odešel. Ještě mi dal pusu na čelo. 

Šel jsem si do pokoje vybalit. Pravda byla, že jsem neměl kamarády, jen Namjoona s Jinem. 

Po vybalení svých věcí jsem si vzal do ruky telefon a projížděl instagram. Nic nového. 

Najednou mi přišla zpráva. 

Ještě jednou se ti omlouvám, teď už to chápu, proč jsi to přede mnou tajil. Yoongs xx 

Musel jsem se usmát. 

Psali jsme si s Yoongim asi do půlnoci, než mu došlo, že musí ráno vstávat do práce. Zasmál jsem se. Vypnul jsem telefon, vzal si pyžamo a vlezl si do postele. Těšil jsem se na to, až budu moci být s Yoongim. Čekal jsem, že to bude složitější. Že si nesedneme, ale překvapení. 

Usínal jsme s úsměvem na rtech. 

___________________________

Nechtěla jsem je nechat se trápit moc dlouho. A také jsem to s tou Taehyunga matkou mohla udělat zajímavější, ale co už. Nějaké drama se stejně chystá, nebojte se. ;) Až to vymyslím teda. :D

Snad se líbilo. ♥ Moc vám chci poděkovat za komentáře a hvězdičky. Vážím si toho, strašně moooooc. ♥