Arranged Marriage

13. - Taehyung

Skoro celý týden jsem se snažil Yoongiho dostat z toho trauma ze ztráty jeho otce. A docela se mi to dařilo. Až na pátek. Zmizel někam chlastat a já ho za to nevinil. Kdyby se ovšem nevrátil celý pod vlivem alkoholu a neměl s sebou nějakého kluka, kterého jsem neznal, ale byl mi povědomý. 

"Jsem Hoseok, viděli jsme se v nemocnici. Nic nedělal, jenom se opil a nechtěl jít domů. Řekl jsem si, že toho měl dost a radši ti ho sem přivezl, i když většinou takhle dopadám já. Jenom tě chci ujistit, že nic na nikoho nezkoušel, to spíš oni na něj, ale nenechal se. Každého odkopl s tím, že na něj doma čeká snoubenec. Ale domů se mu nechtělo. Pomůžu ti s ním do postele," usmál se na mě úsměvem, který připomínal koně a já ho chtěl navigovat, ale došlo mi, že to je Yoongiho nejlepší kamarád, tudíž cestu do jeho postele znal. 

Bylo něco po půlnoci, proto jsem byl rozespalý. Ale nemohl jsem stejně zabrat, protože jsem nevěděl, co s Yoongim je. 

Pomohl jsem Hoseokovi svléknout Yoongiho a potom ho doprovodil ke dveřím. 

"Děkuju, měj se. Dobrou noc," řekl jsem a zavřel za ním dveře. S tichým zívnutím jsem vešel do pokoje a lehl si vedle něj. Tedy, v rámci možností. Strašně se roztahoval. Lekl jsem se, když jsem ucítil jeho ruku kolem mého pasu, jak si mě k sobě přitahuje. 

"Taehyungie," zamumlal ze spánku. Musel jsem v sobě zadržet vypísknutí, jak byl roztomilý. Potom začal chrápat. Protočil jsem oči, ale velmi brzo jsem se poddal klidnému spánku. 

Jsem zvědav, jak se bude tvářit zítra ráno, až ho bude bolet hlava z toho alkoholu. 

"Dobré ráno," ozvalo se vedle mě, když jsem se připravoval a bral si svůj svatební oblek. 

"Jak pro koho. Včera jsi se opil a přitáhl tě Hoseok. Jenom jsem rád, že to byl on a ne někdo jiný. Na stolku máš vodu a prášek, tak to vypij. Opravdu přemýšlím nad tím, že celou svatbu zruším, protože jsem se kvůli tobě nevyspal, jak jsi se roztahoval a chrápal mi do ucha." Vyčetl jsem mu a zamračil se. 

"Jsem v pohodě, dneska to zvládnu, ale už se těším, až si večer zase lehnu." 

"Takže nic nebude?" Zamumlal jsem se smutným pohledem. 

"Neboj, jsem na kocoviny zvyklý. Nemusíš se bát, že o svatební noc přijdeš," mrkl na mě a zasmál se. Vzal jsem do ruky nejbližší měkkou věc, kterou jsem tady měl a hodil jí po něm. 

"Neee, Kumamon ne!" Vykřikl vysokým hlasem. Tentokrát jsem se smál já. 

Nakonec mě chytil za boky a přitáhl k sobě. 

"Už se těším, až ti řeknu své ano," zašeptal proti mým rtům. 

"Už dneska," zašeptal jsem a políbil ho. 

Nakonec jsem se vysvobodil a šel ven, kde na mě čekalo auto. Oblek jsem měl v ruce. Nechtěl jsem, aby mě viděl. 

Jednu věc jsem Yoongimu před svatbou neřekl a užíralo mě to zevnitř. A to bylo to, že mohu otěhotnět. Doufal jsem, že si vezme v noci ochranu. A jestli ne, tak se máme na co těšit. 

__________________________________________________

Nějak mě přepadla můza. Pokud bude nálada a neusnu, tak bych mohla napsat ten smutík. Chcete ho z pohledu Yoongiho nebo Taehyunga? Nebo obou? Jakože napůl? :))))