Arranged Marriage

Bonus - Hoseok

Ihned, co Yoongi odešel za Taehyungem na pokoj, jsem si sedl na židli a vytáhl telefon. Povzdechl jsem si, když jsem tam neměl ani jednu zprávu od Jimina.

Po té noci v klubu a tom úžasném sexu jsem je neviděl. Sice mi Jimin sem tam napsal, ale nic vážného se nekonalo. Vytočil jsem Jiminovo číslo a když mi to nebral, vzdal jsem to.

Na plážovém baru jsem si objednal nějaký alkohol a popíjel. Asi o hodinu a pár drinků později mi pípla zpráva. Jungkook.

Dohodli jsme se s Jiminem, že bude lepší, když se nebudeme vídat vůbec a on si s tebou nebude psát. Omlouváme se. JK

Tahle zpráva mě dostala. Zamiloval jsem se do nich a oni asi nebyli ti, co by rádi zkoušeli nové věci. Znovu jsem si objednal alkohol a tentokrát odešel na hotel do svého pokoje. Zkontroloval jsem čas. Byly dvě hodiny ráno, což znamenalo, že Yoongi s Taehyungem by každou chvíli měli vstávat.

Dopil jsem skleničku a šel na balkón. Vytáhl jsem krabičku zelených Black Devil's a zapálil si. Z oka mi stekla slza.

Začal jsem nad vším přemýšlet. To jsem opravdu tak hrozný, že mě každý nenávidí?

Zkusil jsem znovu vytočit Jiminovo číslo, ale bez úspěchu. Spadlo to do schránky.

Dokouřil jsem a uhasil cigaretu. Raději jsem si šel lehnout.

Ráno mě probudilo zvonění telefonu. Ani jsem se nedíval, kdo mi volal.

"Jung Hoseok, prosím," ohlásil jsem se a čekal.

"Tady Jimin. Víš, volám ti tajně, Jungkook odešel do krámu. Ta smska od Jungkooka.. Omlouvám se, ale má pravdu. Ani jsem neměl nutit Jungkooka do té trojky. Chápu, že se teď určitě cítíš na nic, ale pochop mě. Jsme spolu s Kookem pět let a miluji ho. Nerad bych si to nechal zkazit." Vysvětloval.

"Chápu to." Zamumlal jsem a položil to. Hodil jsem telefon neznámo kam a znovu se zavrtal do peřin. Už nikdy jsem nechtěl vylézt.

O tři dny později:
Ubehly tři dny od Yoongiho svatby. Dnes se vraceli z Japonska a já je měl vyzvednout. Byl jsem na letišti o půl hodiny dřív. Čekal jsem na ně před vchodem a kouřil. Bolela mě hlava. Celou dobu jsem se jen opíjel a hledal někoho, do koho bych mohl zasunout. Ale nic. Párkrát jsem i ve městě potkal Jimina s Jungkookem, ale pokaždé jsem se vyhýbal očnímu kontaktu a vůbec je ani nepozdravil. Ranili mě.

"Hobi-hyung!" Ozvalo se najednou někde přede mnou.

Uviděl jsem Taehyunga s dárkovou taškou a za ním Yoongiho s jedním kufrem a velkou taškou. Nasadil jsem falešný úsměv.

"Ahoj, jak jste se měli na líbánkách?" S oběma jsem se objal a pomohl jim do auta.

"Úžasně! Ale asi nemůžu chodit." Zamumlal Tae. Ušklíbl jsem se. Alespoň někdo zasunul a bavil se.

"Sám jsi si začínal a provokoval. Moje chyba to není," odpověděl Yoongi, který si sedl dozadu, aby jeho láska mohla sedět vepředu. Záviděl jsem jim.

"Určitě si někoho najdeš, Hoseokie-hyung," usmál se na mě Tae, když uviděl můj výraz.

"Jasný. Odvezu vás domů, pak mám ještě nějakou práci," řekl jsem a zařadil se do hustého provozu.

"Kdyby cokoliv, tak zavolej," usmál se na mě Yoongi a já jen přikývl. Poté jsen odjel domů. Utápět se ve smutku a alkoholu.

_____________________________________
Napadlo mě napsat zvlášť knihu na HopeMinKook. Četl by to někdo? Omlouvám se, že dneska není normální kapitola, ale nějak jsem neměla nápady na psaní, proto tenhle bonus berte jako omluvu a zároveň jako poděkování za vaše hvězdičky a komentáře, které mě vždy potěší.

Verča 💜