miraculous - Ona je moje, Felixi

14.

Chat noir :

Sice mě Mari poslala pryč, ale já neodešel. Sednul jsem si na druhou stranu střechy a přemýšlel.

"Co jsem jí udělal, vím, že ta má reakce na té Eiffelovce, byla maličko zlá, ale já to řekl, aby se nikomu nic nestalo" říkal jsem si nahlas.

Asi po hodině jsem se rozhodl jít domů. Rozhodl jsem se, ale jít přes Marinettin balkón a slyšel jsem jak brečela. Začínal jsem se nenávidět, jelikož jsem věděl, že jsem to způsobil já. Poté jsem už konečně odešel.

Doma jsem si lehl na postel a přemýšlel.

"Co když, je to kvůli té puse, nebo se jí nelíbil, můj výběr oblečení, a nebo je to kvůli těm dvoum, které má ráda, ano to určitě bude kvůli nim" jak jsem tak mluvil tak jsem začal usínat.

Ráno jsem zaspal, takže jsem co nejrychleji vyběhl z baráku a běžel do školy.

Marinette :

Ráno se mi zase povedlo vstát dřív. Nadala jsem na sebe své normální oblečení, ale místo sáčka, jsem si vzala černou mikinu, kterou mi dal Chat. Vždycky po večerech mi nosil různé mikiny, aby mi prý nebyla zima, ale já jsem stejně většinu dala lidem, co je potřebují víc než já. Až na tuhle černou a ještě jednou s neonově zelenou pacičkou.

Dokonce jsem si i nechala rozpuštěné vlasy. Poté jsem na sebe nasadila kapuci a vypložila jsem se ven, kde už stála Alya.

"Páni holka, Ty vypadáš jako na pohřbu" a zasmála se. Já se na ni jen koukla se svýma, od pláče úplně rudýma očima. Ona jen vykulila oči.

"Dobře, spíše jak nějaká feťačka, jsi v pořádku" ustaraně se mě zeptala a položila mi ruku na rameno.

"Ano jsem v pořádku" a pomalu jsem se rozešla s hlavou dolů.

"Ne nejsi, to poznám, vždyť jsem tvoje nej nejka" doběhla mě.

"Dobře tak" já jsem sice věděla, že jí nemůžu říct nic o Chatovi, ale taky jsem si musela něco vymyslet, a tak jsem ze sebe vyhrkla...

"včera jsem měla rande s Felixem a bylo strašný a poté se tam objevil akuma a on mě tam nechal a utekl" nevěděla jsem co říct poté jsem toho litovala, a ani mi to nepomohlo, začala mi dávat tolik dotazů, jako bych byla podezřelá z vraždy a ještě k tomu svědek na výslechu a ona byla policajt, co chce za každou cenu dojít, k té odpovědi, kterou chce právě on.

Mezitím jsme došly do třídy a sedly si na místo. Ještě než začala hodina, tak se mi stihla Chloé vysmát, že prý vypadám jak smrtka, že mi prý už chybí jen kosa. A poté přišel do třídy Felix. A já zjistila, že jsem o tom rande neměla Alye nic říkat.

"Můžeš mi říct, co si jako o sobě myslíš?" spustila Alya na celou třídu hned, co ho spatřila.

"Co jsem ti zase provedl" řekl a kouknul na ni, a pak na mě, ale jinak. Na Alyu se díval nezájmovým, ale na mě, jako vrah či lovec na svoji kořist. Ďábelsky jako by on byl bůh a já nějaký hříšník.