💙Martinus a Caroline❤️[POZASTAVENO]

"Co se to tady sakra děje?!"

Ráno:
Ráno mě probudila otravná věc jménem Emma moje mladší sestřička. Skočila mě do postele a řvala na mě "vstávej Martinusi, vstávej, vstávej, vstávej" Když viděla že nechci vstát tak se naštvala a vzala mi peřinu. Poté už jsme teda vstal (měl jsem teda na sobě jenom trenky) a šel za Emmou do jejího pokoje ať mi vrátí mojí peřinu. Když jsem přišel za Emmou do jejího pokoje tak jsem jí řekl "Emmo vrať mi prosím moji peřinu" Emma se jenom zasmála a řekla "nevrátím ty lenochu hahaha" no to teda vrátíš princezno! Emma řekla "Ne hahaha" Jak chceš řekl jsem vzal jsem Emmě její peřinu a šel k sobě do pokoje. Když jsem přišel do pokoje tak jsem Emminu peřinu hodil na svojí postel. Po pár vteřinách se rozrazily dveře a v nich stála naštvaná Emmička. Byla tak vtipná jak byla naštvaná takže jsem se musel začít smát. Emma řekla "tak to ale není fér Martinusi dej mi mojí peřinu hned!!!" No jo paní Emmička Gunnarsenová je naštvaná zasmál jsem se. Dobře když mi dáš moji peřinu dám ti tu tvoji. Emma kývla hlavou a šla k sobě do pokoje pro moji peřinu. Když Emma přišla do mého pokoje s mojí peřinou tak jsem vstal z postele vzal Emminu peřinu a hodil to po ní a u toho jsem se zasmát. Emmina peřina sice spadla na zem ale ten její výraz byl směšný takže jsem se zase musel začít smát. Mezi tím co jsem se smál tak Emma se naštvala a vzala do ruky moji peřinu a na oplátku ji hodila po ona po mně. Emma se začala smát a já jsem jí jenom poděkoval. Emma si vzala svoji peřinu a odešla do svého pokoje. Když Emma odešla mohl jsem se konečně převlést. Dneska jsem si na sebe vzal černé potrhané rifle a bílé dlouhé tričko s nějakým potiskem. Poté jsem hned šel do kuchyně se nasnídat.

V kuchyni:
Došel jsem do kuchyně a hned zahlédl Marcuse jak sedí u stolu a snídal. Když si mě Marcus všiml tak řekl "no dobré ráno Tinusi" a po té se začal smát. Hned jak jsem si toho všiml tak jsem mu řekl"no dobré. A čemu se tak směješ?" Mac odpověděl "no tomu představení co jste tady s Emmou předváděli. Jo a máš obráceně tričko" hned jak to dořekl tak jsem se na sebe podíval a zasmál jsem se. Poté jsem si tričko obrátil tak jak patří. Když jsem si tričko spravil tak jsem si šel pro snídani a potom si šel sednout vedle Marcuse.

TEĎ TO TROŠKU PŘESKOČÍME A PŘESUNEME SE NA CESTU DO ŠKOLY

Do školy jsem šel pěšky protože jsem měl ještě hodně času. Po cestě do školy jsem přemýšlel nad Carol. Chtěl bych jí víc poznat. Ještě víc než jsem ji znal doteď. Miluji ji a chci být s ní je prostě úžasná, krásná a prostě celá dokonalá. Cesta do školy mi trvala asi 7 minut. Když jsem přišel do třídy tak jsem si šel hned sednout na svoje místo a čekal jsem než příjde Marcus.

Ve třídě:
Marcus přišel do třídy a šel si sednout na svoje místo přede mě když jsme oba zjistili že Alex a Filip nejsou ve škole tak mi Marcus řekl ať si jdu sednout vedle něho do předposlední lavice. Tak jsem šel a zrovna zazvonilo. První hodinu jsme měli Matiku no a ta mě nebaví a Marcuse taky moc ne. (J=Já, M=Marcus)
J: Marcusi nechceš si po škole jít na zehradu zahrát fotbal?
M: Mužem venku je hezky tak proč toho nevyužít.

Po škole:
Když nám skončilo vyučování tak jsem šel do skříňky pro nějaké věci. Když jsem vešel do dveří a šel směrem ke svojí skříňce tak jsem nemohl uvěřit svým očím. Byla tam Karol s jedním klukem nejsem si jistý ale myslím si že to byl Hans. Objímá se tam s Carol a po chvíli se k ní začal přibližovat a políbil jí. Když si mě Carol všimla hned se od něho odtrhla a řekla: Martinusi není to tak jak si myslíš. Já jsem nic neříkal a šel jsem pryč nebo spíš utíkal jsem domů. Celkem to bolelo. Byl jsem z toho hodně špatný nevěděl jsem co mám dělat.

Doma:
Když jsem došel domů hned jsem šel k sobě do pokoje. Zabouchl jsem dveře, hodil jsem bath ke stolu a sedl jsem si na postel a přemýšlel jsem o tom co jsem viděl ve škole. Po tom co se včera stalo jsem si myslel že mě miluje ale jak jsem viděl tak asi ne. Teď jsem úplně zmatený nevím "co se tady sakra děje". Po chvilce co jsem byl zavřený v pokoji někdo začal ťukat na dveře od mého pokoje. Tak jsem se zvedl z postele a šel odemčít abych se koukl kdo to je. Když jsem otevřel dveře stál v nich Marcus. Hned jak jsem otevřel tak Marcus řekl
M: Tak jdeme hrát ten fotbal?
J: No nevím.
M: Děje se něco bráško?
J: Ani ne. Marcus pozná když se něco děje takže jsem veděl co řekne.
M: Martinusi vždyť vidím že se něco děje.
J: No dobře děje jo? a jdeme na ten fotbal teda?
M: Martinusi trápí tě něco? Klidně mi to řekni víš že se mi vždycky můžeš svěřit se vším.
J: No dobře ale teď né prosím chci být sám.
M: Dobře tak až budeě chtít přijď za mnou.
Já už jsem jenom kývl hlavou a Marcus odešel. Já mu to řeknu ale né teď nemám náladu a chci si odpočnout. Po chvilce ležení na posteli a přemýšlení jsem usnul.

Tak co na tuhle kapitolu říkáte? Můžete mi napsat do komentářů váš názor a zanechat hlas abych věděla jestli mám v příběhu pokračovat. Můžete se zeptat na cokoliv co vás zajímá😄. Ještě se chci omluvit za chyby jetsli tam nějaké jsou😅.
Míša🌸