Nudle s kečupem (Moon + Vitaa) || SMTV - FF

I.

Je 25.11. a já dojel zase po roce do Sabinova, kde už na mě na nádraží čekal Samo. Přivítali jsme se tak jako každý rok, když sem přijedu a vydali se rovnou do domu Samových rodičů. Ale tento rok mi to připadalo jiné, protože jsme si cestou neměli ani co říct. Když jsme dorazili k Samovi domů, pozdravil jsem jeho rodiče a společně jsme po úzkých schodech došli až do jeho prostorného pokoje v 1. patře. Večer se stalo něco, po čem jsme oba už dlouho toužili.

Pohled Vity

Už je to pár měsíců od toho, co jsme si oba dva se Samem přiznali, že k sobě cítíme něco víc než jen kamarádství, ale od té doby jsme se viděli pouze jednou a to, když Samo přijel bez oznámení na Utubering, ale tam se mi vyhýbal, takže jsem neměl šanci ho ani pozdravit.

Přemýšlím tak o tom, proč mi vlastně vůbec nenapíše a proč se mi vyhýbá a najednou mi cinkne zpráva. Líně zvednu mobil a podívám se na display telefonu. Ale ale Dyjézr zase otravuje pomyslím si. Otevřu zprávu ,,Cs Vita jdem teda točit to video nebo jsi zase zaspal?". Zvednu se z pohodlné postele, zapnu počítač společně s TeamSpeakem a usadím se na židli. 

Po dotočení videa ,,Neklikej na tohle video" jsme si s Dominikem ještě chvíli povídali. Najednou se zmínil o tom, že nám Sam vzkazuje, že za 3 týdny přijede do Čech. Byl jsem naštvaný, protože mi to neřekl sám, ale na druhou stranu jsem byl rád, že si s ním budu moct zase normálně popovídat, ale v tom mě myšlenky zavedli někam jinam. Vzpomněl jsem si jak mi kousal můj spodní ret a jak jsem ho hladil po hrudníku. ,,Vito? Slyšíme se? Halo?" vylekal mě Dejzr. Jo hele už budu muset jít tak se měj. Dominik mi ani nestačil odpovědět a já se odpojil.

V hlavě se mi točila stále ta stejná vzpomínka. Stáli jsme naproti sobě a koukali se vzájemně do očí. Pomalu se nám rty přibližovali, až jsme se nakonec políbili a Samo mě poté svalil na jeho měkkou postel. Dokážu se na něho podívat bez toho abych si na tohle všechno vzpomněl a nezačal se červenat? Tahle otázka mi v hlavě bude znít ještě dlouho.

Pohled Sama 

,,Ten den, ta noc, kterou se to stalo. Chtěl bych znova vidět Vitu v té jeho černé čapičce jak se na mě bude zubit. Ale nemám odvahu mu napsat, natož se mu podívat do očí a něco mu říct. V den Utuberingu jsem nebyl schopný ho dojít ani pozdravit." přemýšlel jsem o něm a snažil se pod náporem všech těch myšlenek usnout. ,,Nemůžu to takhle nechat. Nemůžu si stále Vitu a rozhovory s ním představovat jen v mé hlavě." V tu ránu se mi vybavila vzpomínka jak ze sebe Vita svléká tričko a později i jeho kalhoty. Nemůžu ho dostat z hlavy... S touto myšlenkou jsem upadl do hlubokého spánku.

 Druhý den se mi v hlavě zrodil nápad. Napsal jsem Dominikovi, že za 3 týdny přijedu a že se zase všichni sejdeme. Připsal jsem ještě, ať to vyřídí i zbytku naší čtyřky. ,,Budu mít dostatek času na to, aby jsme si s Vitou promluvili a vyjasnili momentální situaci." řekl jsem si sám pro sebe. ,,A nebo to ještě zhorším?"

O 3 týdny později

Pohled Vity

Za ty tři týdny se toho moc nedělo. Teď už však společně s Matyášem a Dominikem čekáme na vlakovém nádraží v Ostravě až přijede Samův vlak. Hele, támhle už brzdí! Vykřikl Matyáš a všichni jsem se rozeběhli na nástupiště číslo šest, protože jsme prostě troubové a stáli jsme na špatném s číslem pět.

Když Sam vylézal z vlaku, jako první se podíval na mě, ale okamžitě odvrátil pohled na Matyáše s Dominikem a obejmul je na přivítanou. Poté se otočil a zamířil obejmout i mě. Zčervenal jsem. Když jsem se objímali zašeptal mi tenkým hlasem do ucha ,,Ahoj" a poté se odtrhl. To bylo jako všechno co mi řekl? Zeptal jsem se sám sebe. V tom Dominik s Matym prohlásili, že mají hrozný hlad takže jsme zamířili do nejbližšího nákupáku.

 Šli jsme do Mekáče, kde jsem si objednal Colu a Cheeseburger. Když jsem si sedli ke stolu pozoroval jsem Dominika jak projíždí IGS a u jednoho se zastavil. ,,Hoši!" vykřikl. ,,Dneska má Protiva v Ostravě koncert a je volných už jen pár lístků! Nekoupíme si tady někde hotel a nezajdeme na něho?" Sjel jsem pohledem na Sama, ale ten se na to moc netvářil. ,,Ale proč ne, co by jsem vlastně jinýho dělali." řekl Matyáš. A tak Domča objednal lístky, dojedli jsme Mekáč a šli najít hotel.

Pohled Sama

Ty tři týdny utekly rychle a já už se sbaleným batohem nastupoval do vlaku. Cestou jsem si pouštěl nějaké písničky které se mi zrovna líbili. Poslouchám skoro všechno, hlavně když to má nějaký rytmus.

Když už vlak brzdil, zahlédl jsem z okénka Matyho jak běží na zastávku mého vlaku. Pousmál jsem se, protože mě pobavilo, jak si zpletli nástupistě. Vylézal jsem z vlaku a jako první můj pohled přistál na Vitovi. Rychle jsem si uvědomil, že na něho koukám moc zamyšleně a odvrátil pohled na Matyho s Dominikem, které jsem šel přivítat obejmutím jako první. Potom jsem se otočil, zčervenal jsem a vpadl Vitovi do náruče. Zašeptal jsem mu do ucha ,,Ahoj". Na víc jsem se už nezmohl, takže jsem se rychle odtrhl.

Kluci měli hlad, takže jsem se přesunuli do nákupního centra tady v Ostravě a dali si jídlo. Pozoroval jsem celou dobu Vitu. Vzal si Colu a nějakej Burger. Já hlad neměl, takže jsem si dal jen jahodovej shake. (nějak moc gay xD) Když jsme seděli u stolu a kluci hltali svoje hamburgery, Dejzr najednou vykřikl, že půjdeme na koncert Protivi, protože dneska hraje v Ostravě a jak už vím, je to Dominikův nejoblíbenější rapper. Moc ho neposlouchám, takže jsem se na to moc nezatvářil, ale Matyáš nakonec řekl, že stejně nemáme co jinýho dělat. Po jídle jsme si tedy šli koupit hotel, který Dominik vyhodnotil v Ostravě jako nejpřijatelnější.

Je to naše úplně první "dílo" jak tady tomu říkají, tak snad se vám to zatím líbí. 😆
Můžete pokračovat další částí! 🌸