Babysitter

20. Je neuvěřitelné, jak moc se dokážeme chovat jako děti

Pro ty, kteří nečetli What it gave and what it took, kapitola chvílemi naráží na kapitolu 11., Havajský ráj.
___________________________________________________________________________

Oba dva jsme koukali na muže, který k nám stál zády. Nemohla jsem tomu uvěřit, nemohl tady být a nemohl... Říkal mi, že... Mozek se mi na chvíli zastavil. Musela jsem se nadechnout a štípnout Bartona, který vyjekl jako malá holka, do ruky, abych věděla, že je to skutečné. Přeběhla jsem celou místnost, atleticky přeskočila gauč a skočila jsem Thorovi kolem krku. 
Nevěřícně jsem se smála a Barton na tom byl stejně jako já. 

Thor to dost očividně nečekal, takže jsme se skoro společně sklouzli na zem, ale oba jsme se u toho pochechtávali. Diana stála vedle něj s křivým úsměvem a sledovala nás všechny - nakonec se ale přece jen šla přivítat s Clintem. Nejdřív si dost strojeně podali ruce, než se začali smát a taky se objali. 

,,Co tady... Co tu proboha... Já..." Chytila jsem si jeho hlavu mezi dlaně, abych se na něj podívala o něco pomaleji. Vypadal příšerně - bledě, zmláceně a bez života. ,,Říkal jsi, že odlítáš do vesmíru, a že tam budeš pěkně, pěkně dlouho." 

,,Překvapení?" Vyjekla Diana docela pozdě. To už jsem odstoupila dál a podívala se i na ní, která mi naznačila, abych se s ní šla na moment projít, zatímco s Thorem se dal do řeči Clint. 

,,Našli ho někde v severní Dakotě. Říkal, že pročesává celej vesmír kvůli nějakým kamenům nekonečna a že zrovna skončil v bitvě. Asi usnul a najednou se probral v mým autě s monclem jako kráva," šeptala tak, aby nás ani jednu neslyšel. 

,,To mi říkal taky. To o těch kamenech." Přikývla jsem rozvážně. Jenom Bůh a Ódin věděli, kam se Thor zase dostal, koho tam zabil a co tam dělal. 

,,Zítra zas plánuje vyrazit za nějakým... Sulturem. Neptej se mě, kdo to je, protože z toho nejsem dvakrát moudrá," překřížila si ruce na prsou a rozešla se se mnou k lednici, abychom z ní vyndali pár lahví piva.
,,Co ty vůbec děláš zpátky? Zůstáváš?" Zeptala se Diana zvědavě a vypadalo to, že je vážně zvědavá. Zavrtěla jsem hlavou a vzala první dvě lahve. 

,,Ne, začátkem ledna zase mizím pryč. Dělám tu jenom něco pro Tonyho, přátelská výpomoc," pokrčila jsem rameny. Diana se ušklíbla a zvedla obočí. 

,,Jo, jsou tebe a Spider-Mana plný Facebooky a Instagramy, všimla jsem si." Přikývla a hodila jednu láhev Thorovi, který už se pro ni stejně natahoval. Já svou láhev předala Clintovi a všichni jsme si přiťukli. 

,,Vypadáš děsně," řekla jsem tiše, když se Clint s Dianou o něčem začali vášnivě bavit, zatímco odcházeli k ní do ubikace. Slíbili, že budou za chvíli zpátky. Stáli jsme tam jenom my dva a dívali se na první zimní sníh.

,,Nový sestřih," odpověděl on, aniž by se na mě koukl. ,,A pořád stejná košile." 

,,Ještě jsem jí nesundala. Je jako talisman pro štěstí," zašklebila jsem se a napila se. 
,,Jak ses vůbec měl? Nějak mi nedochází, že už je to proklatej rok, cos tu byl naposledy. Co naznačovala Diana, ani to nebylo v plánu."

,,Hádám, že i tak by se to dalo říci. Na nějakou dobu to byla samá vřava, bitva, křik a spousta ran. Jindy to bylo jen cestování sem a tam. Celou dobu jsem se nezastavil." Přikývl. 
,,Ale jsem rád, že jsem tady. Kde jsou všichni?" Porozhlédl se kolem nás zmateně. 

,,Nevím," zalhala jsem, abych ho nemusela ještě víc nořit do jámy. ,,Asi odletěli na misi. Moc času tu teď nejsem. Co ty a Jane? Pořád od sebe?" Zašeptala jsem.