*Kapitola třinactá*

300 14 2
                                    

,,bože my jsme se zas zřídili" řekne hermiona a s Ginny se začne smat jak pomynutá. ,,měla bych jít domů" zachechtá se zase Hermiona. ,,jo to bys měla ale pozor ať tnevydí to by byl zajímavy članek ministrynr opila se toula Lomdynem" obě zase vyprkli smíchy. ,,bože mě se mota hlava" postěžovala si Hermiona. Potom ale opatrně objala Ginn.

Ginn se přemístila a kupodivu na spravne místo což se o Hermioně říct nedalo. Prvně se zamotala a pak se přemístila nrkam kde to vůbec neznala a tak to zkusila znovu. Tentokrát stala v tmave uličce vedoucí na Londynské náméstí. Zkusila to tedy znovu. Tentokrát už se jí to skoro povedlo. Přemístila se do parku kam tak často chodívala. Když se chtěla znovu přemistit zamotali se jí nohy a ona skončila na lavičce. ,,bože co to zas dělám" zakňučela.
,,Grangerova jsi v pohodě?" Ozvalo se za ní. ,,drž hubu" zaskuhrala protože jí bolela hlava. ,,bože ty jsi se zřídila hůř než včera" pronesl Draco když si ji změřil pohledem. ,,fakt jsem si nevšimla" odsekla Hermiona a pak toho zalitovala. Draco se ale jen rpzesmál a pomohl jí na nohy. ,,pomůžu ti domů" řekl a vytáhl ji na nohy. Ovšem Hermiona to neustala a tak oba spadlj na tvrdou zem. Teda Draci spadl na tvrdou zem Hermiona teď ležela na jeho hrudi a smála se jak pominutá. ,,takjle to nepůjde" objasnil Draco a opatrně ji ze sebe sundal. Pak se zvedl a ji vzal pod lopatkami a pod koleny. Když ji držel pevně v náručí přemístil s ek jejímu domu. ,,doufam že máš klíče Grangerová" řekl Draco a Hermiona mu vytahla klíče z kapsy. Byla už ospala stalo ji to mnoho sil. Než vůbec Draco stihl odemknout usnula mu v náručí. ,,bože Grangerova kdo by to do tebe řekl" zasmal se Draco a sundal si boty.
Pak se i s Grangerovou v náručích vydal do schodů. Sice byla Hermiona lehka jak pírko ale i tak se Draco zapotil. Došel k nejvétším dveřím na patře a otevřel je vedli do prostorné ložnice laděné do tmavých odctínů. Položil ji na postel a sundal jí kabát a boty. ,,ty jsi ale číslo" pronesl potichu a vydal se dolů. Kabat i boty uklidil a vydal se do kuchyně. V poličce našel lektvar proti kocovině ktery ji donesl na noční stolek a pak se vrátil do obyvaku. I přesto že chtěl odejít ho něco nutilo zůstat. Možna strach oni a možná něco jiného každopádně si sundal sve triko a lehl si na gauč kde se přikryl dekou. Už druhou noc tihle dva spali ve stejnem baraku s tím že Hermiona byla opilá....

Tak jo tahle kapitola není tak moc zabavna ale vysla včas!! 😏 takže tímto se musím pochvalit 😁😅 ne doufam že se kapitola líbila....
A chci se zeptat planuji knihu z dob pobertů bavilo by vás to?❤🥺

Boundaries of HateKde žijí příběhy. Začni objevovat