Tajemství mezi dvěma [Ereri] ✔️

57.

Keď na mňa útočil ten ďalší z nožom rýchlo som mu ho vykopol tak aby dopadol rýchlo pri mne. V otočke som ho zobral a kopol ďalšieho" Jedna nula pre nás. Teraz ho získaj ty aby sme to mali lepšie."

,,To sa ti lehce řekne." s úsměvem jsem podotkl na skutečnost, že ten, co stál proti mě byl také o dost vyšší a mohutnější, i tak jsem se ale snažil a naštěstí se povedlo jen jsem schytal další ránu do druhé ruky.

"Vidíš aký si šikovný a obratný, láska" povedal som so srandy a ďalej pokračoval v útokoch a obrane.

,,Děkuji zlatíčko, tobě to taky jde." žertoval jsem s ním. ,,Takže to je nakonec pravda. Myslel jsem si, vymyslel jsem si tuhle blbost a teď zjišťuji opak..." najednou řekl někdo zpoza rohu.

"Huh?" Otočil som sa za hlasom. A vďaka mojej nepozornosti som si neuvedomil kde som a za to som dostal poriadnu ranu do brucha až som mal pocit že sa pozvraciam. Prehol som sa aby som si zakryl brucho a zas to využili a zaútočili na chrbát.

Ten malý šmejd Marco se zjevil ze stínů a sledoval, jak jeho bývalou lásku mlátí místo toho, aby jim už konečně řekl, že to není pravda. Snažil jsem se mu pomoc, avšak i já už byl na kolenou, oháněl jsem se nožem, jak blázen a jen tak tak jsem se bránil. Jenže pak přišel křik, po zemi se začala tvořit kaluž krve a ostatní se najednou rozprchli až na Marca. Ta krev patřila Jeanovi. Schytal bodnou ránu do břicha. ,,Tak doufám, že máš, co jsi chtěl! Idiote! Teď zmiz, než po tobě skočím!" křikl jsem. On se rychle vypařil a já začal křičet po celé místnosti, aby nám šel někdo pomoct. Přidržoval jsem mu bodnou ránu. Objevilo se hned několik strážníků. A až poté jsem si všiml, že taky krvácím, ale z nohy. Ani jsem to necítil.

Len som tam ležal a cítil ako mi z tela uniká životodarna tekutina a sledoval ako chudák Levi len kvôli mne bojuje o život. Keby nebolo mňa žil by si spokojne a všetko by bolo v pohode. Aj keď sa mi Levi snažil pomôcť nešlo to. Nakoniec som zo seba slabým hlasom dostal" Prosím povedz Arminovi že aj keď nevie kto som milujem ho z celého srdca a verím že si nájde dobrého životného partnera. Erenovi prosím poďakuj a ospravedlň sa za mňa za všetko. A ty Levi ďakujem že si aj v takom čase dokázal že aj ja som dobrý človek čo nemusí byť navždy sám a že si bol môj priateľ." Po tých slovách som odpadol.

Začal vykládat nesmyslné věci a nakonec upadl do bezvědomí. Přišli strážníci ihned svolali doktory. Vypadalo to s ním vážně, se mnou vlastně také, ale pořád jsem byl při vědomí. Viděl jsem jen, jak ho dostali na lůžko, já také na jednom skončil a už nás někam vezli. Zaskočila mě únava a po chvíli i já upadl do bezvědomí. 

--------- 

Nevím, jak dlouho to trvalo ani, co se vlastně potom dělo dál, ale když jsem se probudil už to vězení nebylo. Byl jsem na nemocničním lůžku v pokoji. Rozhlédl jsem se kolem. Na jedné straně byla prázdná postel a na druhé nějaký závěs a za ním jsem slyšel mírné chraptění. ,,Jsi to ty Jeane?"

Absolútne si nič nepamätam. Viem že v sanitke som sa pár krát zobudil ale oni mi vždy dali lieky na uspatie aby mohli lepšie operovať. Našťastie sme obaja prežili. Spal som niekoľko dní. Neviem ani za akú dobu ale počul som nejaký hlas. Ale ani on ma nedonútil prebrať sa.

Nic se neozývalo. Ale byl jsem si na stoprocent jist, že to byl Jean. Zkusil jsem se posadit. Šlo to těžce, ale zvládl jsem to. Odkryl jsem deku a viděl nohu od obvazů. Zkusil jsem s ní pohnout, ale hrozně to bolelo, tak jsem radši přestal. Přemýšlel jsem, jestli o tom třeba někdo nedal vědět Erenovi.

Pokračování příště...