TFP - Nový Domov

Neboj se

Byla jsem zrovna ve škole seděli jsme s Nino v lavici a psali test,když sme slyšeli,jak k nám začal mluvit učitel: „Tak už je konec všichni odevsdejte své testy,sbalte si věci a můžete jít domu,už je konec hodiny."

Tak jsme s Nino odevzdaly testy a šli domů, vyšli jsme ze školi. Škola byla kousek od nemocnice kde pracovaly mý bratři. A po chvíli ticha se na mne Nina koukla a řekla.

„Hele nechceš,na chvíli ven s Ariel?"

Koukla sem se na ni a řekla. „No já nevím."
„No tak prosím už sme dlouho nebyly venku" řekla Nina a udělala psí oči. A tak jsem jen kývla, a vydali jsme se do nemocnice a tam už stala Ariel.

Ariel byla naše kamarádka, ale chodila na jinou školu. A hned jak si nás všimla tak začala mávat a volat: „Ahooooj holky, tušila jsem že sem půjdete tak sem si řekla že tu počkám"

Já s Nino jsem ji pozdrav oplatili a přišli k ní a objali se.

„Holky počkejte tu na mně, musím za bráchou" řekla jsem holky jen přikývly a já zalezla do nemocnice.

Hned jak se zavřely dveře,tak všichni se na mě s úsměvem podívali. Já jim úsměv opětovala. A pak sem přišla k jedné sestričce,a zeptala jsem se jí.

„Kde je Ratchet?"

Sestřička aniž by se na mne podívala odpověděla „Na sále ale počkej na něj tady až přijde"

Tak sem tam čekala skoro hodinu a přestáválo mě to pomalu bavit, a tak sem se zvedla že půjdu pryč,když v tu chvíli vylezl Ratchet a já sem na něj mávla a on ke mne přišel.

„Ahoj co pak potřebuješ Kess?"
„Ahoj Ratchete mám na tebe otázku?"
„Jakou otázku ségra??"
„No chtěla bych se te zeptat jestli bych nemohla s holkama ven?..."
„Mhm a s jakými?...."
„Emm.. S Ninou a Ariel"
„Ne"
„Prosím Ratchete.. Všichni ven můžou jenom já ne... Proč?"
„Mám o tebe strach, a chci abys dodělala školu... A slíbil jsem mámě že se o tebe postarám a to taky udělám"
„No tak prosím, budu opatrná slibuji a nic se mi nestane"
„Tak dobrá tedy, ale hned jak ti zavolám, tak půjdeš domů jasný?!"
„Jasný... A děkuji"

Tak sem Ratcheta obejmula a dala mu pusu na tvář,a vyběhla s nemocnice, tam už na mě nedočkavě čekali holky.

„Tak co kam půjdeme?" zeptala se Ariel

„Hmmm a co třeba takhle do Kaonu?" odpověděla Nina.

„Cože blázníš Nino?! víš co je Kaon zač?" vyštekla sem na ni.

„Ale co pak snad by ses nám nebála trochu dobrodružství neuškodí"
„Nejde o dobrodružství je to příliš nebezpečné jestli jdete do Kaonu tak tam já nejdu, a jdu domů!" odpověděla sem holkám

„Tak počkat?! Co nám tajíš?!" vyšťekla Nina s Arielou na mně.

„Cože?! Já vám nic netajím!"
„Ale ano, něco jo když nechceš..."
„Já vám jen říkám ze je to nebezpečný to je vše,nechci se s vámi hádat!"
„Fajn..." odpověděli obě femme a nakonec se femme rozhodly a jen tak se procházeli a povídali si o různých věcech.

A pak najednou nad nima proletěla raketa a dopadla kousek od nich.

„Emm co se to děje?!!!" vykřikla Nina

„Musíme okamžitě zpátky!" řekla jsem

A tam se femmbotky rozeběhly zpátky k nemocnici. Když tam doběhli tak už všechno zase bylo v pořádku, a udejchaná Ariel se po chvíli ticha zeptala

„Co to k sakru bylo!"

Obě jsme se na ni podívali a jen zavrtěli hlavou že nemáme tušení co se právě stalo. Už bylo pozdě, tak se femmbotky rozhodli ze už půjdou domů, já jen čekala kdy mi zavolá brácha. Ale ono nic a tak sem si řekla že má asi moc práce, tak jsme se vydaly všechny domů. Když Kessi přišla domů tak si sedla na gauč ze počká na Ratcheta, ale bylo to dlouhý tak na gauči po chvíli usnula.

Po skoro třech hodinách přišel domů Ratchet a šel do Kessiinýho pokoje, když otevřel dveře a zjistil že tam není, tak okamžitě vyběhl ven a už ji šel volat když ji spatřil jak leží na gauči, tak k ni přišel vzal jí do náručí odnesl do pokoje přikryl, zavřel dveře a šel k televizi sedl si na gauč a koukal jak vypadá situace.

...........................

A pak se ozvalo několik výbuchů,  výstřelů a spousty výkřiků Sparkling, a femme a mechů.

Já sem se vzbudila otevřela dveře a šla po malu do pokoje kde byl Ratchet, když sem viděla v televizi Megatrona jak tam něco říká, chtělo se mi brečet. A když sem se otočila že půjdu zpátky do pokoje,tak na mne promluvil Ratchet.

„Kessi? Co tu děláš nemáš už náhodou spát? Je už pozdě..."
„No... já nemůžu spát, slyšela sem venku výbuchy, střelbu a výkřiky... C-co se tam venku děje..?"
„No tak pojď sem ke mně..."

Tak sem šla k němu, a posadila se vedle něj a on mě obejmul, a pak mi položil servo na rameno, a začal mluvit,o tom co se děje.

Když to do pověděl tak sem začala brečet, tak mne jen obejmul a začal mne utěšovat, a potom mu někdo, začal volat přes audioreceptor když skončil otočil se na mě a řekl.

„Kessi musím do nemocnice je strašně moc zraněných a málo doktorů"

Jen sem se na něj podívala se slzami v optikávh a řekla jsem „Mužů jít s tebou prosím"

„Nene zítra za mnou příjdeš do nemocnice a do školy už nepůjdeš je to moc nebezpečný"
„Ale co řeknu holkám?"
„Holky to pochopí, a teď už běž a spi"

Tam se femme vydala do svého pokoje a po chvíli byla opět usla, a Ratchet šel do nemocnice.

................

Další den sem se bála jen vylézt z domu, protože všude byly slyšet výkřiky, výbuchy, střelba atd. Když sem vylezla tak už na mne čekali holky, jen jsme se obejmuli vyrazily do školy. Celou cestu jsme mlčeli, asi holky už taky tušily co se děje a když jsme přišli ke škole tak jsem se s holkama rozloučila a šla dál.

„Počkej jdeme do školy.. Proč jdeš do nemocnice?!"
„Já nemůžu jít do školy" odpověděla jsem jí

„Ale proč?" zděsila se Nina

„Noo.."

A nejednou nad námi proletěl con a odpálil školu

„Kvůli tomuhle!" odpověděla jsem zděšený Nine, a rozběhla se do nemocnice, a Nina ještě zavolala „Uvidíme se ještě někdy?!"

Já jen na ni mávla a běžela sem co nejrychleji sem mohla. Všichni co uměli bojovat tak začali a útočily na cony kteří byly ve výrazný přesile.

Před vchodem z nemocnice sem narazila na Ratcheta který byl vyděšený a rozhlížel se všude okolo, dal mi do serva malého zajíčka které ho sem dostala jako malá od mámy, hhtěla sem se zeptat co se děje, ale Ratchet začal mluvit.

„Musíš odtut okamžitě zmizet a schovat se do bezpečí!"
„Ne já bez také nikam nejdu neopustím tě!!!"
„Musíš jít.. Uteč a schovej se někde, já si tě pak najdu to ti slibuju nenechám te samotnou...."
„Nééé!!! Ratchete!!"

„Musíš sestřičko!" Obejmul mě dal mi pusu na čelo a zakřičel na mně „Tak běž, běž! Uteč honem schovej se a NEBOJ SE zase se uvidíme...!"