Píseň vody

159 14 4
                                    

Voda v řece teskně šumí,
kol boků mé loďky stříká
jak to jenom ona umí
někdy hlasitá, a jindy tichá.

Zní píseň vody dál
tmou i jitřním svítáním
a pokud by ses někdy bál,
poslouchej: strach i smutek odhání.

Tak čistá a průzračná,
chladná a krásná voda jest.
A když s nocí padne tma
zhlíží se v ní stovky hvězd.

Zní píseň vody dál
pod hvězdami jasnými,
jen ona utiší můj žal
když loučím se s blízkými.

Svojí loďkou šedivou
nechám se odnést k moři,
zřím vodní hloubku nezměrnou,
světla, jež na majácích hoří.

Zní píseň vody dál
v každé říčce, bystřině,
kdyby ses zaposlouchal,
slyšel bys ji v celé krajině.

I kdyby skončil den
a zavládla věčná Tma
a Světlo byl by jen sen,
navždy tu bude voda má.

Zní píseň vody dál
jak stříbrné flétny hlas,
ať rybář a nebo král,
zní v srdci každému z nás.

***
Liniar al isa - Píseň vody je písní elfů (konkrétně Isa veldir - Národu vody) oslavující vodu.

Verše mé mysliKde žijí příběhy. Začni objevovat