Arranged Marriage

20. - Yoongi

"Ach, Yoongi!" Vykřikl chlapec pode mnou a já zavrčel.

"Soobinnie!" Zamumlal jsem, když jsem si do kondomu ulevoval. Slezl jsem z něj a lehl si vedle, zhluboka jsem dýchal. Moje mysl byla v oparu alkoholu. Nemyslel jsem na následující výčitky ani na Taehyunga.

"Do prkenný ohrady!" Zaklel jsem, když jsem si uvědomil, že jsem doma nechal Taehyunga na pospas jeho nočním můrám. Rychle jsem se zvedl a začal se oblékat.

"Kam jdeš?" Zeptal se Soobin, chlapec, kterého jsem potkal v jednom baru.

"Domů. Promiň, ale nic to neznamenalo." Řekl jsem. Oblékl jsem si poslední kousek oblečení což byla kožená bunda a obul si boty.

"Sbohem," stihl jsem ještě zamumlat, než jsem vyšel ven do tmy. Vytáhl jsem svůj telefon, který jsem měl naštěstí v zadní kapse kalhot a zapnul ho. Měl jsem několik zmeškaných hovorů od Taehyunga a dokonce i Hoseoka. Vytočil jsem číslo na svého nejlepšího kamaráda a čekal, až mi to zvedne.

"Doufám, že máš dobrý důvod, proč jsi nechal svého těhotného manžela samotného," začal na mě křičet. Musel jsem oddálit telefon od ucha.

"Co šílíš? Je dospělý, nějakou chvilku to zvládne," řekl jsem, jako kdyby mě Taehyung nezajímal. 

"Ihned naklusej do nemocnice Kard Seoul Hospital, jinak si mě nepřej. Taehyung měl silné bolesti břicha, protože špatně zvládá stres. Jestli tu nebudeš do hodiny, je mi jedno, kde trčíš, vykastruju tě. Osobně." Zavrčel a zavěsil. Povzdechl jsem si a rukou si zajel do svých vlasů. 

"Jsem debil," zašeptal jsem si pro sebe. Odchytil jsem si taxi, které projíždělo kolem a nastoupil. Nadiktoval jsem řidiči adresu. O necelých patnáct minut později jsem vystupoval a na recepci si vyžádal číslo Taehyungova pokoje. Když jsem však přišel před dveře, zaváhal jsem. Bude naštvaný? Bude plakat? Jistě. Protože jsem blbec, sobec a nenechal jsem si to vysvětlit. 

Zaklepal jsem a tiše vešel. V pokoji vládla tma, ale zahlédl jsem dvě postavy. Jedna ležela na posteli, zatímco do jeho těla vedlo několik hadiček a ta druhá spala na židli vedle něj. Ten pohled na naprosto zničeného Taeho mi vehnal slzy do očí. 

Přešel jsem k Hoseokovi a položil mu ruku na rameno. Lekl se a otevřel oči. Nejspíš zrovna usínal. Hlavou mi pokynul ke dveřím a já přikývl. 

Oba dva jsme vyšli ven. Zavřel jsem za námi jemně dveře. 

"Co si sakra myslíš, že děláš?! Nechat Taehyunga na pospas jeho nočním můrám a zatím se ožírat v baru a šukat s ostatními?! Jsi normální?!" 

"Nešukal jsem s ostatními. Jen... S jedním," zamumlal jsem. Najednou jsem na své tváři ucítil štiplavou bolest. 

"Uvědom si, jak moc jsi mu teď ublížil! Modli se, aby se to nedozvěděl! Nejsem svině, abych mu to řekl. Ale měl bys to napravit!" Vyčítal mi. Přiznávám, tu facku jsem si zasloužil. 

"Řekl, že se na dítě cítí moc mladý," obhajoval jsem se. 

"Ano, to je přesně důvod jít se někam ožrat a pak si jít zašukat s někým jiným," protočil nade mnou očima. 

"Co kdyby ses staral o sebe a svoje problémy? Třeba se utápěl ve slzách, proč tě Jungkook s Jiminem nechtějí," vyjel jsem na něj. 

"Jsi nechutný. Vylívat si na mně vztek na sebe samého. Jdi k čertu, Yoongi, protože tam přesně patříš," vyplivl na mě a zmize někde v chodbě. Chtěl jsem ho jít chytit a omluvit se mu, ale neměl jsem sílu. 

Vešel jsem opět do pokoje a posadil se na židli, na které seděl Hoseok. Všiml jsem si, že začíná vycházet slunce, což znamenalo, že bylo tak půl sedmé ráno. 

Chytil jsem Taehyunga za ruku. Pomalu jsem zavíral oči, než jsem usnul úplně. 

__________________________________________

More drama is about to come! ♥ Těšíte se? A co myslíte? Řekne to Yoongi Tae-mu, že ho podvedl? Nebo ne? Své názory a připomínky mi můžete napsat dolů do komentářů. ♥ Budu jedině ráda. :3